Přínosy hroznového vína pro zdraví mozku

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Přínosy hroznového vína pro zdraví mozku

Vědci otestovali vliv hroznové šťávy a hroznového vína na zlepšení fungování mozku, včetně kognitivního úpadku u časné Alzheimerovy choroby.

15. 7. 2020

Sdílet toto video

V roce 2010 byla zveřejněna první kontrolovaná studie zkoumající, jak mozek reaguje na hroznovou šťávu. Starším potkanům šťáva pomohla, pomůže i lidem? Šťáva z hroznů odrůdy Concord zlepšila funkci paměti u starších dospělých s mírnou kognitivní poruchou - to říká titulek. Problémem je, že studie byla financována firmou Welch's. Přestože autoři prohlašují, že nemají finanční zájem na výsledcích, nepůsobí to upřímně. Myslí si snad, že by si je Welch's zaplatil znovu, kdyby přišli s tím, že hroznová šťáva je k ničemu? Ten titulek je skutečně trochu poupraven ve prospěch průmyslu. Jsem si jist, že právě toto chtěli skutečně zjistit. Starší dospělí se zhoršenou pamětí, ale nikoliv s demencí, byli náhodně rozděleni do skupin v placebem kontrolované a dvojitě zaslepené studii šťávy z hroznů Concord. Půlka pila šťávu a půlka placebo - nápoj se stejným počtem kalorií a cukru, chutí i barvou. Takže studie byla navržena dobře. Bobuloviny obsahují úžasné fytoživiny polyfenoly, které mají protizánětlivé a antioxidační vlastnosti. Rozhodně by mohly pomoci s funkcí mozku a evidentně pomohly s verbálním učením. Pravděpodobnost dosažení takových výsledků náhodou je 1 : 25. Vyšší skóre při vybavování si slov není ale považováno za statisticky významné, protože i kdyby takový účinek neexistoval, výsledek může vzniknout náhodou s pravděpodobností asi 1 : 8 až 10 opakování pokusu. A dle konvence bychom chtěli tuto šanci alespoň na 1 : 20, takže p-hodnotu 0,5 a nižší; zejména při vyhodnocování vícero ukazatelů, což zvyšuje pravděpodobnost, že některý z nich bude dílem náhody. Z toho plyne, že výsledky ohledně paměti si nejsme tak jisti. Představme si teď, že by studie nebyla financována průmyslem, titulek by pak byl přesnější: „Šťáva z hroznů Concord zlepšuje verbální učení u starších dospělých lidí s mírnou poruchou kognitivních funkcí“ - i to je významné zjištění. A my za něj můžeme poděkovat korporaci Welch's. Bez finančních prostředků průmyslu by studie nemusela vzniknout. Zjištění naznačují, že pití hroznové šťávy je nadřazené pití limonády s příchutí hroznů, ne nutně pro dobrou paměť, ale pro lepší učení možná ano. Když studii zopakovali, tak se však zdálo, že šťáva pomohla s jedním ukazatelem paměti, ale nepomohla s verbálním učením. Ani při použití stejného testu. To vyvolává pochybnosti o výsledcích původní studie. Takže si stále nejsme jisti, jaké účinky, jestli vůbec nějaké, má hroznová šťáva na stárnoucí mozek. A co mozky matek ve středním věku? Vědci placení Welch's zmínili významné zlepšení jednoho ukazatele paměti a schopnosti řídit testované na moderním simulátoru řízení. Lidé pijící hroznovou šťávu by tak údajně dokázali na dálnici zastavit o desítky metrů dříve než lidé pijící placebo hroznový nápoj. Líbí se mi, jak se pokusili převést kognitivní účinky do něčeho praktického. Je však důležité si uvědomit, což oni udělali, že pro většinu kognitivních důsledků nebyly zjištěny žádné účinky. Když měříte 20 různých hodnot, je docela velká šance, že se dočkáte statisticky významného výsledku u 1-2 jen díky náhodě. Nejnovější studie pracovala s jedinou dávkou šťávy u mladých dospělých lidí (průměrný věk 21 let). Šálek šťávy z modrých nebo bílých hroznů, ochucené a obarvené tak, aby vypadala identicky. Takto lze zjistit, jestli právě ty tmavě fialové polyfenolové pigmenty v hroznech Concord mají zvláštní účinky. Výsledky byly podobné: dva kognitivní ukazatele dosáhly na statisticky významnou změnu, ale celkem jich bylo 7. Hranicí pro významnost bychom raději posunuli z 0,05 na něco jako 0,007, ale to se u žádného ukazatele nepovedlo. Možná je to tím, že hrozny byly zpracované, takový byl i problém se studií na borůvkách, o které jsem již mluvil. Nicméně proběhla i studie zkoumající konzumaci celých hroznů, použili mrazem sušené hroznové víno namleté na prášek. Ovoce tak bylo konzumováno celé, ne jen jeho šťáva. Placebo obsahovalo stejné množství cukru. Výzkumníci použili pozitronovou emisní tomografii k pozorování změn v metabolismu mozku spojených s raným stádiem Alzheimerovy nemoci u skupiny starších dospělých s již probíhajícím mírným poklesem kognice. Ačkoliv tyto změny nebyly zachyceny při neuropsychologickém testování, nálezy na mozku svědčící o počínající Alzheimerově chorobě se v placebo skupině nadále zhoršovaly, ale v hroznové skupině ne, což naznačuje existenci ochranného účinku hroznů. Zde je to znázorněno graficky. Lze pozorovat výrazný rozdíl. A tady to lze vidět ještě lépe na snímcích zachycujících mozek. Toto je jeden z mozků z placebo skupiny. Červené oblasti znázorňují místa, kde došlo k poklesu metabolismu mozku po šesti měsících na placebo hroznech. Porovnejte to s mírou zhoršení v mozku člověka konzumujícího půl roku hrozny.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: Pexels via pixabay. Image has been modified. Video production by Glass Entertainment. Motion graphics by Avocado Video.