Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Střevní dysbióza – když naše mikrobiální já hladoví
Nedostatečný příjem prebiotik – vlákniny a rezistentních škrobů obsažených zejména v nezpracovaných rostlinných potravinách – může způsobit narušení rovnováhy ve střevní mikroflóře, což podporuje rozvoj onemocnění.
Mnoho let se věřilo, že hlavní funkcí tlustého střeva je pouze absorbovat vodu a likvidovat odpad, ale v dnešní době je zřejmé, že komplexní mikrobiální ekosystém v našich střevech by měl být považován za samostatný orgán uvnitř těla.
Tento orgán funguje díky MZS (v angličtině MAC), tedy díky mikrobiotou zužitkovatelným sacharidům. Jinak řečeno především díky vláknině.
Jedním z důvodů, proč se množství naší stolice může zvýšit o dva gramy na každý gram vlákniny je to, že proces fermentace vlákniny v našem tlustém střevě podporuje růst bakterií. Hmotnost naší stolice je dána bakteriemi, biliony a biliony bakterií, a to je slabina jídelníčku, chudého na vlákninu. Lidé, kteří užívají doplňky s vlákninou, to vědí – několik lžiček vlákniny může vést k masivnímu pohybu střev, protože vláknina je to, co našim dobrým střevním bakteriím prospívá.
Když jíme jídlo rostlinného původu, jako třeba ovoce, dáváme tím naší střevní flóře pokyn, aby prospívala a rozmnožovala se. A z vlákniny naše střevní flóra produkuje mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které jsou důležitým zdrojem energie pro buňky obsažené v našem tlustém střevě. Takže my krmíme naši flóru vlákninou a ona nám to oplácí tím, že zase vyživuje nás. Tyto mastné kyseliny s krátkým řetězcem fungují také tak, že dokážou potlačit zánět a rakovinu. To je důvod, proč pro nás může být tak dobré jíst vlákninu. Ale když nejíme dostatek potravin rostlinného původu, způsobujeme tím to, že naše mikrobiální já hladoví.
Tradiční stravování je založené na rostlinné potravě, kterou dr. Burkitt popsal slovy: „Hodně vlákniny, hodně mastných kyselin s krátkým řetězcem a hodně ochrany před západními nemocemi, jako je rakovina tlustého střeva.“ Zatímco při standardní americké stravě, kdy jíme průmyslově zpracované potraviny, už pro naši střevní flóru nic nezbude. Všechno je absorbováno v tenkém střevě dříve, než se to vůbec dostane dolů, do tlustého střeva. Nejenže to může znamenat ztrátu prospěšných mikrobiálních metabolitů, ale také ztrátu samotných prospěšných mikrobů.
Největší problém, který představuje západní strava, je ten, že v ní nezbývá nic, čím by se mohly živit naše bakterie, což vede k dysbióze, nerovnováze, kdy mohou převážit špatné bakterie a zvýší se náchylnost k zánětlivým onemocněním, rakovině tlustého střeva, nebo k metabolickému syndromu či cukrovce 2. typu, nebo ke kardiovaskulárním chorobám. Je to, jako když se kosmonauti vraceli z vesmírných letů a zjistilo se, že ztratili většinu svých dobrých bakterií, protože neměli přístup ke skutečnému jídlu.
No, příliš mnoho z nás vede „životní styl kosmonautů“, nejíme čerstvé ovoce a zeleninu. Například kosmonauti ztratili téměř 100 % bakterií Lactobacillus plantarum, které jsou jedněmi z těch hodných. Ale většina Američanů ani nemá žádné baktérie, s kterými by mohli začít, ačkoliv ti, kteří jedí více rostlinné stravy, jsou na tom lépe. Když je nepoužijete, přijdete o ně.
Pokud budete lidem podávat rezistentní škrob, druh vlákniny nacházející se v luštěninách, během několika dní množství bakterií, které se živí rezistentním škrobem, obrovsky vzroste, zatímco když ho jíst přestanete, zahynou. Snězení denně pouhé poloviny plechovky cizrny může ovlivnit mikrobiální skladbu ve vašich střevech, což podpoří jejich zdraví tím, že se zvýší množství potenciálně dobrých bakterií a sníží se množství patogenních a hnilobných bakterií. Naneštěstí většina Američanů nejí každý den luštěniny ani celozrnné potraviny a nemá dostatek ovoce a zeleniny, takže střevní flóra, střevní mikrobiota zdánlivě zdravé osoby nemusí být zrovna zdravou střevní flórou.
Je možné, že mikrobiota u obyvatel Západu je vlastně v první řadě dysbiotická, a to proto, že jíme stravu, která je chudá na vlákninu, oproti lidem, kteří jí jedí pětkrát více a mají v důsledku 50krát nižší riziko výskytu rakoviny tlustého střeva.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- G N Costa, F C Marcelino-Guimarães, G T Vilas-Bôas, T Matsuo, L H Miglioranza. Potential fate of ingested Lactobacillus plantarum and its occurrence in human feces. Appl Environ Microbiol. 2014 Feb;80(3):1013-9.
- P Ducrotté, P Sawant, V Jayanthi. Clinical trial: Lactobacillus plantarum 299v (DSM 9843) improves symptoms of irritable bowel syndrome. World J Gastroenterol. 2012 Aug 14;18(30):4012-8.
- S Bengmark, M D Mesa, A Gil. Plant-derived health: the effects of turmeric and curcuminoids. Nutr Hosp. 2009 May-Jun;24(3):273-81.
- J Ou, F Carbonero, E G Zoetendal, J P DeLany, M Wang, K Newton, H R Gaskins, S J O'Keefe. Diet, microbiota, and microbial metabolites in colon cancer risk in rural Africans and African Americans. Am J Clin Nutr. 2013 Jul;98(1):111-20.
- S J O'Keefe, D Chung, N Mahmoud, A R Sepulveda, M Manafe, J Arch, H Adada, T van der Merwe. Why do African Americans get more colon cancer than Native Africans? J Nutr. 2007 Jan;137(1 Suppl):175S-182S.
- A M Stephen, J H Cummings. The microbial contribution to human faecal mass. J Med Microbiol. 1980 Feb;13(1):45-56.
- A W Walker, J Ince, S H Duncan, L M Webster, G Holtrop, X Ze, D Brown, M D Stares, P Scott, A Bergerat, P Louis, F McIntosh, A M Johnstone, G E Lobley, J Parkhill, H J Flint. Dominant and diet-responsive groups of bacteria within the human colonic microbiota. ISME J. 2011 Feb;5(2):220-30.
- E D Sonnenburg, J L Sonnenburg. Starving our microbial self: the deleterious consequences of a diet deficient in microbiota-accessible carbohydrates. Cell Metab. 2014 Nov 4;20(5):779-86.
- S Possemiers, S Bolca, W Verstraete, A Heyerick. The intestinal microbiome: a separate organ inside the body with the metabolic potential to influence the bioactivity of botanicals. Fitoterapia. 2011 Jan;82(1):53-66.
- W M Fernando, J E Hill, G A Zello, R T Tyler, W J Dahl, A G Van Kessel. Diets supplemented with chickpea or its main oligosaccharide component raffinose modify faecal microbial composition in healthy adults. Benef Microbes. 2010 Jun;1(2):197-207.
- P Louis, G L Hold, H J Flint. The gut microbiota, bacterial metabolites and colorectal cancer. Nat Rev Microbiol. 2014 Oct;12(10):661-72.
- A Fechner, K Fenske, G Jahreis. Effects of legume kernel fibres and citrus fibre on putative risk factors for colorectal cancer: a randomised, double-blind, crossover human intervention trial. Nutr J. 2013 Jul 16;12:101.
- J Tan, C McKenzie, M Potamitis, A N Thorburn, C R Mackay, L Macia. The role of short-chain fatty acids in health and disease. Adv Immunol. 2014;121:91-119.
- N J Kellow, M T Coughlan, C M Reid. Metabolic benefits of dietary prebiotics in human subjects: a systematic review of randomised controlled trials. Br J Nutr. 2014 Apr 14;111(7):1147-61.
- V K Ilyin. Microbiological status of cosmonauts during orbital spaceflights on Salyut and Mir orbital stations. Acta Astronaut. 2005 May-Jun;56(9-12):839-50.
Image thanks to Hey Paul Studios via Flickr