Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Jak cirkadiánní rytmy ovlivňují hladiny krevního cukru
Stejné jídlo snězené ve špatnou denní dobu může zvednout krevní cukr na dvojnásobek.
Už více než půl století víme, že tolerance glukózy v průběhu dne klesá, což znamená, že klesá schopnost těla udržovat krevní cukry pod kontrolou. Pokud se připojíte na kapačku a budete si do žíly dávkovat cukrovou vodu stabilním tempem napříč dnem, okolo 20. hodiny vám začnou krevní cukry stoupat, navzdory tomu, že jste nic nesnědli a tok cukru z kapačky se nezměnil. Každou minutu vám proudí do těla stejné množství cukru, ale vaše schopnost poradit si s ním k večeru začne klesat. Ráno je však znovu na maximu. Jídlo snědené ve 20 hodin dokáže vyvolat 2x větší odezvu v krevním cukru než identické jídlo snědené v 8 hodin ráno. Je to jako byste jedli dvakrát tolik!
Tělo zkrátka nepočítá s příjmem potravy po setmění. Náš druh se naučil ovládat oheň teprve před mnoha tisíci lety. Nejsme stavěni na možnost jíst 24 hodin denně.
Jeden z testů na cukrovku se nazývá glukózový toleranční test a měří rychlost, jakou tělo dokáže odstranit cukr z krve. Vypijete šálek vody obsahující asi 4 a půl lžíce kukuřičného sirupu a pak je vám 2 hodiny měřen krevní cukr. Po uplynutí této doby by váš krevní cukr měl být pod 7,8 mmol/l. Hodnoty mezi 7,8 a 11 mmol/l jsou považovány za prediabetické a hodnoty nad 11,1 už jsou známkou rozvinuté cukrovky.
Cirkadiánní rytmus glukózové tolerance je tak silný, že člověk může ráno získat normální výsledek, ale později ten den už prediabetický. Prediabetici s průměrnou hodnotou 9,1 v 7 hodin ráno se při testování v 19 hodin dostanou na diabetickou hodnotu přes 11,1.
Upřednostňování potravin s nízkým glykemickým indexem může pomoci s hubnutím, ale časování je klíčové. Kvůli cirkadiánnímu rytmu glukózové tolerance mohou potraviny s nízkým GI v noci zvýšit krevní cukr více než potraviny s vysokým GI ráno. V noci je metabolismus natolik nepříznivý, že miska celozrnných cereálií ve 20 hodin způsobila stejný nárůst krevního cukru jako výrobek z proslazené pufované bílé rýže snědený v 8 hodin ráno. Potraviny s vysokým GI požité v noci jsou pak tou vůbec nejhorší možností. Jestliže tedy chcete jíst rafinované obiloviny a slazené pochutiny, může být pro vás méně škodlivé, když si je dáte v ranních hodinách.
Pokles tolerance glukózy během dne by tedy mohl pomoci vysvětlit lepší hubnoucí výsledky při koncentraci denních kalorií do dřívějších denních hodin. Rozdíl může být dokonce i mezi brzkým a pozdním obědem. Lidé náhodně přiřazeni ke konzumaci velkého oběda v 16:30 utrpěli o 46 % větší nárůst krevního cukru než jedinci konzumující stejný pokrm jen o pár hodin dříve - ve 13 hodin. A pokrmy snědené v 7 hodin a 13 hodin odlišuje 37% rozdíl v nárůstu krevního cukru. Nicméně mezi jídlem snědeným ve 20 hodin a o půlnoci již zjevně rozdíl není, obojí je už příliš pozdě. Nicméně takto pozdní hodování, o půlnoci, nebo i ve 23 hodin, dokáže váš cirkadiánní rytmus natolik rozhodit, že nepříznivě ovlivní metabolismus následujícího rána. Dojde k výrazně většímu nárůstu krevních cukrů po snídani, než by došlo při konzumaci té stejné večeře už v 18 hodin předchozího dne.
Tato zjištění ohledně chronobiologie nám pomohou uzavřít debatu okolo snídání. Vynechávání snídaně nejen obvykle nepomůže s hubnutím, ale navíc zhoršuje celkovou denní kontrolu nad krevním cukrem u diabetiků i zdravých jedinců. Tady vidíte, že lidé vynechávající snídani mají vyšší krevní cukry dokonce i během spánku o 20 hodin později. To by mohlo pomoci vysvětlit, proč lidé vynechávající snídani mívají vyšší riziko rozvoje cukrovky 2. typu.
Lidé vynechávající snídani také mívají vyšší výskyt srdečního onemocnění a aterosklerózy celkově. Je to jen tím, že lidé vynechávající snídani obvykle mají i další nezdravé návyky, například kuřáctví a celkově nepříznivé stravovací návyky? Spojitost mezi vynecháváním snídaně a srdečním onemocněním i předčasným úmrtím celkově odolává i pokusům o odstínění vlivu matoucích faktorů. Jistotu však nabídne jedině otestování.
Vede vynechávání snídaně třeba k vyšším hladinám cholesterolu? Ano. Významný nárůst špatného LDL cholesterolu byl naměřen u lidí náhodně přiřazených k vynechávání snídaně - zhruba o 0,25 mmol/l během dvou týdnů. Izraelská studie 700/500/200 zjistila, že se hladina triglyceridů ve skupině král-princ-chuďas výrazně zlepšila - pokles o 0,67 mmol/l, zatímco skupina chuďas-princ-král si pohoršila - nárůst o 0,29 mmol/l. Takže konzumace většího podílu kalorií ráno namísto večer může mít rovnou trojitý přínos: lepší hubnutí, lepší kontrola nad krevním cukrem a méně srdečního onemocnění. Pokud tedy chcete přeskočit jídlo, například při přerušovaném půstu nebo při časově omezeném příjmu potravy, kdy se snažíte sníst všechno ve vyhraněném časovém intervalu, bylo by bezpečnější a účinnější místo snídaně přeskočit večeři.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- Bowen AJ, Reeves RL. Diurnal Variation in Glucose Tolerance. Arch Intern Med. 1967;119(3):261-264.
- Van Cauter E. Diurnal and ultradian rhythms in human endocrine function: a minireview. Horm Res. 1990;34(2):45-53.
- Van Cauter E, Polonsky KS, Scheen AJ. Roles of circadian rhythmicity and sleep in human glucose regulation. Endocr Rev. 1997;18(5):716-38.
- Gangwisch JE. Invited commentary: nighttime light exposure as a risk factor for obesity through disruption of circadian and circannual rhythms. Am J Epidemiol. 2014;180(3):251-3.
- Poggiogalle E, Jamshed H, Peterson CM. Circadian regulation of glucose, lipid, and energy metabolism in humans. Metab Clin Exp. 2018;84:11-27.
- Sonnier T, Rood J, Gimble JM, Peterson CM. Glycemic control is impaired in the evening in prediabetes through multiple diurnal rhythms. J Diabetes Complicat. 2014;28(6):836-43.
- Garaulet M, Ordovás JM, Madrid JA. The chronobiology, etiology and pathophysiology of obesity. Int J Obes (Lond). 2010;34(12):1667-83.
- Morris CJ, Yang JN, Garcia JI, et al. Endogenous circadian system and circadian misalignment impact glucose tolerance via separate mechanisms in humans. Proc Natl Acad Sci USA. 2015;112(17):E2225-34.
- Gibbs M, Harrington D, Starkey S, Williams P, Hampton S. Diurnal postprandial responses to low and high glycaemic index mixed meals. Clin Nutr. 2014;33(5):889-94.
- Morgan LM, Shi JW, Hampton SM, Frost G. Effect of meal timing and glycaemic index on glucose control and insulin secretion in healthy volunteers. Br J Nutr. 2012;108(7):1286-91.
- Jakubowicz D, Barnea M, Wainstein J, Froy O. High caloric intake at breakfast vs. dinner differentially influences weight loss of overweight and obese women. Obesity (Silver Spring). 2013;21(12):2504-12.
- Bandín C, Scheer FA, Luque AJ, et al. Meal timing affects glucose tolerance, substrate oxidation and circadian-related variables: a randomized, crossover trial. Int J Obes (Lond). 2015;39(5):828-33.
- Saad A, Dalla Man C, Nandy DK, et al. Diurnal pattern to insulin secretion and insulin action in healthy individuals. Diabetes. 2012;61(11):2691-700.
- Leung GKW, Huggins CE, Bonham MP. Effect of meal timing on postprandial glucose responses to a low glycemic index meal: a crossover trial in healthy volunteers. Clin Nutr. 2019;38(1):465-71.
- Tsuchida Y, Hata S, Sone Y. Effects of a late supper on digestion and the absorption of dietary carbohydrates in the following morning. J Physiol Anthropol. 2013;32(1):9.
- Jakubowicz D, Wainstein J, Ahren B, Landau Z, Bar-Dayan Y, Froy O. Fasting until noon triggers increased postprandial hyperglycemia and impaired insulin response after lunch and dinner in individuals with type 2 diabetes: a randomized clinical trial. Diabetes Care. 2015;38(10):1820-6.
- Kobayashi F, Ogata H, Omi N, et al. Effect of breakfast skipping on diurnal variation of energy metabolism and blood glucose. Obes Res Clin Pract. 2014;8(3):e201-98.
- Bi H, Gan Y, Yang C, Chen Y, Tong X, Lu Z. Breakfast skipping and the risk of type 2 diabetes: a meta-analysis of observational studies. Public Health Nutr. 2015;18(16):3013-9.
- Cahill LE, Chiuve SE, Mekary RA, et al. Prospective study of breakfast eating and incident coronary heart disease in a cohort of male US health professionals. Circulation. 2013;128(4):337-43.
- Uzhova I, Fuster V, Fernández-Ortiz A, et al. The importance of breakfast in atherosclerosis disease: insights from the PESA study. J Am Coll Cardiol. 2017;70(15):1833-42.
- Uzhova I, Peñalvo JL. Reply: skipping breakfast is a marker of unhealthy lifestyle. J Am Coll Cardiol. 2018;71(6):708-9.
- Yokoyama Y, Onishi K, Hosoda T, et al. Skipping breakfast and risk of mortality from cancer, circulatory diseases and all causes: findings from the Japan collaborative cohort study. Yonago Acta Med. 2016;59(1):55-60.
- Farshchi HR, Taylor MA, MacDonald IA. Deleterious effects of omitting breakfast on insulin sensitivity and fasting lipid profiles in healthy lean women. Am J Clin Nutr. 2005;81(2):388-96.
Image credit: Paul Hunt via pixabay. Image has been modified. Video production by Glass Entertainmentv. Motion graphics by Avocado Video.