Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Zvyšují brambory riziko cukrovky?
Vztahuje se souvislost mezi bílými bramborami a cukrovkou i na nesmažené brambory bez másla nebo zakysané smetany?
Potíže s bramborami začaly v roce 2006, kdy vyšla studie Harvard Nurses’ Health Study sledující stravu a onemocnění u desítek tisíc žen po dobu dvaceti let. Zjistilo se, že vyšší příjem brambor byl spojen s vyšším rizikem rozvoje cukrovky 2. typu. Dobře, ale moment. Z těch cca 45 kg brambor, které Američané ročně snědí, je většina v podobě fritovaných bramborových lupínků a hranolek. Co našli, když se zaměřili jenom na bramborovou kaši a pečené brambory? Stejné pojítko s cukrovkou. Dobře, ale čeho dalšího konzumenti brambor jedí více? Dost vám napovím, když otázku přeformuluji na: Čeho asi maso-bramboro-žrouti jí více? Dle očekávání lidé konzumující více brambor jedí i více masa. A my víme, že živočišné bílkoviny jsou samy o sobě spojeny se zvýšeným rizikem cukrovky. Výzkumníci zkusili statisticky upravit výsledky a zohlednit to, přesto stále nalezli u brambor vyšší riziko.
A co si lidé dávají na pečené brambory a do bramborové kaše? Máslo a smetanu. Vědci se i v tomto pokusili zohlednit výsledky pro další výživové faktory jako tyto a prakticky se zaměřili i na poměr mezi živočišnými a rostlinnými tuky. Dále na to, zda jedlíci brambor pili více limonády, nebo jestli šetřili s jinou zeleninou. Stále se však zdálo, že existuje spojitost mezi cukrovkou a bramborami.
Ano, ale byla to jen jedna studie. V roce 2015 se výzkumníci z Harvardu již zabývali i dalšími kohortami včetně zcela mužské Health Professionals Follow-up Study, aby tak doplnili zcela ženské studie zdravotních sester. Nadále nacházeli malé zvýšení rizika cukrovky v souvislosti s pečenými a vařenými bramborami i kaší. Hranolky si dle očekávání vedly ještě pětkrát hůře. Autoři dospěli k závěru, že brambory jsou sice podle výživových doporučení považovány za zdravou zeleninu, ale současná zjištění vrhají pochyby na správnost této klasifikace. Walt Willet, tehdejší vedoucí katedry výživy na Harvardově univerzitě zašel ještě dál, když nadnesl, že by brambory měly být přidány do špičky pyramidy ke sladkostem.
Metaanalýza konzumace brambor a rizika cukrovky 2. typu vydaná v roce 2018 obsáhla všech šest dosud vydaných prospektivních studií. Nalezla asi 20% zvýšení rizika cukrovky s každou další porcí brambor denně. Vědci dospěli k závěru, že dlouhodobá nadměrná konzumace brambor může být silně spojena se zvýšeným rizikem cukrovky. Opět však byla většina brambor konzumována fritovaná. A my víme, že při fritování vzniká celá řada škodlivin, jako jsou konečné produkty pokročilé glykace. Vědci nebyli schopni posoudit zvlášť vliv hranolků a nefritovaných brambor. Už tři porce hranolků týdně byly spojeny s téměř 20% zvýšením rizika cukrovky 2. typu. S bramborami obecně bylo naměřeno jen malé zvýšení rizika, v souhrnu byly i hranolky.
Největší výrobce mražených hranolků na světě měl s tímto závěrem problém. Každý třetí snědený hranolek na planetě Zemi je právě od nich. Mají miliardy dolarů, takže dost peněz na to zafinancovat posudky jako tento, které vrhnou stín pochybností na vědu. V něčem však mají pravdu. Observační studie nikdy nemohou prokázat příčinný vztah. Možná je konzumace brambor, dokonce i těch pečených, jen ukazatelem celkově méně zdravého jídelníčku. Ačkoliv se vědci snaží, jak nejlépe mohou, aby tyto faktory vyloučili, tak nám časopis Potato Association of America rychle připomíná, že není možné zcela izolovat účinky brambor a hranolků od účinků celkově nekvalitní standardní americké stravy.
Kdyby tak existovala země, kde je konzumace brambor spojená se zdravým jídelníčkem. Kdyby i tam byla konzumace brambor spojená s cukrovkou, pak by byl důvod k obavám. A tady je. Sedmá studie, tentokrát ale z Íránu, kde je většina snědených brambor jen vařená ve vodě. Lidé konzumující brambory měli nejzdravější jídelníčky a jedli nejvíce rostlin - ovoce, zeleninu, celé obiloviny, luštěniny. Ačkoliv se vědci pokusili zohlednit tyto výživové faktory, tak lidé konzumující nejvíce vařených brambor měli jen poloviční riziko cukrovky. Podporuje to domněnku, že je obtížné izolovat účinek samotných brambor. Závěrem podle tohoto systematického posudku můžeme říci, že nemáme přesvědčivé důkazy svědčící o spojitosti mezi příjmem brambor obecně a cukrovkou 2. typu, ale hranolkům by asi stále bylo lepší se vyhýbat.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- Mazidi M, Katsiki N, Mikhailidis DP, Pella D, Banach M. Potato consumption is associated with total and cause-specific mortality: a population-based cohort study and pooling of prospective studies with 98,569 participants. Arch Med Sci. 2020;16(2):260-72.
- Schwingshackl L, Schwedhelm C, Hoffmann G, Boeing H. Potatoes and risk of chronic disease: a systematic review and dose-response meta-analysis. Eur J Nutr. 2019;58(6):2243-51.
- Livesey G, Taylor R, Livesey HF, et al. Dietary glycemic index and load and the risk of type 2 diabetes: assessment of causal relations. Nutrients. 2019;11(6).
- Livesey G, Taylor R, Livesey HF, et al. Dietary glycemic index and load and the risk of type 2 diabetes: a systematic review and updated meta-analyses of prospective cohort studies. Nutrients. 2019;11(6).
- Englyst HN, Cummings JH. Digestion of polysaccharides of potato in the small intestine of man. Am J Clin Nutr. 1987;45(2):423-31.
- Patterson MA, Fong JN, Maiya M, et al. Chilled potatoes decrease postprandial glucose, insulin, and glucose-dependent insulinotropic peptide compared to boiled potatoes in females with elevated fasting glucose and insulin. Nutrients. 2019;11(9).
- Chen Z, Glisic M, Song M, et al. Dietary protein intake and all-cause and cause-specific mortality: results from the Rotterdam Study and a meta-analysis of prospective cohort studies. Eur J Epidemiol. 2020;35(5):411-29.
- Johnston EA, Petersen KS, Kris-Etherton PM. Daily intake of non-fried potato does not affect markers of glycaemia and is associated with better diet quality compared with refined grains: a randomised, crossover study in healthy adults. Br J Nutr. 2020;123(9):1032-42.
- Anderson GH, Soeandy CD, Smith CE. White vegetables: glycemia and satiety. Adv Nutr. 2013;4(3):356S-67S.
- Holt SH, Miller JC, Petocz P, Farmakalidis E. A satiety index of common foods. Eur J Clin Nutr. 1995;49(9):675-90.
- Leeman M, Ostman E, Björck I. Glycaemic and satiating properties of potato products. Eur J Clin Nutr. 2008;62(1):87-95.
- Akilen R, Deljoomanesh N, Hunschede S, et al. The effects of potatoes and other carbohydrate side dishes consumed with meat on food intake, glycemia and satiety response in children. Nutr Diabetes. 2016;6:e195.
- Zhu Y, Lasrado JA, Hu J. Potato protease inhibitor II suppresses postprandial appetite in healthy women: a randomized double-blind placebo-controlled trial. Food Funct. 2017;8(5):1988-93.
- Tian J, Chen J, Ye X, Chen S. Health benefits of the potato affected by domestic cooking: A review. Food Chem. 2016;202:165-75.
- Fernandes G, Velangi A, Wolever TMS. Glycemic index of potatoes commonly consumed in North America. J Am Diet Assoc. 2005;105(4):557-62.
- Patterson MA, Fong JN, Maiya M, et al. Chilled potatoes decrease postprandial glucose, insulin, and glucose-dependent insulinotropic peptide compared to boiled potatoes in females with elevated fasting glucose and insulin. Nutrients. 2019;11(9).