Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Rozsévání pochybností: skeptický pohled na sodíkové skeptiky
Je debata okolo soli odůvodněnou vědeckou neshodou, nebo jen „kontroverzí“ stvořenou solným průmyslem?
Po desetiletí mezi vědci zuřily hádky o tom, v jaké míře přispívá nadměrná konzumace soli k úmrtí. Jedna strana nazývá sůl nebezpečím pro veřejné zdraví, které vyžaduje rázný zásah, a další tvrdí, že rizika nadměrného příjmu soli jsou přeceňována. Dokonce někdy označují požadavek na snížení používání soli za nejspíše největší blud v historii preventivní medicíny. Oponenti nazývají toto popírání eticky nezodpovědným, zvláště když jsou v sázce miliony lidských životů každý rok.
Popisováním dvou stran této diskuze však můžeme upadnout do iluze, že jsou obě rovnocenné. Jak však říká (její název zní trochu super hrdinsky) World Hypertension League: Existuje silná vědecká shoda, že snižování příjmu soli zachraňuje životy. Stejně jako u debaty o změně klimatu je většina orgánů na jedné straně, zatímco dotčený průmysl, jejich placení konzultanti a několik nesouhlasících vědců je na straně druhé. Téměř všechny orgány jmenované vládou a odborníci na výživu, kteří vzali v potaz důkazy, doporučili, abychom všichni snížit příjem soli na polovinu.
To bylo popisováno jako extrémní, ale jen těmi, kteří bránili průmysl. Koneckonců, jen malý zlomek Američanů skutečně dostane svůj příjem soli na tak nízkou hodnotu. Proto skeptici tvrdí, že lidé mají s takto nízkým příjem soli extrémně malé zkušenosti.
Extrémně malé? Realita je přesně opačná. Lidé mají zkušenost v délce tisíců let, kdy žili bez problému bez slaných křupek a slánky v dosahu. Lidské bytosti dokáží velmi dobře fungovat za nízkého přísunu soli. Když jsme se však stali národem konzumentů slaných pochutin a jídla z KFC, způsobili jsme si vysoký krevní tlak. Ještě však zbývá několik populací, které jí stejně jako jsme jedli i my v minulosti. U těchto lidí je hlavní rizikový faktor našeho největšího zabijáka, vysoký krevní tlak, prakticky neznámý. Když vezmete lidi s mimořádně vysokým krevním tlakem a převedete je zpátky na stravu s množstvím soli, k jakému jsme jako druh uzpůsobeni, zničující účinky nemoci mohou být dokonce zvráceny.
Proč se o tom tedy vůbec ještě diskutuje? Pokud sůl skrytá v potravinách zabíjí miliony lidí po celém světě, proč se snahy o snižování obsahu soli setkávají s tak obrovským odporem? Je to tím, že sůl je důležitou komoditou pro průmysl se zpracovanými potravinami a masný průmysl.
Dle vedení Collaborating Center on Nutrition Světové zdravotnické organizace jde o dobře známý příběh. Stejně jako tabákový průmysl strávil desítky let snahou o vytváření pochybností a matením veřejnosti, i solný průmysl se k těmto praktikám uchýlil. Jenže ta kontroverze není skutečná. Důkazy svědčící pro přínos poklesu v solení jsou jasné a konzistentní. Většina „protichůdného výzkumu“ přichází od vědců spojených se solným průmyslem.
Nicméně k odhalení těchto úskoků potřebujete určité dovednosti, průmysl je totiž dostatečně chytrý na to, aby se držel v pozadí. Tajně platí za studie zaměřené na zlehčování rizik nadměrného solení. Jediné, co musí udělat, je vytvořit dostatek pochybností pro to, aby kontroverze zůstala naživu. Snahy organizací podobných World Hypertension League byly přirovnávány svou silou k dětské pistolce – v porovnání s těžkými zbraněmi průmyslů „obalených v soli“, jejichž příslušníci pohlížejí pohrdlivě na zdravotnická sdružení, jež se snaží konat dobro, ale naneštěstí tím vytvářejí průmyslu překážky na cestě k ziskům.
Abychom nezapomněli, poznamenává tento úvodník v časopise Journal of the Canadian Medical Association, vysoký krevní tlak je také velkou obchodní příležitostí pro farmaceutický průmysl, jehož miliardy dolarů vydělaných právě díky vysokému krevnímu tlaku by poklesly, kdybychom snížili spotřebu soli.
Pokud by se lidstvo oprostilo od solení a odstranilo své potíže s vysokým tlakem, uškodilo by to nejen velkým farmaceutickým firmám, ale i doktorům, viďte? Nejčastější diagnóza, se kterou dospělí lidé navštěvují doktora, je vysoký krevní tlak – téměř 40 milionů návštěv ročně. Možná by tedy i takový výrobce BMW mohl mít užitek z toho, že bude debata o soli udržována při životě.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- B Neal. Dietary salt is a public health hazard that requires vigorous attack. Can J Cardiol. 2014 May;30(5):502-6.
- A Mente, M J O’Donnell, S Yusuf. The population risks of dietary salt excess are exaggerated. Can J Cardiol. 2014 May;30(5):507-12.
- R Bayer, D M Johns, S Galea. Salt and public health: contested science and the challenge of evidence-based decision making. Health Aff (Millwood). 2012 Dec;31(12):2738-46.
- V Batuman. Salt and hypertension: why is there still a debate? Kidney International Supplements (2013) 3, 316–320.
- A Mente, M J O’Donnell, S Yusuf. Extreme sodium reductions for the entire population: zealotry or evidence based? Am J Hypertens. 2013 Oct;26(10):1187-90.
- N Graudal, G Jurgens. The sodium phantom. BMJ. 2011 Sep 27;343:d6119;
- F Cappuccio, S Capewell, P Lincoln, K McPherson. Reducing population salt intake : authors’ reply to Graudal and Jürgens. BMJ 2011;343:d6121.
- A Cassels. Move over war on transfats; make way for the war on salt. CMAJ. 2008 Jan 15; 178(2): 256.
- A sprinkling of doubt Excess dietary salt is a killer and you should take any evidence to the contrary with a large pinch of the stuff, siy Francu Cappuccio and Simon Capewe. NA.
- Survey Content for theNational Ambulatory Medical Care Survey andNational Hospital Ambulatory Medical Care Survey. NA.
- National Ambulatory Medical Care Survey: 2010 Summary Tables. CDC.
- G MacGregor, H E De Wardener. Commentary: Salt, blood pressure and health. Int. J. Epidemiol. (2002) 31 (2): 320-327.
- N R C Campbell D T Lackland, M L Niebylski. The Journal of Clinical Hypertension Volume 17, Issue 1, pages 7–9, January 2015.
Images thanks to ABPMedia via Flickr.