Třetí hlavní příčinou úmrtí ve Spojených státech amerických souvisejících s otravou jídlem, hned po salmonele a v mase přenášeném mozkovém parazitu zvaném Toxoplasma, je Listeria. Listérie je bakterie přítomná v jídle, která má ojedinělou schopnost přežít a prospívat v chladném, kyselém a slaném prostředí, jakým jsou třeba salámy, párky a chlazené výrobky z kuřecího a krůtího masa k přímé konzumaci. Míra úmrtnosti na tuto infekci je 20 až 30 %, což z ní dělá nejnebezpečnější potravinovou bakterií v americkém mase. Protože americký masný průmysl nebyl schopen zbavit se samotné bakterie, požádal FDA, aby jim umožnili používat novou strategii ke zneškodnění patogenu. „Virulentní bakteriofág pro efektivní biologickou likvidaci Listeria monocytogenes v potravinách k přímé konzumaci,” případně jak nám to podstrkuje FDA v jedné ze svých publikací, „virus konzumující bakterie schválený jako potravinářská přísada.“ „Ne všechny viry lidem škodí. Úřad FDA schválil směs virů jako potravinářskou přídatnou látku určenou k ochraně zdraví lidí. Přísada může být použita ve zpracovatelských zařízeních k nástřiku na masné výrobky z drůbeže k přímé konzumaci, aby byli konzumenti chráněni před potenciálně život ohrožující bakterií listérií…“ Ani bakterie člověku vždy neškodí. Proto byla vyjádřena obava, že by virus nanesený na maso mohl infikovat a zabít také prospěšné bakterie v našem střevě. Zdá se však, že jsou extrémně druhově specifické, proto je hlavním problémem spíše to, že by viry mohly šířit toxické geny mezi bakteriemi, zejména s ohledem na potíže zabránit šíření velkého množství těchto virů do životního prostředí. Mohlo by to také dovolit průmyslu, aby se stal ještě lhostejnější k bezpečnosti svých potravin. Pokud budou vědět, že stačí nastříkat trochu virů na konečný výrobek, bude to stejné, jako s obhajováním ozařování potravin jako rychlého řešení potíží. Z hlediska průmyslu samozřejmě. Komu by záleželo na tom, jestli je maso kontaminované fekáliemi, když jsou ty fekálie sterilizované. Stačí přece na konci potraviny dostatečně ozářit, pak budou sterilní. Nedávno výzkumníci přišli na to, že lze viry přímo zkrmovat živým kuřatům. Stačí přidat viry do krmiva a dosáhnete stejných účinků. Jejich závěr: „Bakteriofágový koktejl přidaný do krmiva… lze snadno a úspěšně použít v podmínkách komerčních drůbežáren. Další důležitou stránkou této studie je, že vzhledem k původu bakteriofágů použitých v koktejlu – izolace z drůbežích těl – by jejich užití za účelem omezení bakteriální kolonizace živých ptáků nezaneslo do potravinového řetězce žádnou novou biologickou entitu.“ Znamená to, že spotřebitelé by si neměli stěžovat na používání virů jako biologického kontrolního činidla, protože viry jsou v mase přítomny i bez toho.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to Pontificia Universidad Católica de Chile; Centers for Disease Control and Prevention; USDA; and John Jonik.

bakteriofágy / dopady průmyslové výroby / drůbež / FDA / fekální bakterie / fekální kontaminace / kampylobakterie / krůtí maso / kuřata / listérie / maso / mikrobiom / onemocnění / otravy jídlem / parazité / párek v rohlíku / potravinářská aditiva / přídatné látky / salmonela / střevní flóra / toxoplazmóza / záření / žlučové kyseliny / zpracované maso