Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Proč je maso rizikovým faktorem cukrovky?
Mezi potenciální viníky patří trans tuky z masa, nasycený tuk, cholesterol, hemové železo, produkty pokročilé glykace (glykotoxiny), živočišná bílkovina (zejména leucin), zoonotické viry a průmyslové znečišťující látky hromadící se v potravním řetězci.
Víme, že nadváha a obezita jsou důležitými rizikovými faktory pro diabetes 2. typu, ale donedávna nebyla věnována velká pozornost roli konkrétních potravin. Tato metaanalýza všech kohort z r. 2013, sledující maso a cukrovku, zjistila výrazně vyšší riziko spojené s celkovou spotřebou masa, a zejména zpracovaného masa, obzvláště drůbeže. Ale proč?
V mase existuje celá řada potenciálních viníků. Možná je to nasycený tuk a živočišný tuk. Možná to jsou transtuky, které se v mase přirozeně nacházejí. Možná je to cholesterol nebo živočišná bílkovina. Hemové železo v mase může vést k volným radikálům, a tento železem indukovaný oxidační stres může vést k chronickému zánětu, k diabetu 2. typu. Pokročilé produkty glykace jsou dalším problémem. Podporují oxidační stres a zánět, a potravinářské analýzy ukazují, že nejvyšší hladiny těchto takzvaných glykotoxinů se nacházejí v mase, a to zejména pečeném, smaženém nebo grilovaném, ačkoli jakékoli potraviny živočišného původu mohou být silným zdrojem těchto prooxidačních chemikálií.
V této studii podávali diabetikům potraviny nabité glykotoxiny, jako je kuře, ryby a vejce, a jejich zánětlivé markery vystřelily vzhůru: faktor nekrózy nádorů, C-reaktivní protein, vaskulární adhezní molekuly. Tak u diabetiků AGE ve stravě podporují zánětlivé mediátory, což vede k poškození tkáně. Dobrou zprávou je, že omezení těchto druhů potravin tyto zánětlivé účinky potlačilo. Vhodná opatření k omezení příjmu AGE, například odstranění těchto potravin nebo příprava masa pouze na páře nebo vařením, může výrazně snížit již tak velké zatížení těmito toxiny u diabetického pacienta. Tyto glykotoxiny mohou být předním chybějícím článkem mezi zvýšenou spotřebou živočišného tuku a masa a rozvojem diabetu typu 2.
Poté, co byla v r. 2013 publikována ona metaanalýza, vyšla tato studie, ve které bylo sledováno zhruba 17 000 lidí po dobu asi dvanácti let. Na každých 50 gramů masa denně navíc vědci zaznamenali 8% zvýšení rizika cukrovky. Takže to znamená, že konzumace masa v množství odpovídajícímu pouhé čtvrtině kuřecího prsíčka za celý den, může významně zvýšit riziko vzniku cukrovky. Ano, mohly by to být glykotoxiny v mase nebo nasycený tuk, nebo transtuky v mase, nebo hemové železa, co by mohlo podpořit tvorbu karcinogenů nazývaných nitrosaminy, i když ty by se také mohly produkovat pouze při procesu vaření, ale to je nový poznatek. Zdá se, že je zde jasná přemíra diabetu u těch, kteří jedí maso. Možná existuje nějaké zoonotické infekční činidlo, které způsobuje cukrovku, jako např. viry přítomné v čerstvých částech masa, včetně drůbeže.
Přílišná stimulace dráhy enzymu stárnutí TOR nadměrnou spotřebou potravin může být rozhodujícím faktorem epidemie diabetu, ale nejde jen o spotřebu jakýchkoliv potravin. Živočišné bílkoviny mohou nejen stimulovat růstový hormon IGF-1 podporující rakovinu, obsahují také velké množství leucinu, který stimuluje aktivaci TOR, a zdá se, že vede k vyhoření beta buněk produkujících inzulín ve slinivce břišní a přispívá tak k diabetes typu 2. Takže nejde jen o vysoký obsah tuku a přidané cukry. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zejména každodennímu příjmu živočišných bílkovin. Obecně platí, že nižší hladiny leucinu jsou dosahovány omezením živočišných bílkovin. Jak jsem poznamenal dříve, k dosažení příjmu leucinu poskytovaného mlékem nebo masem bychom museli sníst více než 4 kg zelí anebo 100 jablek. Tyto výpočty ilustrují extrémní rozdíly v množstvích leucinu poskytovaných běžnou stravou ve srovnání se stravou založenou na rostlinách.
Již dříve jsem v trojdílné videosérii zkoumal, jakou roli mohou v příjmu jídla hrát průmyslové látky, které narušují funkce endokrinního systému. Standardní americká strava a životní styl jednoznačně přispívají k epidemii diabetu a obezity, ale tyto průmyslové znečišťující látky již nemůžeme dále ignorovat. Nyní máme experimentální důkazy, že již vystavení samotným průmyslovým toxinům vyvolává přírůstek hmotnosti a rezistenci na inzulín, a proto tyto mohou být podhodnocenou příčinou obezity a cukrovky. Zvažte, co se děje s našimi dětmi. Obezita v šestiměsíčním věku nesouvisí se stravou nebo nedostatkem cvičení. Nyní jsou tyto děti přímo přes pupeční šňůru vystaveny stovkám chemikálií od svých matek. Některé z těchto látek mohou být obezogenní – mohou generovat obezitu. Vzhledem k milionům kilogramů chemikálií a těžkých kovů, které se každoročně vypouštějí do životního prostředí, bychom se všichni měli zastavit a začít přemýšlet o tom, jak žijeme, a o volbách, které každý den děláme v jídle, které jíme.
Jak bylo uvedeno v přehledu důkazů o znečišťujících látkách a diabetu v roce 2014, ano, můžeme být vystaveni nějakému toxickému úniku, ale většina lidské expozice v dnešní době pochází z požití kontaminovaných potravin, a to v důsledku bioakumulace v rámci potravinového řetězce. A hlavním zdrojem přetrvávajícího příjmu znečišťujících látek, a to asi z 95 %, je spotřeba živočišných tuků ve stravě.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- H Vlassara, W Cai, J Crandal, T Goldberg, R Oberstein, V Dardaine, M Peppa, EJ Rayfield. Inflammatory mediators are induced by dietary glycotoxins, a major risk factor for diabetic angiopathy. Proc Natl Acad Sci U S A. 2002 Nov 26;99(24):15596-601.
- InterAct Consortium, B Bendinelli, D Palli, G Masala, SJ Sharp, MB Schulze, M Guevara, AD van der, F Sera, P Amiano, B Balkau, A Barricarte, H Boeing, FL Crowe, CC Dahm, G Dalmeijer, B de Lauzon-Guillain, R Egeberg, G Fagherazzi, PW Franks, V Krogh, JM Huerta, P Jakszyn, KT Khaw, K Li, A Mattiello, PM Nilsson, K Overvad, F Ricceri, O Rolandsson, MJ Sánchez, N Slimani, I Sluijs, AM Spijkerman, B Teucher, A Tjonneland, R Tumino, SW van den Berg, NG Forouh, C Langeberg, EJ Feskens, E Riboli, NJ Wareham. Association between dietary meat consumption and incident type 2 diabetes: the EPIC-InterAct study. Diabetologia. 2013 Jan;56(1):47-59
- R Zoncu, A Efeyan, DM Sabatin. mTOR: from growth signal integration to cancer, diabetes and ageing. Nat Rev Mol Cell Biol. 2011 Jan;12(1):21-35
- EJ Feskens, D Sluik, GJ van Woudenbergh. Meat consumption, diabetes, and its complications. Curr Diab Rep. 2013 Apr;13(2):298-306
- MA Hyman MA. Environmental toxins, obesity, and diabetes: an emerging risk factor. Altern Ther Health Med. 2010 Mar-Apr;16(2):56-8
- M Peppa, T Goldberg, W Cai, E Rayfield, H Vlassara. Glycotoxins: a missing link in the "relationship of dietary fat and meat intake in relation to risk of type 2 diabetes in men". Diabetes Care. 2002 Oct;25(10):1898-9
- BC Melnik. Leucine signaling in the pathogenesis of type 2 diabetes and obesity. World J Diabetes. 2012 Mar 15;3(3):38-53
- T Koschinsky, CJ He, T Mitsuhash, R Bucala, C Liu, C Buenting, K Heitmann, H Vlassara. Orally absorbed reactive glycation products (glycotoxins): an environmental risk factor in diabetic nephropathy. Proc Natl Acad Sci U S A. 1997 Jun 10;94(12):6474-9
- DJ Magliano, VH Loh, JL Harding, J Botton, JE Shaw. Persistent organic pollutants and diabetes: a review of the epidemiological evidence. Diabetes Metab. 2014 Feb;40(1):1-14
Images thanks to Radu Razvan via 123rf.