Půst při rakovině: Jak je to s kachexií?

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Půst při rakovině: Jak je to s kachexií?

Jaký vliv má doplňková výživa na klinické výsledky podle výsledků randomizovaných kontrolovaných studií?Qfe0dHuzA74

21. 11. 2022

Sdílet toto video

V roce 1974 byl vydán vlivný dokument odsuzující lékaři přivozenou podvýživu, kostlivce schovaného v nemocniční skříni: skutečnost, že mnoho nemocničních pacientů je podvyživených. Redakční rada časopisu AMA to popisuje jako šokující skutečnost. „I jeden jediný případ by byl příliš mnoho,“ přesto tento problém přetrvává do dnešního dne. Přitom by se dalo očekávat, že lidé s vážnou nemocí potřebují ještě více výživy, ne méně. Stejně však rutinně dochází k nedostatečnému vyživování až u 50 % hospitalizovaných pacientů. Etický princip spravedlnosti vyžaduje, aby byl každému pacientovi podáván dostatek jídla, jelikož nemocniční podvýživa je spojována se zvýšeným rizikem onemocnění a úmrtí. Jde však o příčinný vztah? Znamená menší přísun potravy nemocnější tělo? Nebo je to právě nemoc, která nám sníží chuť k jídlu? Odpověď se dozvíme jedině řádným otestováním. Bylo by však vůbec etické randomizovat lidi k hladovění? Není snad zřejmé, že dostatek výživy pacientům pomáhá? Ukazuje se, že ne. Nevznikla jedna, nýbrž 22 randomizovaných kontrolovaných studií sledujících tisíce podvyživených pacientů. Studie zjistily, že pacienty dokrmit můžeme, ale má to jen minimální vliv na klinické výsledky. Někdy to dokonce stav pacientů zhorší. Možná tělo tlumí naši chuť k jídlu záměrně. Už od dob Hippokrata je půst prezentován jako léčba akutních i chronických nemocí. A to právě na základě pozorování, že lidé při onemocnění často přicházejí o apetit. Možná k nám promlouvá moudrost těla a nemáme mu vzdorovat? Tak to bylo před 2 400 lety. Co jsme se od té doby dozvěděli? Stejně jako horečka i snížená konzumace jídla je jedním z častých projevů infekce, mnohdy považovaných za nežádoucí projevy nemoci. Ve skutečnosti však jde o aktivní a prospěšný obranný mechanismus. Je jasné, že chronická podvýživa může narušit naši obranyschopnost. Data však naznačují, že krátkodobě může být imunitní funkce posílena snížením příjmu potravy. Některé poznatky jsou úplně bláznivé - třeba 95 % živých versus 95 % mrtvých po té stejné infekci. To byla studie na myších hladovějících 48 hodin. Lidi nemůžeme randomizovat k nakažení smrtící infekcí. Nicméně pokus ukázal, že krev vyhladovělých myší byla téměř 8x lepší ve vyhlazování bakterií v Petriho misce. Došlo k výraznému posílení kapacity bílých krvinek hubit patogeny. Proč tohle nemůžeme zkusit na lidech? Vždyť můžeme! Výzkumníci předepsali lidem dvoutýdenní půst jen s 80 kaloriemi na den. Jejich bílé krvinky vykazovaly podobný nárůst aktivity v zabíjení bakterií a posílenou tvorbu protilátek i aktivitu buněk přirozených zabijáků, ta stoupla v průměru o 24 %. Jde o velmi zajímavý poznatek, protože naše buňky přirození zabijáci nelikvidují pouze infekce, ale také rakovinné buňky. Právě tak byla změřena aktivita buněk přirozených zabijáků, postavili je proti buňkám K562 - což jsou lidské leukemické buňky. Takže dva týdny půstu zesílily schopnosti jejich krve vybíjet rakovinné buňky o 24 %. Půst by tak měl zlepšovat protirakovinnou imunitní obranu, nebo poetičtěji řečeno „stimulovat chuť imunitního systému smlsnout si na rakovině“. Proč tedy není půst častěji používán k léčbě rakoviny? Až donedávna terapie půstem nebyla považována za možnost léčby rakoviny. Souvisí to se skutečností, že častým léčebným cílem v paliativní léčbě rakoviny je vyhnout se hubnutí a eliminovat syndrom slábnutí známý jako kachexie. Ta je přitom konečnou příčinou úmrtí u mnoha případů rakoviny. Nádory jsou nenasytné, rychle se rozšiřují a vyžadují spoustu energie a bílkovin. Rakovina proto metabolicky přeprogramuje tělo tak, aby se začalo rozpadat a rakovinu samo nakrmilo. Dosahuje toho vyvoláním zánětu napříč tělem. Není to jen o tom, že lidé přijdou o chuť k jídlu. Zásadním rozdílem mezi hubnutím pozorovaným při rakovinné kachexii a hubnutím při obyčejném hladověním je nemožnost zvrátit hubnutí jen s pomocí jídla. Zde je například váha jednoho pacienta s rakovinou a její pokles. Není se čemu divit, když denně snědl jen pár stovek kalorií. Kromě podávání 100 gramů bílkovin denně mu i zavedli hadičku do žíly a infúzí podávali až 4 000 kalorií denně. Jenže to nepomohlo, pacient ztrácel váhu. Terapeutické výživové intervence k nápravě kachexie mají minimální úspěšnost. Nejlepší léčbou rakovinné kachexie je proto léčba příčiny, tedy rakoviny. Možná nucené podávání výživy pacientům s rakovinou hraje do karet právě nádorům. Tak jako v těhotenství, kdy si plod vezme první sousto z živin klidně i na úkor matky i nádory mohou stát první v řadě na nakrmení. Možná je naše ztráta apetitu při onemocnění rakovinou vlastně ochranná reakce. V 60. letech se zrodila TPN, totální parenterální výživa, při které lidé vůbec nemusí jíst. Veškerá výživa je lidem podávána infuzí přímo do žil. Tehdy začala moderní éra podpůrné výživy. Metoda se stala široce přijímanou a využívanou, až se rozrostla v multimiliardový dolarový průmysl. Měla by být žilní výživa rutinně podávána podvyživeným pacientům s rakovinou? Odpověď není tak jasná, jak bychom čekali. Když byla žilní výživa testována v desítkách randomizovaných studií, výsledky byly neuspokojivé a překvapivé zároveň. Parenterální výživa nejen neposkytla žádné přínosy pacientům, dokonce jim ublížila. Výživa neposkytla žádné zlepšení přežití, naopak došlo k navýšení výskytu komplikací, infekcí a snížení reakce nádoru na chemoterapii. Předpokládá se, že všechny ty dodatečné živiny jen stimulovaly růst nádoru. Podobně i ústní podání výživy podvyživeným pacientům s rakovinou, například tekuté výživy Ensure, nijak nezlepšilo přežití. Navzdory nedostatku prokázaných přínosů vyživování mnoho onkologů bezmyšlenkovitě odsuzuje půst u pacientů s rakovinou, jelikož jim dělá starosti, že už sami o sobě jedí málo. Nicméně jak by to dopadlo, se dozvíme až po provedení studie. A na tu se podíváme příště.

© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org