Akt defekace patří do intimní sféry a je natolik obklopen kulturním tabu, že na něj málokdy myslí i samotní lékaři - což je špatně. Zácpa má na svědomí asi tři miliony návštěv lékařů v USA a dalších 800 000 návštěv pohotovosti. V závislosti na definici může zácpou trpět až 80 % populace. I lidé, kteří si myslí, že zácpu nemají, ji dle klinických měřítek mohou mít. Čtvrtina údajně zdravých subjektů uváděla zkušenosti s nedokonalým vyprazdňováním a zhruba polovina uváděla nutnost při potřebě více tlačit. Více než polovina subjektů dokonce za poslední rok našla krev na toaletním papíře. Ve vážných případech nárůst krevního tlaku při vytlačování stolice může dokonce vyvolat infarkt nebo mrtvici.  Máme na to léky. Vždycky nějaké jsou. Jenže mají vedlejší účinky jako bolesti hlavy, nevolnost, průjem a bolesti břicha, takže většina pacientů není spokojena. Proč místo toho nezkusit řešit příčinu? Mezi běžné příčiny chronické zácpy řadíme nedostatek nezpracovaných rostlinných potravin nebo vody. Proto je úprava stravy a životosprávy pacienta upřednostňovanou metodou léčby zácpy. Nefarmakologické klinicky účinné intervence zahrnují například vykonánání fyzické aktivity po 30 minut denně.  Systematický posudek a metaanalýza zjistila, že zařazení aerobního cvičení lidem pomáhá a účinek se dostavuje již od 140 minut týdně. Dalším prostředkem je jasně strava založená na celistvých rostlinných potravinách, které jsou jediným hojným zdrojem vlákniny. Nějaké konkrétní rostliny?  Když starším ženám se silnou zácpou podáte asi tucet sušených švestek denně, dostane se jim během prvního týdne značné úlevy. V této studii však kontrolní skupina nedělala vůbec nic. Kdykoliv máte ve studii skupinu něco dělající a druhou nic nedělající, nemůžete vyloučit placebo efekt. A placebo efekt ve studiích se zácpou může dosahovat i 44 %. To znamená, že téměř polovina lidí dostávající placebo cukrovou pilulku hlásila zlepšení stavu. Proto potřebujeme studie, jako je tato.  Subjekty byly randomizovány buď k užívání osmi sušených švestek a velké sklenice vody, nebo dvanácti sušených švestek a vodě, nebo jen vodě samotné. Takže i kontrolní skupina dostala něco, o čemž jim bylo řečeno, že může pomoci se zácpou. Předešlé studie nejčastěji podávaly deset švestek denně, takže výzkumníci chtěli zjistit, jestli je lépe více, nebo stačí i méně. Zjistili významné zlepšení v objemech stolice po konzumaci švestek a významné zlepšení frekvence vyprazdňování. Mezi konzumací osmi a dvanácti švestek nebyl významný rozdíl, takže osm stačí. Sušené švestky dokonce působí lépe než psyllium prodávané jako Metamucil. Poráží ho z hlediska frekvence i konzistence.  Původně jsme si mysleli, že pomáhá jen vláknina obsažená ve švestkách, jenže švestková šťáva také funguje. A ta podobně jako většina šťáv vlákninu neobsahuje. Další potenciálně aktivní složky zahrnují přírodní cukerný alkohol zvaný sorbitol, který se někdy používá ve žvýkačkách bez cukru. Jakmile přesáhnete dávku asi dvanácti velkých sušených švestek za den, tak už může mít sorbitol projímavé účinky u citlivých jedinců. Takže opatrně.  Když zácpou netrpíte, měli byste sušené švestky vynechat? Bylo to podrobeno testu. Vyšlo, že většina lidí může jíst asi tucet sušených švestek denně zcela bez potíží. Zajímavostí je, že sušené švestky jsou tradičně používány jako laxativum i k zastavení průjmu.  A co sušené fíky? Fíky jsou jednou z několika léčivých rostlin výslovně zmíněných v Bibli. Výzkumníci vybrali pacienty se syndromem dráždivého tračníku (IBS) projevujícího se zácpou a randomizovali je k užívání jednoho fíku k snídani, jednoho fíku k obědu, vždy se sklenicí vody. Došlo k významnému zlepšení frekvence vyprazdňování a významnému poklesu výskytu příliš tvrdé stolice v porovnání s kontrolní skupinou. Aha, ale jakou kontrolní skupinou? Kontrolní skupina jenom pokračovala ve svém jídelníčku. Jinak řečeno, nedělali nic jinak. Placebo efekt je při syndromu dráždivého tračníku velmi obvyklý. Když lidem s IBS dáte cukrovkou pilulku, někdy i 72 % z nich uvede, že jim je jako zázrakem lépe. Proto potřebujeme tento druh studie: randomizovaná dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná studie.  Vědci vyrobili odpudivě znějící placebo fíkovou pastu, která měla mít stejnou chuť, vůni a vzhled jako ta skutečná. Lidé, kteří dostali skutečné fíky, zhruba šest kusů denně, měli lepší čas průchodu stolice traktem i konzistenci výkalů a méně břišního nepohodlí v porovnání s placebo skupinou. Vědci měřili čas průchodu trávicím traktem tak, že lidem dali spolknout malé korálky, které se zobrazovaly na rentgenu. Tak mohli sledovat jejich průchod trávicí soustavou. Zjistili, že lidé konzumující skutečné fíky urychlili průchod potravy střevem o celých 24 hodin. Počet vyprázdnění za týden však neporazil placebo skupinu. Testovali tolik různých parametrů, že i konzistence stolice a břišní nepohodlí mohly být jen statistickou náhodou. Vypadá to tedy, že sušené švestky jsou lepším prostředkem k léčbě zácpy. 


© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Video production by Glass Entertainment. Motion graphics by Avo Media.

bolesti břicha / bolesti hlavy / krevní tlak / mrtvice / nápoje / nevolnost / pohyb / průjem / rostlinná strava / srdeční onemocnění / sušené švestky / syndrom dráždivého tračníku / vedlejší účinky / vegani / vegetariáni / vláknina / voda / zácpa