Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Zdroje „vitamínu dlouhověkosti“ ergothioneinu ve stravě
S přibývajícím věkem může být ještě důležitější zařadit do jídelníčku houby (nebo tempeh).
Z více než stovky látek naměřených v krevním řečišti tisícovek jedinců byla látka spojená s nejnižším výskytem onemocnění a úmrtí ergothionein. Vyšší krevní hladiny byly spojeny s nižším rizikem srdečního onemocnění, mrtvice a úmrtí na všechny příčiny dohromady za období delší než 20 let.
Ergothionein je neobvyklá aminokyselina. Ačkoliv byla objevena před více než stoletím, až donedávna jí nebyla věnována pozornost. Pak vědci zjistili, že lidé mají v těle vysoce specifický transportní protein speciálně navržený k přenášení ergothioneinu z potravy do našich tkání. Jeho aktivita dokonce těsně před jídlem narůstá. Nasvědčuje to, že ergothionein sehrává důležitou fyziologickou roli. Jenže jakou? První nápovědou byla jeho distribuce v tkáních. Ergothionein se koncentruje v částech těla, kde najdeme hodně volných radikálů – v čočkách očí, v játrech, nebo v citlivých tkáních, jako je kostní dřeň a sperma. Vědci zjistili, že funguje jako cytoprotektant – chránič buněk. Když lidským buňkám nedopřejete ergothionein, dochází k urychlenému poškození DNA a buněčné smrti.
Protože ho můžeme získat pouze ze stravy a s jeho nedostatkem se pojí toxicita, dospěli vědci z Johns Hopkins University k závěru, že ergothionein „by mohl být novým vitamínem“. Kdyby tak byl klasifikován, šlo by o první nový vitamín od roku 1948, kdy byl izolován vitamín B12.
Nicméně pro tradiční vitamíny je typická manifestace zjevného onemocnění z jeho nedostatku ve stravě během krátkého období, my však žádnou zvláštní nemoc z nedostatku zatím neidentifikovali. Možná se nám však nemoci z jeho nedostatku dívají do očí. Nízké krevní hladiny ergothioneinu korelují se zvýšeným rizikem tělesného chátrání, kardiovaskulárního onemocnění, kognitivního úpadku, demence a Parkinsonovy choroby. Pro popis živin, které možná nejsou nezbytné pro život, ale mohou být nezbytné pro dlouhodobé zdraví, slavný biochemik Bruce Ames vymyslel termín „vitamín dlouhověkosti“. Ergothionein označil za domnělého kandidáta.
A jaké jsou jeho nejlepší výživové zdroje? Nevyrábí ho rostliny ani zvířata: pouze houby a některé půdní bakterie. Rostliny nějaký umí nasát z půdy a zvířata konzumující rostliny mohou pocítit jejich přínos, ale zdaleka nejvyšší hladiny jsou naměřeny v houbách. Nadměrné obdělávání půdy, což je v moderním zemědělství běžná praktika, může narušit síť mycelií, což jsou vlákna hub v půdě, která slouží také k přesouvání ergothioneinu k plodnicím. Kvůli tomu jsou jedinými koncentrovanými zdroji ve stravě houby a tempeh, sója fermentovaná jedlou plísní. Množství v grafu je na suchou váhu a houby obsahují 90 % vody. Když to změníme na připravenou vlhkou váhu, tak si tempeh vede ještě lépe na jednu porci.
Co se týče hub, shiitake jsou porovnatelné s hlívou, mají pětkrát více než žampiony, ale také jsou pětkrát dražší, pokud si nepěstujete vlastní. Třeba hlívu si můžete vypěstovat během dvou týdnů z balíčků, kam jen přidáte vodu. Zde je snímek mé vlastní úrody. Hřiby jsou však v čele žebříčku, což by mohlo vysvětlit, proč mají Italové v průměru více než 4násobný příjem ergothioneinu oproti Američanům. Nicméně už denní šálek obyčejných žampiónů vám může zdvojnásobit koncentrace ergothioneinu v krvi.
Ergothionein je sice spojen se sníženou úmrtností, ale také to byl krevní metabolit nejsilněji spojený se „zdravým způsobem stravování“, takže možná jde jen o ukazatel zdravější stravy. A navíc, korelace neznamená příčinnost. Možná nízké hladiny ergothioneinu nezpůsobují nemoci, možná nějak nemoci vedou k nižším hladinám ergothioneinu? Jaké důkazy máme pro to, že bychom měli navyšovat příjem hub?
Houby mohou mírnit aterosklerózu u myší krmených máselným tukem a mušky octomilky krmené 1 % hlívy ve stravě vykazovaly mírnou, ale významnou výhodu v přežití. Podezříváme ergothionein, protože ho můžeme podat přímo a stále dosáhnout prodloužení života. A jaké důkazy máme na lidech?
Konzumace hub je spojena s nižším rizikem rakoviny, převážně díky nižšímu výskytu rakoviny prsu. A konzumace hub je také spojena s nižším rizikem předčasného úmrtí na všechny příčiny dohromady. Už jsem mluvil například o intervenčních studiích ukazujících, že už pár hub denně dokáže zlepšit funkci imunity. Ergothionein je možná nedostatečně zohledňovanou mikroživinou ze stravy z hlediska ostatních součástí zdravého stárnutí.
Víme, že ergothionein dokáže překonat hematoencefalickou bariéru, jelikož ho nacházíme v lidském mozkomíšním moku při pitevních odběrech vzorků. Možná právě proto studie ze Singapuru zjistila, že lidé konzumující více než dvě porce hub týdně měli menší než poloviční riziko mírného kognitivního úpadku v porovnání s konzumací méně než jedenkrát týdně. A studie na více než 10 000 japonských seniorech zjistila, že konzumenti tří a více porcí hub týdně měli významně nižší riziko rozvoje demence v období následujících šesti let.
Průřezové studie pak korelují konzumaci hub s lepší funkcí mozku. Vědci se proto rozhodli podrobit to testu. Vybrali si korálovce ježatého, velice oblíbeného v tradiční čínské medicíně. Randomizované dvojitě zaslepené a placebem kontrolované studie na lidech s normální kognitivní funkcí, na lidech s lehkým kognitivním úpadkem a na lidech v časném stádiu Alzheimerovy choroby zjistily, že došlo k drobnému kognitivnímu a funkčnímu zlepšení po měsících užívání třetiny až celé čajové lžičky prášku z korálovce denně, v porovnání s placebem.
Zajímavé je, že hladiny ergothioneinu po šedesátce klesaly a tento pokles je spojen s kognitivním úpadkem i slabostí. A nezdá se, že by to bylo v důsledku klesajícího příjmu hub. Třeba funkčnost transportéru ergothioneinu skrze naši hematoencefalickou bariéru s věkem slábne, v důsledku čehož je konzumace hub ve stáří ještě prospěšnější. Kdybych měl z Denní dvanáctky Dr. Gregera vytvořit třináctku, asi bych na seznam přidal houby.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org