Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Vědecký konsenzus o zdravé stravě
Hlavním rizikovým faktorem úmrtí ve Spojených státech je americká strava.
Zhruba před deseti lety American Heart Association vyjádřila obavu, že „cíl pro 2020 zlepšit kardiovaskulární zdraví o 20 % do roku 2020 nebude možno splnit, budou-li současné trendy pokračovat.“ V roce 2006 již většina lidí nekouřila a téměř dosáhla svých pohybových cílů. Avšak co se týče skóre zdravého stravování, jen zhruba 1 procento získalo hodnocení 4 z 5 na škále 0 až 5 pro kvalitu stravování. A to přitom s „ideálními“ kritérii, která zněla například pít méně než 4 a půl sklenic limonády týdně.
Za poslední dekádu vědci zjistili jen jednoprocentní nárůst v plnění těchto základních kritérií v americké populaci. Vzhledem k agresivnímu cíli zlepšit stav o 20 procent do roku 2020 doufali, že z toho jednoho procenta udělají asi 1,2 procent! Tak jak si vedeme? Pojďme se podívat na aktualizaci z roku 2019. Vypadá to, že jsme si to pokazili. Už je to jen jeden z tisíce, zelenou barvu už vůbec nevidíme. Američtí mladiství si vysloužili velkou tučnou nulu.
Není divu, že „u všech měřítek založených na úmrtnosti si USA na žebříčku pohoršily. 27. až 28. příčka z 34 rozvinutých zemí.“ „Občané žijící v zemích se znatelně nižším HDP a nižšími výdaji na zdravotnictví mají na hlavu nižší úmrtnost než lidé v USA.“ Slovinsko nás porazilo o tři příčky, je na 24. místě v očekávané délce života, my na 27. Novější měření ukázalo dokonce pokles na 43. místo, navzdory tomu, že vynakládáme biliony dolarů na zdravotní péči - víc než kdokoliv jiný.
Jaké jsou v USA hlavní rizikové faktory pro úmrtí? Naše stravování. Standardní americkou stravu máme tak rádi, že bychom pro ni umřeli - doslova. Biliony dolarů vydaných na zdravotnictví nejdou na řešení příčiny.
Podívejte se na tyto úchvatné křivky úmrtí na rakovinu plic. Trvalo nám desítky let, než jsme se přehoupli přes vrchol, ale je příjemné konečně vidět, jak křivka klesá. Proč to stejné nepozorujeme se stravou?
„Zhruba 80 % chronických nemocí a předčasného úmrtí můžeme předejít nekuřáctvím, dostatkem fyzické aktivity a dodržováním zdravého stravování.“ Jenže co přesně je zdravým stravováním myšleno? Naneštěstí v médiích o výživě často slýcháme nekonzistenční a matoucí informace. „Dnešní soutěživá žurnalistika tlačí na senzacechtivost. Dokonce mohou mít zábrany prezentovat fakta v kontextu,“ aby prodali více časopisů. A tento článek byl napsán už v roce 1997, před nástupem lákavých bulvárních nadpisů. Dokonce už před tři čtvrtě stoletím se psalo, že naneštěstí „téma výživy evidentně obzvláště přitahuje důvěřivé lidi, fanatiky a z komerční oblasti hlavně bezohledné společnosti,“ kombinace navržená tak, aby "plnila srdce střízlivých a objektivních vědců zoufalstvím.“
„Nejdůležitějším zdravotním problémem, jakému čelíme, je špatný životní styl postavený na dezinformacích. Připomíná to popírače změny klimatu. „Rady pro zdravé stravování jsou zastiňovány kritiky, dietními knihami, zájmy průmyslu a špatně interpretovanými informacemi v médiích.“ Možná bychom potřebovali něco jako IPCC (Mezivládní panel pro změnu klimatu), jen pro výživu.
V současnosti „žádný odborník, nehledě na akademické postavení nebo reputaci, nemá dost silné slovo na překonání překážek vytvořených zavádějícími zprávami v médiích, ani na účinné sdělení základních principů zdravého stravování... veřejnosti.“ Co kdyby však existovala „globální koalice sestavená ze široké škály odborníků na výživu, kteří by kolektivně prezentovali názory většiny vědců, lékařů a zdravotních pracovníků...?“ Koalice by mohla „sloužit jako užitečný zdroj kvalitních informací o výživě sloužících ke zlepšení zdraví a prevenci onemocnění.“ A tady je! „True Health Initiative byla založena přesně za tímto účelem.“ Neziskové uskupení stovek odborníků z desítek různých zemí dospívá ke konsenzuálnímu prohlášení o základních pilířích zdravé životosprávy. Navštivte stránky https://www.truehealthinitiative.org/. Prozradím vám to dopředu - nejzdravější strava je taková, která se skládá především z minimálně zpracovaných rostlinných potravin.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- Dumas O, Le Moual N. Damaging effects of household cleaning products on the lungs. Expert Rev Respir Med. 2020;14(1):1-4.
- Dumas O, Varraso R, Boggs KM, et al. Association of occupational exposure to disinfectants with incidence of chronic obstructive pulmonary disease among US female nurses. JAMA Netw Open. 2019;2(10):e1913563.
- Zock JP, Plana E, Jarvis D, et al. The use of household cleaning sprays and adult asthma: An international longitudinal study. Am J Respir Crit Care Med. 2007;176(8):735-41.
- Garza JL, Cavallari JM, Wakai S, et al. Traditional and environmentally preferable cleaning product exposure and health symptoms in custodians. Am J Ind Med. 2015;58(9):988-95.
- Folletti I, Siracusa A, Paolocci G. Update on asthma and cleaning agents. Curr Opin Allergy Clin Immunol. 2017;17(2):90-5.
- Steinemann A. Fragranced consumer products: Exposures and effects from emissions. Air Qual Atmos Health. 2016;9(8):861-6.
- Steinemann A. Fragranced consumer products: Effects on asthmatics. Air Qual Atmos Health. 2018;11(1):3-9.
- Elliott L, Longnecker MP, Kissling GE, London SJ. Volatile organic compounds and pulmonary function in the Third National Health and Nutrition Examination Survey, 1988-1994. Environ Health Perspect. 2006;114(8):1210-4.
- Rooney MR, Lutsey PL, Bhatti P, Prizment A. Urinary 2,5-dicholorophenol and 2,4-dichlorophenol concentrations and prevalent disease among adults in the National Health and Nutrition Examination Survey (NHANES). Occup Environ Med. 2018;76(3):105278.
- Jerschow E, Parikh P, McGinn AP, et al. Relationship between urine dichlorophenol levels and asthma morbidity. Ann Allergy Asthma Immunol. 2014;112(6):511-8.e1.
- CDC has issued the “Indoor Environmental Quality Policy.” Centers for Disease Control and Prevention. 2009.