Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Vyhýbat se kuřecímu masu může pomoci vyhnout se infekcím močového měchýře
Manipulace s kuřaty může vést ke kolonizaci lidského střeva E. coli rezistentní na antibiotika, což může mít u žen za následek infekce močových cest.
Odkud pocházejí infekce močového měchýře? V sedmdesátých letech prokázaly longitudinální studie u žen to, že proniknutí rektálních bakterií vzhůru do vaginální oblasti předcházelo výskytu stejných typů bakterií v jejich močové trubici dříve, než nakazily močový měchýř. Ale bylo třeba dalších 25 let, než byly genetické otisky prstů schopny potvrdit tuto takzvanou fekálně-perinálně-uretrální teorii – což naznačilo, že „kmeny E. coli, které se nacházejí v rektální flóře, skutečně slouží jako rezervoár pro infekce močových cest.“
Přesto trvalo ještě dalších patnáct let, než jsme podnikli další krok a přišli na to, odkud se rekrutuje tato rektální zásoba E.coli, která infikuje močový měchýř. E. coli pocházejí – z kuřecího masa. Výzkumníci byli schopni zachytit tyto extraintestinální (tj. mimostřevní), patogenní E. coli způsobující nemoci přímo na jatkách, odkud se dostaly do masa a odtud do vzorků moči, získaných od infikovaných žen. Nyní máme „důkaz o přímém spojení“ mezi hospodářskými zvířaty, masem a infekcemi močového měchýře.
„Solidní důkaz, že infekce močových cest mohou být zoonózou.“ Infekce močového traktu jako onemocnění přenesené ze zvířete na člověka. A v případě infekcí močového traktu mluvíme o milionech každoročně infikovaných žen, jejichž léčba stojí přes miliardu dolarů. Ještě horší je, že se v kuřecím mase objevily kmeny E. coli, které jsou odolné proti širokému spektru léků, dokonce i proti některým z našich nejsilnějších antibiotik.
Nejlepší způsob, jak zabránit infekcí močového měchýře, je stejný způsob, jakým nejlépe zabráníte všem typům infekcí – tím že v první řadě nejste infikováni. Tyto baktérie se nevyskytují ve všech druzích masa stejně; v hovězím a vepřovém jich je, zdá se, významně méně, zřejmě je toto maso více chráněné před kmeny infikujícími močový měchýř než maso kuřecí. A co použít teploměr a důkladně kuřecí maso uvařit? Již 36 let víme, že viníkem není vždy maso, ale může to být křížová kontaminace. Když dáte lidem zmrazená kuřata, která jsou přirozeně kontaminována E. coli odolnými proti antibiotikům, nechte lidi kuřata připravit a uvařit ve jejich vlastních kuchyních, jako obvykle, a bác – bakterie skončí v jejich konečnících, připraveny působit tam potíže. Ve skutečnosti se z kuřecího na dobrovolníka dostalo pět různých kmenů E. coli rezistentních na antibiotika.
A vědci si byli jisti, že jde o křížovou kontaminaci, protože přenesení se odehrálo poté, co bylo zvíře připraveno, ale předtím, než bylo zkonzumováno. Nejenže nezáleželo na tom, jak dobře bylo kuře uvařené; nezáleželo ani na tom, jestli jste ho snědli. Jednalo se o přinesení kontaminovaného těla do domácnosti a manipulace s ním. Během několika dnů se vůči lékům odolné bakterie z kuřecího masa rozmnožily do té míry, že se staly hlavní částí fekální flóry ve střevech těchto osob. Tady jsou všechny vůči lékům odolné bakterie, které obývaly tlusté střevo těchto osob, nebyli to však lidé, kteří brali nějaká antibiotika – to kuřatům byla podávána antibiotika. Proto by se v drůbežářském průmyslu neměla kuřata antibiotiky běžně krmit v množství odpovídajícím milionům kilogramů ročně, protože to může skončit výběrem a posílením některých těchto superbreberek, které se pak dostanou do našeho těla.
A co když jste v kuchyni opravdu opatrní? „Účinnost hygienických postupů pro prevenci křížové kontaminace z kuřecích těl v domácích kuchyních.“ Vědci šli do pěti tuctů domů, do každého z nich dali kuře a požádali obyvatele, aby ho uvařili. Nyní jsem čekal, že si přečtu, že infikovali tělo každého z těchto kuřat určitým počtem bakterií, aby se ujistili, že každý dostal kontaminovaného ptáka, ale ne. Uvědomili si, že fekální kontaminace jatečně zpracovaných těl kuřat byla tak běžná, že šli prostě jen do obchodu a koupili pro lidi nějaké náhodné kuře. Teď, když byla kuřata hotová, byly tam bakterie z kuřecích výkalů – salmonella, campylobacter – oboje vážné lidské patogeny. Byly úplně všude, na prkénku, na nádobí, na rukou, na rukojetích chladničky, skříněk, na rukojeti u trouby, na klice u dveří. Ale to bylo předtím, než bylo vše vyčištěno. Co po vyčištění? Pořád jsou všude patogenní fekální bakterie. OK, dobře. Je zřejmé, že lidé nevědí, co dělají v kuchyni.
Takže vzali jinou skupinu lidí a dali jim specifické pokyny. Poté, co upečete kuře, musíte vše umýt teplou vodou a saponátem. Byly jim řečeno konkrétně: Umyjte krájecí desku, baterii u dřezu, kohoutek, lednici, kliku u dveří, prostě vše. A výzkumníci přesto všude nacházeli patogenní fekální bakterie. Fajn. Dobře. Poslední skupina. Tentokrát budou trvat na tom, že lidé vše vyčistí bělidlem. Utěrku namočit do bělícího dezinfekčního prostředku a pak nastříkat bělidlo na veškeré povrchy. Nechat dezinfekční prostředek na bělení působit pět minut. A přesto našli na některém vybavení kampylobakter a salmonelu, na utěrce, na pracovní desce kolem dřezu a na kuchyňské lince. Určitě to bylo lepší, ale přesto, pokud naše kuchyně není jako biologická laboratoř, jediný způsob, jak zaručit, že v kuchyni nezůstane nějaká infekce, je v první řadě ji nepřinést do domu.
Dobrou zprávou nicméně je, že když jednou sníte kuře, nejste doživotně zamořeni bakteriemi. V této studii se zdálo, že bakterie z kuřat přežijí asi deset dní. Problém je, že lidé mají tendenci jíst kuřata častěji než jednou za deset dní, takže mohou tyto kuřecí patogeny stále znovu zavádět do svého tlustého střeva. Například, pokud začnete krmit lidi pouze sterilizovaným masem, vařeným po dobu jedné hodiny po dobu tří týdnů, poklesne počet bakterií odolných vůči antibiotikům procházejících jejich těly 500krát.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- C. R. Bergeron, C. Prussing, P. Boerlin, D. Daignault, L. Dutil, R. J. Reid-Smith, G. G. Zhanel, A. R. Manges. Chicken as reservoir for extraintestinal pathogenic Escherichia coli in humans, Canada. Emerging Infect. Dis. 2012 18(3):415 - 421
- L. Jakobsen, P. Garneau, G. Bruant, J. Harel, S. S. Olsen, L. J. Porsbo, A. M. Hammerum, N. Frimodt-Moller. Is Escherichia coli urinary tract infection a zoonosis? Proof of direct link with production animals and meat. Eur. J. Clin. Microbiol. Infect. Dis. 2012 31(6):1121 - 1129
- J. L. Platell, J. R. Johnson, R. N. Cobbold, D. J. Trott. Multidrug-resistant extraintestinal pathogenic Escherichia coli of sequence type ST131 in animals and foods. Vet. Microbiol. 2011 153(1 - 2):99 - 108
- A. R. Manges, J. R. Johnson. Food-borne origins of Escherichia coli causing extraintestinal infections. Clin. Infect. Dis. 2012 55(5):712 - 719
- T. A. Cogan, S. F. Bloomfield, T. J. Humphrey. The effectiveness of hygiene procedures for prevention of cross-contamination from chicken carcases in the domestic kitchen. Lett. Appl. Microbiol. 1999 29(5):354 - 358
- S. Yamamoto, T. Tsukamoto, A. Terai, H. Kurazono, Y. Takeda, O. Yoshida. Genetic evidence supporting the fecal-perineal-urethral hypothesis in cystitis caused by Escherichia coli. J. Urol. 1997 157(3):1127 - 1129
- T. A. Stamey, M. Timothy, M. Millar, G. Mihara. Recurrent urinary infections in adult women. The role of introital enterobacteria. Calif. Med. 1971 115(1):1 - 19
- A. H. Linton, K. Howe, P. M. Bennett, M. H. Richmond, E. J. Whiteside. The colonization of the human gut by antibiotic resistant Escherichia coli from chickens. J. Appl. Bacteriol. 1977 43(3):465 - 469
- D.E. Corpet. Antibiotic resistance from food. N Engl J Med. 1988 318(18):1206-1207.
- K.H. Bardeleben & E. Haeckel. Atlas of applied (topographical) human anatomy for students and practitioners. New York, NY: Rebman Company, 1906.
Images thanks to framboise via flickr, and Turbotorque via Wikimedia