Redukcionismus a mentalita nedostatku

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Redukcionismus a mentalita nedostatku

Jak potravinářský, farmaceutický a doplňkový průmysl těží z redukcionistického přístupu v oboru výživy člověka.

7. 9. 2017

Sdílet toto video

Výzkum v oblasti výživy lidí za posledních 40 let vedl k mnoha objevům a komplexnímu pochopení přesných mechanismů ovlivňujících to, jak působí živiny na naše tělo. Nicméně epidemie chronických onemocnění spojených s výživou – obezita, cukrovka 2. typu, osteoporóza, srdeční onemocnění, mrtvice a rakovina – dramaticky celosvětově každým rokem roste. Proč nejsou všechny tyto složité znalosti využity na zlepšení veřejného zdraví? Možná to má co do činění s celou naší filozofií výživy, zvanou redukcionismus, kde je všechno rozděleno na jednotlivé části a kde je potrava považována za pouhý soubor jednotlivých sloučenin s předpokládanými jednotlivými účinky. Reduktivní přístup je tradiční a je používán i dnes jako dominantní přístup ve výzkumu výživy. Například, věděli jste, že v kořeni zázvoru existuje chemikálie, která snižuje hladinu forbol myristát acetátu (PMA) indukovanou fosforylaci kináz ERK1/2 a JNK MAP? To je vlastně docela úžasné, ale ne když miliony lidí dále umírají na nemoci spojené s výživou. Už víme, že tři čtvrtiny chronických onemocnění – diabetes, srdeční záchvaty, mozková mrtvice, rakovina – mohou být eliminovány, pokud by každý, kdo to doposud nedělal, dodržoval čtyři jednoduché postupy: nekouřit, nebýt obézní, být půl hodiny denně v pohybu a jíst zdravější stravu, což znamená jíst více ovoce, zeleniny, celozrnných potravin a méně masa. Jen pomyslete, jaký vliv by to mohlo mít na úmrtnost. Už víme dost, abychom zachránili miliony životů. Nemělo by tedy být naše úsilí vynaloženo na to, abychom tyto změny uvedli do praxe před tím, než se utratí další dolar na to, abychom zjistili, zda může, nebo nemůže výtažek z hroznových slupek snížit cholesterol v rybkách zebřičkách – nebo dokonce v prostřednictvím celé potraviny, což je důležitější? Proč utrácet dolary daňových poplatníků tak, že ucpeme tepny těchhle pruhovaných rybiček tím, že je budeme krmit potravou s vysokým obsahem cholesterolu, abychom zjistili, zda listy a květy hlohu mohou nějak pomoci? Dokonce, i kdyby tomu tak bylo a i kdyby to fungovalo i u lidí, nebylo by lepší, kdybyste v první řadě neucpávali tepny? Tento dramatický pokles rizika, tento nárůst v počtu zdravých let života prostřednictvím preventivní výživy nemusí zahrnovat superpotraviny, bylinné výtažky nebo módní výživové doplňky; stačí jen zdravěji jíst. Když Hippokratés řekl něco jako: „Ať je jídlo vaším lékem a lék vaším jídlem“, nemyslel tím, že jídlo je lék, ale spíše to, že nejlepší způsob, jak si zachovat dobré zdraví, může být dodržování zdravého způsobu stravování. Zatímco historický postoj k oblasti výživy může být nejlépe shrnut frází: „Jezte, co chcete, poté, co jste snědli to, co jste měli.“ Jinými slovy, jezte, co chcete, pokud do těla předtím dostanete dávku vitamínů a minerálů – myšlení, které je ztělesněno cereálními snídaněmi, poskytujícími vitamíny a minerály. Ale cesta ke zdraví není dlážděna kolou s přídavkem vitamínů a minerálů. Tento reduktivní postoj je dobrý pro potravinářský průmysl, ale vůbec není dobrý pro lidské zdraví, protože pokud je jídlo dobré jen na to, aby vám dodalo pár živin, pak vám mohou prodat Twinkies obohacené o vitamíny. Musíme se přesunout z konceptu pouhého příjmu adekvátní výživy k příjmu optimální výživy; nejen se snažit vyhnout kurdějím, ale také zlepšit zdraví a minimalizovat riziko vzniku degenerativních onemocnění. Dostat se až na úroveň molekulárních složek funguje při vývoji léků: objevování všech vitamínů, léčení nemocí způsobených špatnou výživou, ale v oblasti výživy začíná už reduktivní přístup dosahovat svých limitů. Všechny vitamíny jsme objevili před více než půl stoletím. Kdy jste naposledy slyšeli o někom, kdo by trpěl kurdějemi, nebo pellagrou, nebo kwashiorkorem – klasickými syndromy špatné výživy? A co se týče chorob z nadměrného stravování: srdečních onemocnění, cukrovky, obezity, hypertenze – už jste někdy slyšeli o někom, kdo by měl některou z nich? Přesto, pokud jde o výživu, naše mysl je stále zaměřená na nedostatek. Když se někdo pokusí snížit svou spotřebu masa, první otázkou, kterou mu lidé z okolí zřejmě položí, bude: „A odkud teď budeš získávat bílkoviny?“ Spíše než: „Počkat, pokud teď budeš jíst takhle, z čeho jiného bys mohl mít nemocné srdce?“ Stejný přístup z pohledu nedostatku vedl ke vzestupu mnohamiliardového průmyslu potravinových doplňků. Co takhle jednou denně multivitamin jako pojistku proti nedostatku živin? Lepší pojistkou by bylo jíst prostě jen zdravé jídlo.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org