Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Snižte riziko srdečního infarktu na polovinu
Tři intervence, které mohou snížit riziko úmrtí na našeho největšího zabijáka, srdeční onemocnění, na polovinu.
Jak je to s ořechy? Celá hrst každý den. Škodlivá, neškodná nebo přínosná? Není jen přínosná; jediná hrst ořechů denně může dokonce snížit riziko srdečního infarktu na polovinu. Na polovinu může snížit také riziko úmrtí na srdeční onemocnění. Kuřáci své riziko úmrtí na srdeční onemocnění zdvojnásobují, proto nikdy nekuřte. Lidé, kteří nekonzumují ořechy každý den, své riziko srdečního onemocnění taktéž zdvojnásobují. Takže na ořechy nikdy nezapomínejte, samozřejmě pokud na ně nejste alergičtí. Dostupné důkazy naznačují, že konzumací ořechů můžeme prodloužit svůj život doslova o celá léta.
O jaké ořechy nám jde? Skoro o všechny, kromě kaštanů a kokosů. Dokonce i arašídy by měly být považovány za ořechy vzhledem k jejich výživovému profilu, přestože technicky vzato mezi ořechy nepatří. Takže se snažím říct, že arašídové máslo nám pravděpodobně pomůže žít déle? Ano!
Existuje ještě něco jiného dobrého než ořechy a nekuřáctví, co dokáže tak okázale snížit naše riziko úmrtí na srdeční onemocnění na polovinu? Toto onemocnění je v USA největším zabijákem mužů i žen už od roku 1918. Ano, něco takového existuje. Speciální „vitamín“ zvaný pohyb.
Podle studie Honolulu Heart Study denní rychlá chůze na vzdálenost pár kilometrů sníží naše riziko srdečních problémů na polovinu. Mít dostatek pohybu je stejně důležité jako zdravě se stravovat. Zdravá strava funguje jen tehdy, pokud ji dodržujeme celoživotně. Stejné je to s fyzickou aktivitou, měli bychom si proto vybrat něco, co nás baví. Nebojte se zkoušet nové pohybové aktivity, abyste to objevili. Hodiny vodního aerobiku v komunitních zdravotních střediscích, lekce jógy, cyklistika v hezké krajině, procházky se psem, někam se přihlaste. Berte to jako způsob, jak se odreagovat a zbavit se stresu. Pokud trávíte čas raději doma, pusťte si televizi nebo film a u toho se věnujte pomalému běhu na běžeckém páse nebo šlapání na rotopedu.
Kolik času musíme pohybu věnovat? Kromě doporučeného příjmu ovoce a zeleniny, který se zvýšil z 5 na 9 porcí denně, se změnil i doporučený čas vyhrazený pro pohybové aktivity. V roce 1996 hlavní hygienik USA volal po 30 minutách pohybu denně. Nebylo to přesně to, co už tehdy věděla věda, ale nechtěl na obyvatele příliš tlačit. Nechtěl, aby to znělo příliš nedosažitelně. Domníval se, že bychom se nezvládli vypořádat s pravdou. Ze stejného důvodu je cílová hranice celkového cholesterolu stanovena na 5,1 mmol/ namísto 3,8 mmol/l, přestože podle vědy by mělo platit nižší číslo. Úřady chtějí, aby cíle působily dosažitelně. Dobře, ale zkuste si to říci rodinám, které po obětech onemocnění zbyly.
Každopádně doporučení hlavního hygienika USA věnovat se pohybu 30 minut denně, je staré už deset let. Nakonec Lékařský ústav uvěřil, že jsme schopni unést celou pravdu. Po prostudování poznatků stanovil doporučený čas strávený pohybem na jednu hodinu denně. Každý den 60 minut dle jejich slov středně náročné fyzické aktivity.
Mezi takové patří rychlá chůze. Hodina denně zní jako hodně, ale v průběhu našich dějin jsme trávili většinu času pohybem. Jsme stavěni na to, abychom se hýbali alespoň hodinu denně. Myslím, že tenhle kreslený obrázek to vystihuje nejlépe: „Co lépe zapadá do vašeho vytíženého rozvrhu, hodina pohybu denně nebo být mrtvý 24 hodin denně?“
Pravidelný pohyb není jen o prodloužení života, snižuje také riziko vzniku demence. Nejen, že budete zdravější, také se budete zdravěji cítit. Váš imunitní systém bude silnější, budete lépe spát, budete mít více energie, zrychlíte svůj metabolismus, zbavíte se stresu a zlepšíte si náladu. K tomu všemu stačí, abyste se hýbali.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
Image thanks to Shad Bolling via Flickr.