Posledních 50 let je chemoterapie hlavní léčebnou metodou u celé řady různých rakovin. Její hlavní strategií je zejména cílit na rakovinné buňky pomocí poškozování DNA, částečně produkcí volných radikálů. Ačkoliv se nejprve myslelo, že používané léky jsou docela selektivní a vybírají si nádorové buňky, nyní již víme, že i normální buňky dostávají silný zásah a dochází ke škodám způsobeným chemoterapií. Vedlejší účinky tak limitují dávkování, poškozována je kostní dřeň, imunitní systém je potlačen, vyskytuje se únava, zvracení, průjem a někdy dojde i k úmrtí. Když nakonec přežijete, poškození DNA zdravých buněk může časem vést ke vzniku nových rakovin. Vyzkoušeli jsme proto léky na ochranu zdravých buněk mírnící vedlejší dopady. Pak je možno zvýšit dávky léčiv při chemoterapii. Nicméně tyto léky neprokázaly schopnost zlepšit přežití. Zčásti proto, že ochránily zřejmě i rakovinné buňky. Co místo toho vyzkoušet půst jako prostředek k ochraně buněk během léčby rakoviny?  Půst má zatím neuznávanou roli v prevenci a léčbě rakoviny. Krátkodobý půst před a těsně po chemoterapii by mohl minimalizovat vedlejší účinky a zároveň učinit rakovinné buňky vnímavější vůči léčbě. To zní skvěle. Při výživové deprivaci zdravé buňky přepnou z růstového režimu do režimu údržby a opravy. Ovšem nádorové buňky nejsou schopny zpomalit svůj neřízený růst kvůli mutacím podporujícím růst, které ostatně vedly k samotné přeměně na rakovinné buňky. Neschopnost přizpůsobit se hladovění může představovat Achillovu patu mnoha druhů rakovinných buněk.  Díky těmto odlišným reakcím zdravých buněk a těch rakovinných na krátkodobé hladovění chemoterapie způsobuje více poškození DNA a buněčných sebevražd rakovinným buňkám a ty zdravé může nechat netknuté. Proto krátkodobý půst může ochránit zdravé buňky před toxickými účinky chemoterapie a rakovinné buňky učinit ještě náchylnějšími. Tak alespoň zní teorie. Teď ji pojďme otestovat.  Inhibitory tyronsinkináz jsou skupinou léků pro chemoterapii, jenž jsou nyní základním kamenem léčby mnoha rakovin. Pojďme se na ně podívat v akci. Toho jsou Petriho misky naplněné rakovinnými buňkami obarvenými na růžovo. Dva typy plicních rakovinných buněk a jeden typ kolorektálních. Toto je před. A toto po vystavení léčivům erlotinib, gefitinib, crizotinib a regorafenib. Vidíte, jak růžové ubylo? Tak je vidět, kolik rakovinných buněk chemoterapie zničila. Když nejprve nechali buňky 24 hodin hladovět, tak léčiva zafungovala ještě lépe. Dokonce i samotné hladovění bez léčiv zneškodnilo dost rakoviny. Vědci dospěli k závěru, že tyto TKI léky, jenž jsou běžně podávány při léčbě pevných nádorů, zesílily svou aktivitu 24 hodinami hladovění. Alespoň v Petriho misce.  Podobné výsledky byly naměřeny u rakoviny prsu s chemoterapií lékem doxorubicin. Zde je pět dní nerušeného růstu rakoviny prsu v Petriho misce. Z 150 000 rakovinných buněk k 800 000 za necelý týden. Nakapáním trochy léčiva lze počty snížit asi na 600 000. Když však buňky nejprve necháme 48 hodin hladovět, tak je léčivo dokáže krásně udržet na uzdě. Dokonce i samotné krátké hladovění dokáže zbrzdit růst. Krátkodobý půst nabízí možnost, že by šlo získat dvojnásobný účinek při poloviční dávce, což je obzvláště důležité u léků tak toxických jako doxorubicin, který způsobuje srdeční selhání ve vyšších dávkách až u 1 z 3 pacientů. Znovu však připomínám, že to jsou jen in vitro studie v Petriho misce.  Vědci se poté přesunuli k myším a nalezli stejný dvojitý přínos: méně toxické chemoterapie a zároveň větší účinek. A ne o málo. Dávka chemoterapie schopná zabít 100 % myší do jednoho týdne. Ovšem po 60 hodinách hladovky a té stejné dávce 100 % myší přežilo. Takže toxicita super. A co účinnost? Zde je růst nádoru bez chemoterapie, s chemoterapií a tady s chemoterapií po krátkodobém půstu. Výsledkem bylo zlepšení přežití.  Je zajímavé, že samotný půst zafungoval stejně dobře jako samotná chemoterapie nebo ozařování. Neřízený růst nádoru zastavila i terapie ozařováním, ale ještě lépe, když bylo ozařování kombinováno s držením půstu každý druhý den. A samotné obdenní hladovění si vedlo stejně jako ozařování. Jenže to platí o rakovině prsu u myší. Jsem si jist, že myšák Mickey má za myšku Minnie radost, ale co my lidé? Na to se podíváme příště.

© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Motion graphics by Avo Media.

chemoterapie / kolorektální rakovina / poškození DNA / půst / rakovina / rakovina plic / rakovina prsu / rakovina tlustého střeva / studie na zvířatech / volné radikály / záření