Historici z celého světa předložili důkazy o tom, že zřejmě všichni primitivní lidé používali bylinky, často sofistikovaným způsobem. Chinin z kůry chinovníku byl používán k léčbě příznaků malárie dlouho před oficiálním objevením onemocnění. Nezpracované přírodní látky, které daly vzniknout aspirinové tabletce, jsou oblíbeným lékem proti bolesti po mnohem delší dobu, než máme možnost využívat stroje na výrobu tablet. Dnes skutečně mnoho tříd léků vyráběných farmaceutickými společnostmi obsahuje jakýsi přírodní prototyp léku, který jsme původně objevili zkoumáním tradičních léčebných prostředků a lidové znalosti domorodých lidí. Na jihu Asie roste rostlina nazývaná adhatoda. Adu znamená „koza“ a „thoda“ znamená „nedotýkat se.“ Rostlina je tak hořká, že by ji ani kozy nejedly. Obsahuje však sloučeniny, které pomáhají zprůchodnit dýchací cesty. Čaj z adhatody byl proto tradičně používán k léčbě astmatu. Listy rostliny louhují společně s černým pepřem. To nezní zrovna vábně. Proč by něco takového dělali? Protože jsou chytří. V roce 1928 objevili vědci něco, co tito lidé zřejmě již věděli. Jde o to, že přidáním pepře se zvýší protiastmatické účinky listů adhatody. Černý pepř sám o sobě nic nedělal; účinná byla právě ona kombinace. A teď už víme proč. V kurkumě je aktivní složka, tedy kurkumin, zastoupen přibližně v 5 %. Stejné je to u pepře, obsahuje 5 % účinné látky, piperinu. Kurkumin je zodpovědný za žlutou barvu kurkumy. Piperin má na svědomí palčivou chuť pepře, zároveň je silným inhibitorem látkové výměny léků. Jedním ze způsobů, jak se naše játra zbavují cizích látek, je přetvoření v látku rozpustnou ve vodě, která může být tělem snadněji vyloučena. Piperin z černého pepře však tomuto procesu zabraňuje. A není ho potřeba moc. Pokud lidem dáte pořádnou porci kurkuminu z kurkumy, během jedné hodiny můžete pozorovat lehké zvýšení hladiny kurkuminu v jejich krvi. Důvodem, proč ho tam není víc, je to, že se ho naše játra aktivně snaží zbavit. Co když tento proces potlačíme tím, že si dáme piperin v množství odpovídající čtvrtině čajové lžičky pepře? Pak v krvi můžeme pozorovat takovéto hladiny kurkuminu. Účastníci dostali stejné množství kurkuminu, ovšem biologická dostupnost dosáhla 2 000 %. Dokonce i malá špetka pepře, 1/20 čajové lžičky, může výrazně zvýšit hladinu kurkuminu. A hádejte, jaká přísada je běžnou součástí kari koření? Správně, černý pepř. Dalším způsobem, jak zvýšit vstřebávání kurkuminu, je konzumovat ho v podobě potraviny, tedy kurkumového kořenu. Můžeme jej užívat v čerstvé podobě nebo jako sušený prášek – koření kurkuma. Přírodní oleje obsažené v kořenu kurkumy i v koření z něj vyrobeném dokáží zvýšit biologickou dostupnost kurkuminu 7x až 8x. Když se jí společně s tukem, tak se kurkumin vstřebá přímo do krve přes lymfatický systém, a tím částečně obejde játra. A jak se jídlo s kurkumou připravuje v Indii? S tukem a černým pepřem. Je úžasné, jak na to dokázali přijít i bez dvojitě zaslepených studií. Ačkoliv, možná jim to tak prostě chutnalo, a trefili se do černého jen náhodou? Jejich tradiční znalosti ale rozhodně selhaly, pokud jde o ghí (přepuštěné máslo), což je v podstatě čistý máselný tuk. Konzumace ghí by mohla vysvětlit relativně častý výskyt srdečního onemocnění, které se nedaří vymýtit ani množstvím kurkumy.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to Marxfoods.com and Steven Jackson photography via flickr, and Choij and Jonathunder via Wikimedia. Thanks to Ellen Reid for her image-finding expertise, and Jeff Thomas for his Keynote help.

alternativní medicína / aspirin / astma / bylinky / čaj / černý pepř / Indie / kardiovaskulární onemocnění / kari / koření / kurkuma / kurkumin / léky / máslo / pepř / srdeční onemocnění / tuky / zdravá játra / zdravé srdce