Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Co jsou ultrazpracované potraviny?
Jak přesně se definuje pojem „ultrazpracované“?
V ideálním případě chceme svou stravu založit na zdravých nezpracovaných rostlinných potravinách. Jenže v dnešním světě naše nákupní košíky plní převážně nejen zpracované, ale ultrazpracované jídlo, které má skvělou trvanlivost, ale naší životnosti moc neprospívá. Pojďme se na to podívat blíž.
Moderní věda o výživě začínala zhruba před sto lety v kontextu nemocí z nedostatku živin. Úvodníky v časopise Journal of the American Medical Association nesly titulky jako: „Cukr jako potravina“ a vychvalovaly cukr jako jeden z nejlevnějších zdrojů kalorií. Za šest centů jste si tehdy mohli koupit tři tisíce kalorií.
Éra nedostatku živin však ustoupila éře nadbytku ve stravě. Již neumíráme na nemoci z nedostatku živin, jako jsou kurděje, umíráme spíše na nemoci z přebytku jako obezita a srdeční onemocnění. Takže z vědy o výživě se stala hlavně věda o tom, jak se vyvarovat přebytku kalorií, nasyceného tuku, cukru a soli, ale stále se u toho soustřeďovala na živiny. To umožnilo potravinářským společnostem, aby jim prošlo, že vyrukovaly s Froot Loops obohacenými o vlákninu. Jenže „základní jednotkou výživy je potravina, nikoli živiny“. A musíme mu přičíst k dobru, že se obor výživy začal posouvat směrem k celostnějšímu pohledu.
První generace výživových doporučení kladla důraz na jednotlivé živiny. Druhá generace výživových doporučení už dbala na potraviny a z velké části směřovala k podpoře jídelníčku bohatého na zeleninu, ovoce, luštěniny (fazole, hrách, cizrna, čočka), celozrnné obiloviny a ořechy. Oblastí, která nyní nabývá na důležitosti, je stupeň zpracování potravin.
Národní výživová doporučení nám nejprve radila omezit nasycený tuk, alkohol, cholesterol, sůl a cukr. Pak začali být konkrétnější a navrhovali občanům, aby omezili například konzumaci dortů. Takže jsme přešli od živin k potravinám a nedávno státy začaly doporučovat omezování zpracovaných potravin.
Tohle byla ta šokující zpráva, která skutečně uvedla věci do pohybu, komentář v časopise Public Health Nutrition z roku 2009 od Carlose Monteira, profesora výživy na Univerzitě São Paulo v Brazílii. Možná potíž s výživou a zdravím netkví tolik v potravinách nebo živinách, ale spíše ve stupni zpracování. Podle potravinových výživových doporučení bychom měli například jíst více zeleninové polévky. Skvělé, jenže není zeleninová polévka jako zeleninová polévka. Je řeč o poctivé domácí zeleninové polévce „co dům dal“, do které vyprázdníte ledničku? Nebo mluvíme o bio polévce s quinoou a kapustou, která se tváří superzdravě, ale má přitom šokujících 1 200 miligramů sodíku na plechovku? Co polévka, která obsahuje více soli než zeleniny? Nebo polévka se zeleninovou příchutí obsahující více umělých příchutí a glutamanu sodného než pravé zeleniny? Stejně jako nejsou snídaňové cereálie jako snídaňové cereálie.
Profesor Monteiro a kolegové navrhli potravinový klasifikační systém „NOVA“. NOVA není akronym. Znamená to portugalsky „nový“, tedy že jde o nový způsob klasifikace potravin vycházející ze stupně zpracování. NOVA klasifikuje všechno jídlo a potraviny do čtyř skupin. Skupina 1 zahrnuje nezpracované a minimálně zpracované, takže čerstvé, sušené, mražené nebo vařené části rostlin nebo zvířat bez přidaných nežádoucích složek jako sůl nebo cukr. Skupina 2 zahrnuje sůl, cukr a tuky používané při vaření. Skupina 3 zahrnuje tradičně zpracované potraviny, například když přidáte suroviny ze Skupiny 2 do potravin ze Skupiny 1. NOVA se však proslavila především Skupinou 4 a jejím konceptem ultrazpracovaných potravin.
Jde o průmyslové receptury z několika ingrediencí obsahující kromě soli, cukru, olejů a tuků také potravinářské přídatné látky, se kterými se běžně nevaří, například příchutě, barviva, umělá sladidla, emulgátory a další aditiva k napodobení skutečného jídla. Příkladem je hotová hroznová taštička s polevou Pop–Tarts, která má více hroznů na obalu než uvnitř výrobku. Obsahuje méně hroznů než soli, ale umělá ochucovadla napodobují chuť hroznů a barvu hroznů dodává jedno, dvě, tři, čtyři, pět různých potravinářských barviv.
„Jednoduše řečeno, ultrazpracované potraviny jsou takové, jaké si nevyrobíme doma v kuchyni, protože jsou chemicky nebo fyzicky transformovány s pomocí průmyslových procesů.“ „Obvykle obsahují minimum nebo žádné celistvé potraviny a jsou připraveny ke konzumaci nebo k ohřátí. Jsou tučné, slané nebo slazené a chybí jim vláknina“ a další živiny. Patří tam všechny sladké a slané pochutiny jako bramborové lupínky, zmrzlina, limonáda, cukrovinky, hranolky, hamburgery, párky, kuřecí nugetky, rybí prsty. Prakticky všechno v krabici nebo sáčku. Proč je prostě nenazývat „balenými potravinami?“. Přemýšleli o tom, ale báli se, že by se spotřebitelé mohli podívat třeba na sáček s jablky a byli by zmatení.
Před představením klasifikačního systému NOVA byl problém se zpracováváním potravin z velké části ignorován nebo minimalizován, ve vzdělávání a osvětě, ale i ve veřejné zdravotní politice. Když NOVA vtrhla na scénu, stala se z ní superNOVA ve světě výživy.
Ale co přesně je tak revolučního na tomto konceptu ultrazpracovaných potravin? Nebylo snad tučné, slané a slazené nezdravé jídlo vždy špatnou volbou? Co je na klasifikaci NOVA tak nového? Monteiro tvrdí, že existují škodlivé účinky ultrazpracovaných potravin nezávislé na jejich výživovém profilu. Je to pravda? Přesně na to se podíváme příště.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
Nejnovější videa
Jak škodlivé jsou ultrazpracované potraviny?
Jsou krevety škodlivé pro cholesterol a srdeční choroby?
Jedna z nejúčinnějších rad na hubnutí