Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Zlepšilo by zdanění nezdravého jídla zdraví veřejnosti?
Zvýšení cen cigaret skrz vyšší zdanění tabáku je jedna z nejúčinnějších cest ke snížení škodlivých následků kouření. Co nám věda může prozradit o zdanění soli, cukru a nasyceného tuku?
Navyšování ceny cigaret prostřednictvím tabákové daně je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak snížit škody způsobené kouřením. Zvýšení ceny cigaret o pouhých 10 % může zabránit milionům úmrtí souvisejících s tabákem.
Takže, co kdybychom zdanili nezdravé jídlo? Obecně mají činitelé z oblasti veřejného zdraví tři hlavní možnosti: informovat spotřebitele pomocí označení, pošťuchovat lidi pobídkami, nebo třetí, již těžší zásah, jakým jsou regulace a zdanění. Tyto politické zásahy se ukázaly jako rozhodující při snižování užívání tabáku, zneužívání alkoholu a úmrtí v důsledku dopravních nehod. Například samotné vzdělání řidičů, nebo opatření vozidel informacemi o riziku dopravní nehody nepomohlo tolik, jako zajištění, že musí mít každé auto instalováno airbagy. Vzhledem k tomu, že srdeční onemocnění samotné zabíjí ročně 10x více lidí než nehody na silnici, by možná současná epidemie onemocnění souvisejícími se stravou potřebovala podobný mnohostranný přístup. Dokonce i mírné zlepšení stravovacích návyků by mohlo výrazně snížit zátěž chronickými onemocněními.
Možná by národní systém dotující zdravé potraviny a danící nezdravé potraviny mohl usnadnit lidem volbu rozumnější stravy. Fungovalo by to? Systematický přehled dostupných důkazů naznačuje, že ano. Čím více nezdravé jídlo zdaníte, tím více poklesne jeho spotřeba. Naopak čím více budete dotovat zdravé jídlo, tím více poroste spotřeba zdravého jídla, jako je ovoce a zelenina. Čím levnější bude, tím více se ho sní.
Malý rozdíl v cenách stačil ke snížení expozice olovu. Co takhle použít daně ke snížení příjmu nasyceného tuku? Taková daň by mohla potenciálně zachránit tisíce životů. Ale počkat… Neovlivnila by taková daň nepřiměřeně životy chudých lidí? Ano, oni by z ní těžili nejvíce! Je to jako s daněmi na cigarety, chudí lidé z toho profitovali nejvíce.
Přitom klasický argument tabákového průmyslu zní: „Daně z cigaret jsou nespravedlivé a regresivní, zatěžují nejvíce chudé lidi.“ Na to komunita z oblasti veřejného zdraví reagovala takto: „Rakovina je nespravedlivá, rakovina neúměrně zatěžuje chudé lidi.“ Takže takováto daň by nejpozitivněji ovlivnila zdraví těch nejchudších z nás.
Takzvaný Výbor proti nespravedlivým daním byl jen zástěrkou, organizovanou a financovanou tabákovým průmyslem. Je to běžná taktika používaná právě tabákovým průmyslem k maskování boje proti zdanění tabáku, praktikovaná navíc k neskrývaným pokusům o podplácení politiků. Skutečnost, že tabákový průmysl bojuje zuby nehty, nám naznačuje, že zdanění tabáku může skutečně ovlivnit jeho spotřebu.
Většina údajů o potravinářských daních a dotacích však byla založena na modelech nebo stanovovala preference dle hypotetických scénářů. Lidé v nich tedy pouze tvrdili, že by změnili své konzumní návyky dle úprav cen. Moc reálných dat tam však nefigurovalo. Můžete samozřejmě lidi vzít do skvělých 3D simulátorů supermarketů a zjistit, že 25% sleva na ovoce a zeleninu funguje ke zvýšení nákupů ovoce a zeleniny o 25 %, takřka o 1 kilogram týdně více. Avšak virtuální zelenina nám nijak neprospěje. Fungovalo by to i ve skutečnosti? Ano.
Největší jihoafrická zdravotní pojišťovna začala s vracením 10 nebo 20 % z ceny zakoupených zdravých potravin, a to stovkám tisíců domácností. Vracená částka mohla být až 500 dolarů týdně. Proč by takovou věc dělali? Proč by rozdávali peníze? Protože to funguje, zřejmě to zvyšuje spotřebu ovoce, zeleniny a celozrnných výrobků při současném snížení spotřeby potravin s vysokým obsahem přidaného cukru, soli a tuku včetně snížení spotřeby zpracovaného masa a rychlého občerstvení.
Dotace jsou však oblíbenější než daně. V Evropě již řada zemí zavedla daně na sladkosti nebo slané jídlo. Dánsko však bylo první zemí, která si vyzkoušela daň na nasycený tuk, tedy maso a mléčné výrobky. Avšak trvalo to jen jeden rok, než potravinářský průmysl tuto snahu rozdrtil. Demonstruje to, jak jsou obhájci veřejného zdraví slabí v boji s korporátní mocí. Je zde enormní nerovnováha mezi vlivem vyvíjeným odborníky v oblasti veřejného zdraví a politickou mocí potravinářského průmyslu.
To mi připomnělo konflikt ohledně značení potravin barvami, jako má semafor, bylo to příliš lehké na pochopení. Průmysl se tedy rozohnil a utratil více než miliardu dolarů, aby tento návrh smetl ze stolu ve prospěch jiného. Ten byl tak nepřehledný, že by si lidé měli nejspíš brát do obchodu kalkulačku, aby rozluštili tento matoucí systém značení denních dávek obsažených živin.
Dánsko nakonec zrušilo daň na tuk a zredukovalo i cukrovou daň, neboť zemědělské a potravinářské společnosti jim tvrdily, že kdyby lidé jedli zdravě, mnoho lidí by přišlo o svou práci. Zřejmě byla zdravá ekonomika důležitější než zdravá lidská populace. Je ironií, že byly daně zrušeny zrovna ve chvíli, kdy se začaly objevovat důkazy o funkčnosti tohoto zásahu. Nově zavedená daň na nasycený tuk vedla ke snížení příjmu nasycených tuků u dánských spotřebitelů. A to nižší konzumací některých masných a mléčných výrobků, ne však zakysané smetany. Hm, proč? No, protože lidé začali konzumovat o tolik více nízkotučné smetany, že to převýšilo to malé snížení konzumace plnotučné zakysané smetany.
Vždycky musíte počítat s nezamýšlenými vedlejšími důsledky. Například pokud by lidé nahradili sušenky plné cukru solenými brambůrky, nemuselo by to pro zdraví veřejnosti přinést mnoho užitku. Jedna studie z oblasti danění limonád zjistila, že sice můžete daní snížit spotřebu limonád, přinejmenším v krátkodobém horizontu, ale domácnosti mohou nakonec začít kupovat například více piva.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- Murray CJ, Atkinson C, Bhalla K, Birbeck G, Burstein R, Chou D, Dellavalle R, Danaei G, Ezzati M, Fahimi A, Flaxman D, Foreman, Gabriel S, Gakidou E, Kassebaum N, Khatibzadeh S, Lim S, Lipshultz SE, London S, Lopez, MacIntyre MF, Mokdad AH, Moran A, Moran AE, Mozaffarian D, Murphy T, Naghavi M, Pope C, Roberts T, Salomon J, Schwebel DC, Shahraz S, Sleet DA, Murray, Abraham J, Ali MK, Atkinson C, Bartels DH, Bhalla K, Birbeck G, Burstein R, Chen H, Criqui MH, Dahodwala, Jarlais, Ding EL, Dorsey ER, Ebel BE, Ezzati M, Fahami, Flaxman S, Flaxman AD, Gonzalez-Medina D, Grant B, Hagan H, Hoffman H, Kassebaum N, Khatibzadeh S, Leasher JL, Lin J, Lipshultz SE, Lozano R, Lu Y, Mallinger L, McDermott MM, Micha R, Miller TR, Mokdad AA, Mokdad AH, Mozaffarian D, Naghavi M, Narayan KM, Omer SB, Pelizzari PM, Phillips D, Ranganathan D, Rivara FP, Roberts T, Sampson U, Sanman E, Sapkota A, Schwebel DC, Sharaz S, Shivakoti R, Singh GM, Singh D, Tavakkoli M, Towbin JA, Wilkinson JD, Zabetian A, Murray, Abraham J, Ali MK, Alvardo M, Atkinson C, Baddour LM, Benjamin EJ, Bhalla K, Birbeck G, Bolliger I, Burstein R, Carnahan E, Chou D, Chugh SS, Cohen A, Colson KE, Cooper LT, Couser W, Criqui MH, Dabhadkar KC, Dellavalle RP, Jarlais, Dicker D, Dorsey ER, Duber H, Ebel BE, Engell RE, Ezzati M, Felson DT, Finucane MM, Flaxman S, Flaxman AD, Fleming T, Foreman, Forouzanfar MH, Freedman G, Freeman MK, Gakidou E, Gillum RF, Gonzalez-Medina D, Gosselin R, Gutierrez HR, Hagan H, Havmoeller R, Hoffman H, Jacobsen KH, James SL, Jasrasaria R, Jayarman S, Johns N, Kassebaum N, Khatibzadeh S, Lan Q, Leasher JL, Lim S, Lipshultz SE, London S, Lopez, Lozano R, Lu Y, Mallinger L, Meltzer M, Mensah GA, Michaud C, Miller TR, Mock C, Moffitt TE, Mokdad AA, Mokdad AH, Moran A, Naghavi M, Narayan KM, Nelson RG, Olives C, Omer SB, Ortblad K, Ostro B, Pelizzari PM, Phillips D, Raju M, Razavi H, Ritz B, Roberts T, Sacco RL, Salomon J, Sampson U, Schwebel DC, Shahraz S, Shibuya K, Silberberg D, Singh JA, Steenland K, Taylor JA, Thurston GD, Vavilala MS, Vos T, Wagner GR, Weinstock MA, Weisskopf MG, Wulf S, Murray; U.S. Burden of Disease Collaborators. The state of US health, 1990-2010: burden of diseases, injuries, and risk factors. JAMA. 2013 Aug 14;310(6):591-608.
- Bødker M, Pisinger C, Toft U, Jørgensen T. The Danish fat tax-Effects on consumption patterns and risk of ischaemic heart disease. Prev Med. 2015 Aug;77:200-3.
- Caraher M, Cowburn G. Guest Commentary: Fat and other taxes, lessons for the implementation of preventive policies. Prev Med. 2015 Aug;77:204-6.
- Bødker M, Pisinger C, Toft U, Jørgensen T. The rise and fall of the world’s first fat tax. Health Policy. 2015 Jun;119(6):737-42.
- Hanks A. From Coke to Coors: A Field Study of a Fat Tax and its Unintended Consequences. July–August, 2013Volume 45, Issue 4, Supplement, Page S40.
- Lloyd-Williams F, Bromley H, Orton L, Hawkes C, Taylor-Robinson D, O'Flaherty M, McGill R, Anwar E, Hyseni L, Moonan M, Rayner M, Capewell S. Smorgasbord or symphony? Assessing public health nutrition policies across 30 European countries using a novel framework. BMC Public Health. 2014 Nov 21;14:1195.
- Stafford N. Denmark cancels "fat tax" and shelves "sugar tax" because of threat of job losses. BMJ. 2012 Nov 21;345:e7889.
- Galizzi MM. Label, nudge or tax? A review of health policies for risky behaviours. J Public Health Res. 2012 Feb 14;1(1):14-21.
- Mozaffarian D, Rogoff KS, Ludwig DS. The real cost of food: can taxes and subsidies improve public health? JAMA. 2014 Sep 3;312(9):889-90.
- Jensen JD, Smed S, Aarup L, Nielsen E.Effects of the Danish saturated fat tax on the demand for meat and dairy products. Public Health Nutr. 2015 Aug 26:1-10.
- Thow AM, Downs S, Jan S. A systematic review of the effectiveness of food taxes and subsidies to improve diets: understanding the recent evidence. Nutr Rev. 2014 Sep;72(9):551-65.
- Marshall T. Exploring a fiscal food policy: the case of diet and ischaemic heart disease. BMJ. 2000 Jan 29;320(7230):301-5.
- Mytton O, Gray A, Rayner M, Rutter H. Could targeted food taxes improve health? J Epidemiol Community Health. 2007 Aug;61(8):689-94.
- Waterlander WE, Steenhuis IH, de Boer MR, Schuit AJ, Seidell JC. The effects of a 25% discount on fruits and vegetables: results of a randomized trial in a three-dimensional web-based supermarket. Int J Behav Nutr Phys Act. 2012 Feb 8;9:11.
- An R, Patel D, Segal D, Sturm R. Eating better for less: a national discount program for healthy food purchases in South Africa. Am J Health Behav. 2013 Jan;37(1):56-61.
- Ranson MK, Jha P, Chaloupka FJ, Nguyen SN. Global and regional estimates of the effectiveness and cost-effectiveness of price increases and other tobacco control policies. Nicotine Tob Res. 2002 Aug;4(3):311-9.
- Smith KE, Savell E, Gilmore AB. What is known about tobacco industry efforts to influence tobacco tax? A systematic review of empirical studies. Tob Control. 2013 Mar;22(2):144-53.
- Koh HK. An analysis of the successful 1992 Massachusetts tobacco tax initiative. Tob Control. 1996 Autumn;5(3):220-5.
Image credit: Rafael Edwards via flickr. Image has been modified.
Nejnovější videa
Zpomaluje zvýšení příjmu bílkovin úbytek svalové hmoty související s věkem?
Má astragalus přínos pro prodloužení života a boj s rakovinou?
Způsobuje hliník Alzheimerovu chorobu?
