Výskyt rakoviny poslední půl století roste, otázkou je proč? Inu, až 20 % všech rakovin je způsobeno infekcemi, převážně virového původu. To je informace, kterou máme už asi 100 let; tehdy byly u kuřat objeveny viry způsobující rakovinu. Je opravdu ostuda, že dr. Rous za to tehdy nedostal Nobelovu cenu. Tento převratný objev byl řádně oceněn až o 55 let později. Jestliže jsou kuřata infikována viry způsobujícími rakovinu, jak jsou na tom lidé, kteří s kuřaty manipulují nebo jedí drůbeží maso? Obavy z potenciální infekčnosti rakovinotvorných virů pocházejících od hospodářských zvířat jsou vznášeny již po desetiletí. První otázkou bylo, jestli máme nějaké důkazy o lidské expozici těmto virům. Ano, máme, lidé mají protilátky k těmto rakovinotvorným slepičím virům ve svém krevním řečišti. To naznačuje, že virus pro naše tělo není cizí. Dobře, ale máme také nějaké důkazy o tom, že se do krve dostává i samotný virus? Do roku 2001 jsme žádné neměli. V drůbeži se nachází rakovinotvorný herpes virus. Otázkou je, představuje pro zdraví veřejnosti nebezpečí? Výzkumníci použili genetickou daktyloskopii k otestování krve asi 200 osob, 20 % z nich mělo ve své krvi DNA viru. To je 1 z 5 lidí. Dobře, to ale nutně neznamená, že tyto viry mohou infikovat lidské buňky. Jenže ony opravdu mohou. Způsobují však u lidí onemocnění? Jak na to přijdeme? Je zřejmé, že nemůžeme lidem tyto viry prostě vpíchnout do žil. Výzkumníci tedy prověřili lidi pracující s drůbeží. Takhle jsme zjistili, jak i další nemoci zvířat mohou přeskočit na člověka, nemluvě o objevu karcinogenity látek, jako je azbest a benzen. Prostě sledujete pracovníky, kteří jsou těmto látkám neustále vystavováni. Pokud lidé pracující s drůbeží nemají zvýšené rizika rakoviny, pak jsou viry pravděpodobně neškodné. Jenže oni zvýšená rizika rakoviny mají. Lidé, kteří jsou často vystavováni drůbežím rakovinotvorným virům, mají zvýšené riziko úmrtí na několik druhů rakoviny. Relativní bezproblémovost, s jakou tyto viry mohou infikovat lidské buňky a infikovat a způsobit rakovinu u laboratorních primátů, může být pro veřejné zdraví docela podstatná věc. Zvláště pak při zvýšeném riziku rozvoje rakoviny u dělníků zpracovávajících maso a důkazech, že se těmito viry lidé mohou skutečně nakazit. I když jsou pracovníci drůbežáren v ohrožení, neznamená to nutně, že lidé konzumující kuřecí maso a vajíčka jsou v ohrožení také. Lidé, kteří zabíjejí kuřata, mají asi 6x větší pravděpodobnost, že zemřou na rakovinu mozku. Jenže jim se ta kuřata třepotají před obličejem. Intenzita expozice těmto virům je v obecné populaci mnohem menší než u pracovníku drůbežáren. Ačkoliv obecná populace je přesto virům docela dost vystavována, to proto, že jíme hodně kuřecího masa a vajec. Tato informace je podporována údaji, které ukazují, že nejen pracovníci drůbežáren jsou vystavováni vyššímu riziku rakoviny mozku. Zvýšené riziko mají také řezníci a porcovači masa, kteří nepřicházejí do styku se živými ptáky. Zejména pak ti, kteří neužívají rukavice nebo mají často pořezané ruce. Platí to i pro další rakoviny. Lidé živící se právě manipulací s masem mají také vyšší riziko úmrtí na jiné nemoci, například choroby srdce. Mohly by i v tomhle hrát roli viry? Některé z drůbežích virů způsobují kuřatům nejen rakovinu, ale také aterosklerózu. Zmíněný rakovinotvorný herpes virus také spouští hromadění krystalů cholesterolu. Dobře, ale u kuřat – jak je tomu u lidí? Protože se kuřatům infikovaným virem způsobujícím tzv. Markovu nemoc po infekci rozvíjí aterosklerotické léze, výzkumníci se rozhodli prověřit přítomnost jakýchkoliv herpes virů v lidské tkáni odebrané z tepen. A skutečně ho tam našli. Jestli však tyto viry hrají nějakou roli v lidském srdečním onemocnění, to zůstává jen spekulací. Celou dobu jsme si mysleli, že látkami přítomnými v živočišných potravinách, které způsobují nemoci, jako je rakovina a onemocnění srdce, jsou nasycené tuky, hemové železo, cholesterol, dioxiny a karcinogeny z tepelně upraveného masa, ale vůbec jsme nepomysleli na viry. Ty jsou důležité, a nejen pro pracovníky supermarketu, je jim totiž vystavená i obecná populace. Ve skutečnosti ta studie, která našla DNA slepičího rakovinotvorného viru cirkulující v krevním oběhu u člověka, nalezla přibližně stejné množství u pracovníku jatek jako u lidí na kancelářských pozicích.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

azbest / benzen / cholesterol / dioxiny / drůbež / hemové železo / karcinogeny / kardiovaskulární onemocnění / kuřata / maso / mozkové nádory / nasycené tuky / rakovina / srdeční onemocnění / vejce / virové infekce / výrobní postupy / zdravé srdce / živočišné produkty / zoonózy