Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Zabraňuje vláknina skutečně vzniku divertikulózy?
Přirovnání k malému padáku poslouží k vysvětlení výsledků studie, která nenašla žádnou souvislost mezi příjmem vlákniny ze stravy a divertikulózou.
Studie z University of North Carolina nezjistila žádnou souvislost mezi příjmem potravinové vlákniny a divertikulózou, přičemž skupina, která zkonzumovala největší množství, 25 gramů, přijímala třikrát více vlákniny než skupina s nejnižším příjmem. Vědci dospěli k závěru, že strava s nízkým obsahem vlákniny nesouvisí s divertikulózou.
Univerzita vydala prohlášení v tisku: „Diety s vysokým obsahem vlákniny neochrání před divertikulózou.“ Noviny se toho chytly. „Studie zjistila, že dieta s vysokým obsahem vlákniny nemusí chránit před divertikulózou.“ Dostalo se to do všech paleoblogů, a dokonce i do lékařských časopisů: důležitý článek, který zpochybňuje teorii o vláknině a rozvoji divertikulózy.
Jiné úvodníky však objevili kritický nedostatek. Abychom to pochopili, podívejme se na jinou chorobu z nesprávné výživy, na kurděje. Lékařské experimenty na vězních ve státním vězení v Iowě ukázaly, že klinické příznaky kurdějí se začínají objevovat již po 29 dnech bez vitamínu C. Pokusy na pacifistech během druhé světové války ukázaly totéž, tedy že je potřeba asi 10 mg vitaminu C denně, aby se zabránilo vzniku kurdějí.
Představte si, že se vrátíte o několik staletí zpět, do doby, kdy se ještě pokoušeli zjistit, co vůbec kurděje způsobuje. Dr. James Linde přišel s radikální teorií, že citrusové plody mohou kurděje léčit. Co kdyby byl navržen experiment, který by tuto bláznivou teorii otestoval? Námořníci by při něm dostávali šťávu z jednoho dílku citrónu nebo ze tří dílků citrónu denně. Pokud by o měsíc později na volném moři nedošlo v kurdějích k žádnému rozdílu, objevily by se v novinách podobné titulky. Všichni pisatelé sloupků by diskutovali o této studii, která zjistila, že strava s nízkým obsahem vitamínu C není spojena s kurdějemi.
Víte, on dílek citronu obsahuje jen cca 2 mg vitamínu C; a je potřeba 10 mg, aby se předešlo kurdějím. Takže by porovnávali 2 mg denně s trojnásobkem, tj. asi 7 mg. Jedna nedostatečná dávka vitaminu C v porovnání s jinou nedostatečnou dávkou vit. C. Není divu, že by nenastal žádný rozdíl ve výskytu kurdějí.
Kdysi v dávné historii jsme jedli tolik rostlinných potravin, že náš průměrný příjem dosahoval možná i 600 mg vitaminu C denně. To je množství, na které jsou naše těla biologicky zvyklá.
A co vláknina? Kolik vlákniny jsme byli zvyklí přijímat? Více než sto gramů denně. Nejvyšší příjem vlákniny ve studii ze Severní Karolíny byl pouze 25 gramů, což je méně než doporučené minimum; denní doporučená dávka je asi 32 gramů. Nedosáhli dokonce ani na minimální hodnoty. Takže vědci porovnávali jednu dietu chudou na vlákninu s jinou dietou chudou na vlákninu. Není divu, že nenastal žádný rozdíl ve výskytu divertikulózy.
Africké populace, ve kterých se divertikulóza v podstatě vůbec nevyskytovala, měly jídelníček sestávající přinejmenším zčásti z talířů plných listové zeleniny, asi celkem podobný tomu, co jsme jedli na počátku dějin. Tyto populace konzumovaly rostlinnou stravu obsahující 70 až 90 gramů vlákniny denně.
Většina vegetariánů nezkonzumuje tolik plnohodnotné rostlinné stravy, i když někteří jednotlivci ano. Přinejmenším ale dosahují minimálních hodnot příjmu vlákniny a mají méně divertikulózy. Šlo ale o relativně malou studii.
O 35 let později bylo studováno 47 000 lidí, a tato studie potvrdila, že obojí – konzumování vegetariánské stravy a vysoký příjem vlákniny – je spojeno s nižším rizikem hospitalizace i úmrtí kvůli divertikulóze. A studie zahrnovala dostatek lidí na to, aby to bylo jasné. Ve srovnání s těmi, kteří denně jedli jednu či více porcí masa, měli ti, kteří denně snědli méně než polovinu porce masa, o 16 % nižší riziko a ti, kteří nejedli žádné maso s výjimkou ryb, měli riziko divertikulózy nižší o 23 %, i když ani jedno nedosáhlo statisticky významných hodnot. Ale při vegetariánském stravování bylo riziko nižší o 35 %. A ukázalo se, že ti, kteří jedli čistě rostlinnou stravu, měli riziko nižší o 78 %.
Jako u všech zásahů do životního stylu: funguje to pouze tehdy, když to skutečně děláte. Diety s vysokým obsahem vlákniny fungují jen tehdy, když skutečně obsahují hodně vlákniny.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- Collier R. Legumes, lemons and streptomycin: a short history of the clinical trial. CMAJ. 2009 Jan 6;180(1):23-4.
- Rumsey DG, Rosenberg AM. Childhood scurvy: a pediatric rheumatology perspective. J Rheumatol. 2013 Feb;40(2):201-2.
- J S Gear, A Ware, P Fursdon, J I Mann, D J Nolan, A J Brodribb, M P Vessey. Symptomless diverticular disease and intake of dietary fibre. Lancet. 1979 Mar 10;1(8115):511-4.
- A F Peery, R S Sandler, D J Ahnen, J A Galanko, A N Holm, A Shaukat, L A Mott, E L Barry, D A Fried, J A Baron. Constipation and a low-fiber diet are not associated with diverticulosis. Clin Gastroenterol Hepatol. 2013 Dec;11(12):1622-7. doi: 10.1016/j.cgh.2013.06.033.
- R E Burgell, J G Muir, P R Gibson. Pathogenesis of colonic diverticulosis: repainting the picture. Clin Gastroenterol Hepatol. 2013 Dec;11(12):1628-30. doi: 10.1016/j.cgh.2013.08.046.
- F L Crowe, P N Appleby, N E Allen, T J Key. Diet and risk of diverticular disease in Oxford cohort of European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition (EPIC): prospective study of British vegetarians and non-vegetarians. BMJ. 2011 Jul 19;343:d4131. doi: 10.1136/bmj.d4131.
- L L Strate. Diverticulosis and dietary fiber: rethinking the relationship. Gastroenterology. 2012 Feb;142(2):205-7. doi: 10.1053/j.gastro.2011.12.019.
- S B Eaton, S B Eaton 3rd, M J Konner. Paleolithic nutrition revisited: a twelve-year retrospective on its nature and implications. Eur J Clin Nutr. 1997 Apr;51(4):207-16.
- T M Wolever, D J Jenkins. What is a high fiber diet? Adv Exp Med Biol. 1997;427:35-42.
- R E Hodges, J Hood, J E Canham, H E Sauberlich, E M Baker. Clinical manifestations of ascorbic acid deficiency in man. Am J Clin Nutr. 1971 Apr;24(4):432-43.
- J Pemberton. Medical experiments carried out in Sheffield on conscientious objectors to military service during the 1939-45 war. Int J Epidemiol. 2006 Jun;35(3):556-8.
Images thanks to peace.love.quilt via Flickr.