Alzheimerovou chorobou trpí miliony lidí. Dostupné i výhledově dostupné metody léčby jsou přinejmenším zklamáním. Vzhledem k absenci léčby ovlivňující onemocnění roste zájem o účinné strategie pro samotnou prevenci tohoto onemocnění. Dokonce, i kdybychom byli schopni oddálit propuknutí nemoci jen o jeden rok, mohli bychom teoreticky zabránit více než 9 milionům případů v příštích 40 letech. Jakmile pacienti s Alzheimerovou chorobou ztratí některé ze svých kognitivních schopností, mohou být ztraceny navždy. Prevence Alzheimerovy choroby, spíše než její léčba, se jeví jako realističtější přístup, který nás může ochránit před katastrofálním dopadem demence. Značné množství důkazů nyní naznačuje, že Alzheimerova choroba je především cévní porucha. Tvrzení je založené na řadě různých důkazů, které ukazují na narušení proudění krve do mozku. Cévní rizikové faktory, jako je vysoký cholesterol, lze považovat za tikající časovanou bombu Alzheimerovy choroby. Co je špatné pro srdce, může být špatné i pro mysl. Tradičně existují dvě konkurující si teorie příčiny vzniku Alzheimerovy choroby. Jednou je model amyloidní kaskády, který implikuje nárůst amyloidních plaků v mozku. Druhou je cévní model, který tvrdí, že za tím stojí nedostatečný průtok krve do mozku v důsledku aterosklerózy. Nyní si uvědomujeme, že se tyto teorie vlastně vzájemně nevylučují. Onemocnění tepen může stvořit začarovaný cyklus, kdy aterosklerotické plaky v tepnách mohou přispívat k Alzheimerovým plakům v mozku. I když je v dnešní době na cholesterol pohlíženo jako na jed, je nezbytnou stavební složkou všech našich buněk. Z tohoto důvodu si ho tělo také samo vyrábí. Pokud je ho však příliš mnoho, může se stát hlavním faktorem přispívajícím k různým onemocněním, včetně onemocnění koronárních tepen, mozkové mrtvice a neurodegenerativního onemocnění, jako je Alzheimerova choroba. Příliš mnoho cholesterolu v krvi je jednoznačně považováno za rizikový faktor pro rozvoj Alzheimerovy nemoci. Cholesterol může hrát aktivní roli v průběhu Alzheimerovy choroby. Pitevní studie zjistily, že mozky postižené Alzheimerovou chorobou mají významně vyšší hladinu cholesterolu než normální mozky. Konkrétně to vypadá, že se cholesterol hromadí v placích v postiženém mozku. Dříve jsme si mysleli, že množství cholesterolu v mozku je oddělené od toho, které nám koluje v krvi, ale v současné době existují důkazy o opaku. Například LDL cholesterol může být schopen překročit hematoencefalickou bariéru mozku. Takže stravování s vysokým obsahem tuku může zvýšit nejen hladiny cholesterolu v krvi, ale také příliv cholesterolu do centrálního nervového systému. Kromě toho může vysoký cholesterol dokonce poškodit samotnou hematoencefalickou bariéru a tím umožnit ještě většímu množství cholesterolu proudit do mozku. Tato informace nám poskytuje chybějící dílek do spojitosti mezi vysokým cholesterolem a Alzheimerovou chorobou. Jedinci s vyššími hladinami cholesterolu ve středním věku mají vyšší riziko rozvoje Alzheimerovy choroby. Hladina cholesterolu nad 6,25 mmol/l může teoreticky ztrojnásobit riziko nemoci. Nyní máme k dispozici vysoce pokročilou techniku snímání mozku, nazývanou pozitronová emisní tomografie. Ta dokáže dát do vzájemného vztahu množství tzv. špatného cholesterolu v krvi s množstvím amyloidního plaku, které se v mozku vytváří. Můžete to zkusit přímo v Petriho misce. Přidání cholesterolu vede k nárůstu amyloidu, který vytváří tzv. Alzheimerovské plaky. Naopak odstranění cholesterolu může snížit hladinu amyloidu uvolněného z buněk. Proces odstranění amyloidu je navíc méně účinný v prostředí s vysokým obsahem cholesterolu. Cholesterol pak může pomoci započít se shlukováním amyloidu. Pomocí elektronového mikroskopu vidíte shlukování amyloidních vláken na mikrokrystalcích cholesterolu a okolo nich. Jakmile se dostane do mozku, může cholesterol podlehnout oxidaci. To způsobí tvorbu vysoce toxických volných radikálů. Takže se domníváme, že vysoké hladiny cholesterolu zvyšují riziko demence nejen vyvoláním aterosklerózy a poškozením průtoku krve, ale mohou navíc přímo ovlivnit neurodegeneraci v mozku. Závěrem můžeme říct, že přebytek cholesterolu ze stravy v zásadě může přispívat k rozvoji Alzheimerovy choroby. Zdá se, že důkazy svědčící pro spojitost vysokého cholesterolu a Alzheimerovy choroby se vrší. Samozřejmě, že některé z těchto prací byly zaplaceny farmaceutickými společnostmi, které doufají, že pro léčbu této choroby budou moci využít statinové léky snižující cholesterol. To je dost paradoxní, protože samotné statiny mohou způsobit kognitivní poruchu. I když jsou vzácné, vedlejší účinky statinů mohou zahrnovat krátkodobou i dlouhodobou ztrátu paměti, změny v chování, poruchu soustředění a pozornosti, paranoiu a úzkost - již pět dnů po zahájení léčby, ale někdy až po několika měsících. Naštěstí by se stav měl vrátit do normálu během jednoho měsíce od zastavení léčby. Lepší strategií tedy může být změna životního stylu, který vedl k vysokému cholesterolu. Konkrétně jde o nasycené tuky ze stravy. Nestačí však, abychom o tom my, lékaři, řekli jednotlivým pacientům. Systematické zavedení vzdělávacích kampaní a podpora radikálních změn v kulturních a sociálních hodnotách mohou být nutnou součástí strategie proti Alzheimerově chorobě. Pacienti si musí nové návyky osvojit. V případě úspěchu můžeme hodně získat - zabráníme kardiovaskulárním onemocněním i demenci, tedy dvěma z našich nejčastějších příčin úmrtí.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to geralt via Pixabay.

Alzheimerova choroba / cholesterol / demence / kardiovaskulární onemocnění / kognice / LDL cholesterol / nasycené tuky / onemocnění mozku / paměť / srdeční onemocnění / statiny / úmrtnost / zdravý mozek