Měření hladin průmyslových toxinů v moči je užitečnější než měření hladin v potravinách, protože naznačuje, kolik znečišťujících látek se skutečně vstřebává do těla. Takže v jistém smyslu vám takový údaj říká, jaké hladiny kolují ve vašem těle. Zároveň vám říká, jak úspěšně se vaše tělo chemikálií zbavuje skrz ledviny. V ideálním případě bychom měřili hladiny v lidských tkáních. Kolik je například těchto látek uloženo v prsní tkáni žen? Ženy běžně podstupují operaci prsu, proč tedy netestovat vzorky chirurgicky odstraněné prsní tkáně? Ženám se odstraňují také děložní myomy, i ty bychom mohly testovat, čerstvé vzorky z pitvy také. A posloužit může i liposukce, viďte? Jak si vedou vzorky prsní tkáně kalifornských žen v porovnání se vzorky z různých zemí světa z hlediska naměřených hladin polybromovaných difenyletherů (chemických zpomalovačů hoření)? Jak byste seřadily tyto vlajky států? Který z těchto sloupců představuje hladiny nalezené u belgických, brazilských, kalifornských, českých, francouzských, hongkongských, japonských, newyorských, singapurských nebo španělských žen? Chtěli bychom, aby na tom všechny byly jako Kaliforňanky? Ne. Podívejte se na ten rozptyl, rozdíl mezi nimi je dokonce dva řády. Prsní tkáň kalifornských žen měla téměř desetkrát více než ženy v jakékoliv jiné zemi a ve srovnání s nejnižšími hladinami – vzorky z pitvy od japonských žen – měly vzorky tkáně z liposukce Newyorčanek stokrát vyšší naměřené hladiny.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to He Who Laughs Last via Wikimedia, and Mark A. Vargas and Mark Heard via flickr

fibroidy / Japonsko / liposukce / perzistentní organické polutanty / polybromované difenylethery / průmyslové znečišťující látky