Vařením k delšímu životu

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Vařením k delšímu životu

Vede vaření jídla doma k lepšímu zdraví? A jak si z hlediska výživy stojí hotové pokrmy v porovnání s pokrmy připravenými podle televizních šéfkuchařů?

22. 1. 2016

Sdílet toto video

Moderní Američané jsou popisováni jako lidé konzumující snídani ve svých autech, oběd u pracovních stolů a kuře z kyblíku. Během posledních několika desetiletí se Američané stále více a více stravují mimo domov a méně si vaří doma. Jídlo připravované doma přitom bývá zdravější. Má méně nasycených tuků, cholesterolu a sodíku, více vlákniny. Přínosy vaření zdravého jídla doma proto mohou zahrnovat prevenci chronických onemocnění. Nicméně i během recese lidé stále odmítali měnit své stravovací návyky a neustále chodili na jídlo do restaurací, nebo si ho nosili domů. Téměř polovina dětmi konzumovaného rychlého občerstvení je snědena až doma. Takže to, že technicky vzato jedí doma, ještě neznamená, že jedí i zdravě. Dokonce, i když je jídlo připravováno doma, stále to nemusí znamenat mnoho. Bylo totiž zjištěno, že většina večeří zahrnuje zpracované komerční potraviny. Ohřátí mražené pizzy v mikrovlnce není zrovna domácí kuchyně. Jedním z problémů je, že mnoho lidí už vařit neumí. Například jedna studie uvedla, že 25 % mužů nemělo vůbec žádné kuchařské dovednosti. Je povzbudivé vidět novou vlnu zájmu o vaření a kuchařských televizních pořadů, ale co se v nich vlastně vaří? Studie z Velké Británie porovnávala výživovou kvalitu jídel připravených televizními kuchaři a hodnotu hotových jídel, takzvaných „večeří k televizi.“ Oba typy pokrmů posuzovali dle výživových pokynů stanovených WHO (Světovou zdravotnickou organizací). Zkoumali od každého 100 pokrmů a ani jedno nesplňovalo výživové doporučení. Recepty televizního šéfkuchaře byly dokonce méně zdravé než hotové jídlo k TV. Mnoho lidí zkrátka neví, jak připravit zdravé a zároveň chutné jídlo. Není to přitom žádný nový problém, už úvodník odborného časopisu Journal of the American Medical Association z roku 1913 si nad tím zoufá. Ve Spojených státech se zelenina často vaří způsobem, která ji zbavuje typické vůně a lahodnosti. „Ničemné a hloupé“ jsou jediná přídavná jména, která vystihují metody vaření zeleniny ve Spojených státech. Existuje nějaký výzkum, který ukazuje, že doma připravované jídlo zlepšuje zdraví? Žijí lidé, kteří si doma vaří, déle? To jsme zjistili teprve nedávno. Výzkumníci z Tchaj-wanu zjistili, že ti, kteří si vaří vlastní jídlo, jsou zdravější a skutečně to vypadá, že také žijí déle. V deset let trvající studii zjistili, že ti, kteří si doma vařili nejčastěji, měli pouze 59 % rizika úmrtí. Studie přitom zohlednila vliv pohybu, který lidé mají při nakupování, fyzické funkce a schopnosti žvýkat potravu. Proč tedy ti lidé žili déle? Lidé, kteří si vařili, jedli výživnější jídla. Dokladem byla jejich vyšší spotřeba zeleniny. Účinky na úmrtnost byly ovšem u žen mnohem výraznější než u mužů. Ukazuje se, že muži měli lepší mínění o výživové hodnotě polotovarů, ačkoliv ospravedlnění tohoto předpokladu je pochybné, a tak si pod pojmem vařit doma představovali například ohřátí sladké taštičky v mikrovlnce. Naopak ženy, které doma vaří, to umí dělat skutečně zdravěji. Jak poznamenal jeden autor, minulé století jsme zahájili dlouhý proces, ve kterém se vlastně obracíme na potravinářský průmysl s tím, aby za nás rozhodoval o tom, co budeme jíst. Dnes je ohromující rozšíření obezity a cukrovky svědectvím o tom, jak moc věříme potravinářským společnostem, že nás živí dobře. Potravinářský průmysl má přitom obchodní zájmy, není to náš rodič. Nezáleží mu na tom, co jíme, stačí, že jsme ochotni za to platit. Domácí vaření má v těchto dnech mnohem větší než jen sentimentální hodnotu; je to dovednost pro přežití.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org