Nedávno byly objeveny ostatky desítek římských gladiátorů uložených v hromadném hrobě. Klíčem k jejich identifikaci byl nález stop po typických smrtelných zraněních gladiátorů, které byly patrné na jejich kostrách. Například lebka propíchnutá trojzubcem. Jenom s pomocí jejich koster byli odborníci schopni určit a znázornit, jak vypadaly smrtelné údery a jak silní tito muži ve skutečnosti byli. Dokonce se pokusili zjistit i to, co jedli – převážně ječmen a luštěniny. Prozkoumáním uhlíkových izotopů lze zjistit, jaké rostliny jedli. Izotopy dusíku odrážejí jakýkoli příjem živočišných bílkovin. Můžete prozkoumat také obsah síry a stroncia v kostech. To vedlo komentátory k předložení domněnky, že nejlepší sportovci ve starověkém Římě jedli převážně rostlinnou stravu. Legionáři, římští armádní vojáci, známí svými dovednostmi, jedli podobný typ stravy. To naznačuje, že „nejlepší bojovníci starověkého světa byli víceméně vegetariáni.“ Jestliže tyto „perfektní bojové stroje,“ tedy tehdejší sportovní hvězdy, jedli převážně obiloviny a luštěniny, říká nám to něco o sportovní výživě a o tom, co by měli jíst vrcholoví sportovci? Většina Řeků a Římanů ve své podstatě jedla vegetariánskou stravu založenou na obilovinách, ovoci, zelenině a luštěninách. Možná se tedy strava gladiátorů až tak nelišila od té běžné. Například Plato prosazoval rostlinné potraviny, upřednostňoval je pro jejich zdravotní přínosy a efektivnost jejich získávání. Takže ano, římští gladiátoři byli známí jako „muži ječmene,“ ale je to proto, že nám ječmen dává sílu a výdrž, nebo to prostě tehdy byla základní potravina? A jedli ji kvůli zlepšení výkonu, anebo kvůli nízké ceně? Podívejme se teď na moderní Sparťany, Tarahumary, což je indiánský národ. Ti běhají závody, ve kterých kopou do míče, ovšem tyto závody mívají délku 110 km a běhají je jen tak, pro zábavu, dnem i nocí. Běží klidně i celý den, a když se na to cítí, uběhnou i 240 km. Co vítěz získá? Mimořádnou oblibu mezi dámami. Je však otázkou, jak velkou odměnou je toto pro muže, který nepřerušovaně dva dny běžel. Možná se však jejich vytrvalost projevuje i v jiných oblastech. „Od dob starých Sparťanů žádní jiní lidé patrně nedosáhli stavu tak mimořádně skvělé fyzické kondice jako Tarahumarové.“ Co tito lidé jedí? Podobný typ stravy tvořené ze 75-80 % škroby. Základem jsou fazole, kukuřice a dýně. Jejich hladiny cholesterolu to dokazují. Hladiny celkového cholesterolu okolo 3,5 mmol/l takřka vylučují riziko infarktu. Není to však záležitost zvláštních genů. Pokud těmto lidem podáme dostatečné množství žloutků, cholesterol jim stoupne. Současní olympijští běžci jedí to stejné. Co se jí v Keně? Strava je z 99 % rostlinná, založená převážně na škrobovitých potravinách. Jenže jak je to ve skutečnosti se všemi těmito příklady, mají tito lidé tolik fyzické zdatnosti díky této stravě, nebo ji mají navzdory této stravě? Nebo to snad se stravou nemá nic společného? To se nedozvíme, dokud to neotestujeme. Navzdory dobře zdokumentovaným zdravotním přínosům stravy s větším podílem rostlin jsou naše znalosti o vlivu takové stravy na sportovní výkon docela omezené. Proto se vědci rozhodli porovnat vrcholové vegetariánské sportovce s vrcholovými sportovci na smíšené stravě. Testovali jejich aerobní zdatnost a sílu. Srovnávali využití kyslíku při pohybu na běžeckém pásu a sílu čtyřhlavého stehenního svalu při předkopávání. Vegetariáni porazili své protivníky při kardio cvičení, ale jejich síla se nijak nelišila. Výzkumníci nadnesli, že vegetariánská strava přinejmenším nesnižuje sportovní výkon. Byla to však průřezová studie. Možná, že vegetariánští sportovci byli trénovanější? Například ve studii National Runner’s Health Study zkoumající tisíce běžců se ukázalo, že vegetariáni týdně běhají značně větší vzdálenosti. Tím by se dala vysvětlit jejich lepší fyzička. Možná však právě jejich skvělá fyzička může za to, že toho uběhnou více. Jiné průřezové studie nenalezly žádné rozdíly ve fyzické kondici vegetariánských sportovců a sportovců na smíšené stravě. Jedna studie z Indie u vegetariánských sportovců dokonce zjistila horší výkon. Samozřejmě v tom mohly hrát svou roli faktory, jako je socioekonomické postavení. Proto potřebujeme intervenční studie. Tak budeme moci účastníky převést na různé typy stravování a srovnat jejich fyzickou výkonnost. A tím se budeme zabývat příště.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: rudall30 via 123RF. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video

cholesterol / fazole / ječmen / kardiovaskulární onemocnění / kukuřice / maso / ovoce / pohyb / rostlinná strava / sportovci / srdeční onemocnění / tykev / vegani / vegetariáni / vejce / zdravé srdce / zelenina / živočišné produkty / zrno