„Vyšetření na rakovinu se prodává samo“, zní hlavní komentář časopisu Journal of the National Cancer Institute. „Vyvolat strach zdůrazněním rizika. Následně zveličit výhody mamografického vyšetření výměnou za naději na lepší zítřky. A nakonec, nezmínit poškození…“ způsobená screeningem. Tento matoucí manévr „je obzvláště snadný u rakoviny – žádná diagnóza není větším strašákem. A všichni to známe: Včasná diagnóza je nejlepší ochranou. Zkuste pochybovat, a ještě vám navrhnou, abyste si nechali vyšetřit taky hlavu.“ A lékaři nepřehánějí… Screening může vést k velkému užitku, ale může také způsobit závažné škody. A to je velká výzva: „Vyjádřit tu neintuitivní myšlenku, že screening ne vždy pomáhá – a dokonce může být škodlivý.“ Přesto průzkumy ukázaly, že většina lidí věří, že screening na rakovinu je téměř vždy dobrý nápad, a jen málo z nich napadne, že by také mohl škodit. V materiálech pro vzdělávání pacientů mohou být informace o potenciálních rizicích ošidně schované pod přehršlí euforie z prospěšných účinků. Screeningovým testem na rakovinu, který byl nejpečlivěji prozkoumán, je právě mamografie. V posledních 50 letech se více než 600 000 žen zúčastnilo celkem 10 randomizovaných studií. Vzhledem k tomuto mimořádnému výzkumnému úsilí je paradoxní, že mamografie nadále je jedním z nejspornějších témat v rámci lékařské komunity. V medicíně je málo věcí, které vyvolávají více vášně než mamografy. Kdy obě strany paradoxně obviňují média, že jsou proti nim. Ovšem tento spor je sám o sobě poučný. Chci říct, že nám vlastně něco naznačuje. Uveďme si to v kontextu. Jediná studie zahrnující méně než 150 mužů, kteří byli sledováni dobu kratší než 2 roky, postačila k tomu, aby přesvědčila lékaře o přínosu léčby výrazně zvýšeného krevního tlaku; prospěch se jevil být zcela zřejmý. Zatímco i po 10 studiích, celkem na 600 000 ženách, ještě stále debatujeme o přínosu mamografie. A to ještě po 50 letech. To nám naznačuje, že v tomto případě jsou přínosy a škody téměř vyrovnané. Samozřejmě za předpokladu, že lidé posuzují výhody a nevýhody objektivně. Mohlo by to být horší, vzhledem k tomu, jaký multimiliardový byznys je do toho zapojen. Od výrobců mamografických přístrojů až po radiology, kteří čtou snímky. Různé organizace zveřejňují rozporuplná doporučení ke screeningu na rakovinu. Některé organizace jsou pro mamografii od 40 let, jiné říkají až od 50 let, některé říkají každý rok, další každý druhý rok, a jiné jsou zase zcela proti pravidelnému preventivnímu vyšetřování. Vzrůstají obavy, že tyto neshody mohou pocházet jak z finančních, tak i emočních konfliktů zájmů. Lidé se mohou natolik utvrdit v názoru, ke kterému se přiklonili, že jejich schopnost úsudku jaksi „zamrzne“. Rozumní odborníci souhlasí s tím, že důkazy naznačují existenci určitých přínosů mamografie. Přestože přínosy bývají téměř jistě nadhodnocovány. To neznamená, že mamografie nezachraňuje životy, nebo že by na ni ženy vůbec neměly chodit. Otázkou je: „Převažují výhody nad riziky?“ To je rozhodnutí, které musí každá žena udělat sama za sebe, ale nemůže je udělat, aniž by znala všechna fakta. Ženy jsou tak intenzivně bombardovány informacemi o mamografii, že byste u nich očekávali docela dobrou informovanost. Přesto nic není více vzdáleno od pravdy. Devět z deseti dotazovaných žen značně nadhodnocovalo výhody nebo nemělo žádnou představu. Není to však vina žen. Očividně jsou systémem chybně informovány. Většina Američanek vůbec nechápe základní koncept screeningu. Tyto ženy se domnívají, že mamografy nějakým způsobem pomáhají zabránit propuknutí rakoviny prsu. To vyvolává pochybnosti o tom, jak dobře jsou ženy informovány. Zdá se, že ženám je prostě řečeno, co by měly dělat, ale „bez toho, aby jim byla sdělena fakta nezbytná k informovanému rozhodování.“ „V důsledku tohoto paternalismu a malování na růžovo získávají téměř všechny ženy falešný dojem o přínosech mamografického screeningu.“ „Nejvíce překvapivé bylo, že ty ženy, které často konzultovaly s lékařem a dostávaly informační letáčky, byly informovány ještě o trochu hůře.“ Takže lékaři své pacientky vlastně antivzdělávali. A problém je, že tyto nepřesné informace a přehánění přínosů pak brání ženám v tom, aby se informovaně rozhodovali. „Oklamávání žen, ať už úmyslně nebo neúmyslně, je vážný problém. Všichni ti, kdo mají na starosti informováním žen o screeningu, by si měli připomenout, že zdravotnictví je tady pro pacienty, nikoliv naopak.“ Neměli bychom jen slepě nabízet screening. Měli bychom dát lidem čísla, která potřebují k tomu, aby se mohli rozhodnout sami za sebe. Proto jsem vytvořil tuto videosérii. Otázka, zda mamografie páchá více škody než užitku, má potenciál otřást našimi zdravotnickými poznatky a změnit náš názor na etickou lékařskou praxi. „V sázce je opravdu hodně, neboť na druhé straně vah visí životy žen.“
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: KOMUnews via flickr. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video

dopady průmyslové výroby / mamogramy / Národní institut pro výzkum rakoviny / přežití karcinomu prsu / rakovina / rakovina prsu / zdravá žena