Největším zabijákem v USA i na celé planetě Zemi je nezdravá strava. Právě proto jsem zasvětil svůj život studiu lidské výživy. Zabijákem číslo dvě je vysoký krevní tlak. Důvodem, proč je tak smrtící, je to, že zvyšuje riziko úmrtí na mnoho dalších onemocnění: srdeční onemocnění, mrtvice, srdeční selhání i selhání ledvin. Řeč je o exponenciálním růstu rizika úmrtí na mrtvici s rostoucím krevním tlakem nad hodnotu 110/70. Exponenciální růst rizika úmrtí na srdeční onemocnění začíná taktéž po překročení hodnot 110/70. Dříve jsme považovali dokonce i krevní tlak 175 mm Hg za normální. Normální je tehdy, když chcete zemřít na jedno z normálních onemocnění - infarkt, mrtvici. Ten v uvozovkách normální tlak 175 na 110 může vaše riziko úmrtí na mrtvici zvýšit o 1 000 % ve srovnání s ideálním, ne normálním, ideálním krevním tlakem, který je mnohem nižší - 110/70. Definice vysokého krevního tlaku, hypertenze, se posunula z původních 190/110 na nynějších 160/95. Hranice, od které se začíná s léčbou ohrožených skupin, byla posunuta ze 150/90 na 140/90 a nakonec na 130/80. Podle nové definice tak už nemá hypertenzi „jen“ 1 z 3 Američanů, ale téměř 1 z 2 Američanů. U lidí nad 45 let jsou to asi dvě třetiny. Pokaždé, když se hranice posune, jsou další desítky milionu lidí označeny za nemocné, což je kritizováno. Stejné je to vždy, když se zpřísní doporučení pro hladinu cholesterolu. Neviňme však pokyny. Američané stůňou. To je ten opravdový problém. Americký způsob života je problém, ne ta doporučení. Možná bychom se měli soustředit spíše na skutečný problém. Koneckonců, největším zabijákem mužů i žen je srdeční onemocnění, onemocnění, kterému lze předejít, zastavit ho a dokonce i vyléčit dostatečně zdravou stravou. Ačkoliv může být cholesterol 5,1 mmol/l normální, možná bychom měli lidem říci, ať se snaží dostat pod 3,8 mmol/l. Ačkoliv BMI 24,9 ještě technicky vzato není nadváha, žena s průměrnou výškou by se měla snažit přiblížit spíše váze 54 kg než 65 kg. Podobně je to s krevním tlakem, ačkoliv může být 120 na 80 normální, lepší by bylo mít systolický tlak 110 mm Hg a diastolický 70 mm Hg. Dokonce i při nízkých hladinách jako 70-75 nebo 75-80 znamená každé zvýšení o 5 jednotek zvýšení rizika mrtvice o třetinu a srdečního onemocnění nejméně o pětinu. Proč tedy nové doporučení uvádí jako hraniční 130/80? S pomocí průměrně tří různých léků na snižování tlaku lze krevní tlak uměle snížit ze 140 asi na 120 mm Hg, na rozdíl od podávání pouze dvou léků. Vysoce ohrožení lidé díky lékům žijí déle. V intenzivně léčené skupině bylo znatelně méně úmrtí, ale kvůli vyššímu dávkování léků měli i více vedlejších účinků. Vždy je nutno zvážit poměr rizik a přínosů. Jedno až dvě procenta lidí užívajících léky 5 let z toho budou těžit přínosy, neprodělají kardiovaskulární příhodu, která by je mohla postihnout. Tento přínos se musí zvážit s rizikem vedlejších účinků. Někteří komentátoři namítají, že léky sice snížily riziko „příhod“ o 25 %, ale také zvýšily riziko závažných vedlejších účinků o 88 %. Dobře, ale ty srdeční/mozkové příhody vás mohou stát život, zatímco vedlejší účinky léků se pohybují spíše v oblasti omdlévání. „Tyto nežádoucí účinky musí být brány v potaz při výpočtu poměru rizik a přínosů léčby s ohledem na kardiovaskulární příhody a úmrtí, které se pojí s intenzivní kontrolou systolického krevního tlaku.“ Když použijeme léky ke snížení systolického tlaku ohrožených lidí na hodnotu 120 mm Hg, můžeme předejít více než 100 000 úmrtí a 46 000 případů srdečního selhání ročně. Zároveň však můžeme způsobit „43 000 případů abnormalit elektrolytů a 88 000 případů akutního poškození ledvin.“ Nic dobrého, ale lepší než smrt to je. Nyní vidíte, jaký hlavolam mají komise pro sestavování doporučení v rukou. Na jednu stranu je snížení krevního tlaku dobré pro vaše srdce, ledviny a mozek, ale na druhou stranu mohou v určitou chvíli nežádoucí účinky léků převýšit přínosy užívání léků. Ideálně bychom chtěli snížit pacientům krevní tlak co nejníže, ale použít k tomu léky jen tehdy, „když účinky léčby budou pravděpodobně méně ničivé než zvýšený krevní tlak.“ Problémem je, že většina lidí umírajících na srdeční onemocnění, selhání nebo mrtvici, může ještě spadat do toho hraničního rozsahu, kdy naměřené hodnoty krevního tlaku neospravedlňují léčbu. Kdyby tak existoval způsob, jak snížit krevní tlak bez léků a získat to nejlepší z obojího. Naštěstí je to možné. Pravidelné aerobní cvičení, hubnutí, odvyknutí kouření, zvýšený příjem vlákniny, snížená konzumace alkoholu, zvýšený příjem rostlinných potravin a snížení spotřeby soli. Výhodou je především absence nepříznivých účinků. Úprava životosprávy může někdy dokonce fungovat lépe než léky, protože řeší příčinu. Navíc má příznivé vedlejší účinky. Ze zdravé životosprávy netěží za 5 let jen 1-2 %, nýbrž všichni. Jednu z metod snižování krevního tlaku bez léků, půst o vodě, probereme příště.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

alkohol / cholesterol / chronická onemocnění / délka života / dlouhověkost / hubnutí / hypertenze / kardiovaskulární onemocnění / kouření / krevní tlak / medicína životního stylu / mrtvice / nápoje / onemocnění ledvin / pohyb / půst / selhání ledvin / srdeční onemocnění / úmrtnost / vedlejší účinky / vláknina / vysoký krevní tlak