Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Jak mocný cukrárenský průmysl zmanipuloval důkazy použité pro výživová doporučení
Jak se výrobci kukuřičných sladidel a další korporátní cukrovarničtí titáni zmocnili vědeckého procesu?
V roce 2016 lobbystická skupina sídlící ve Washingtonu vydala vědecký posudek, jenž dospěl k závěru, že důkazy podporující výživová doporučení ohledně omezení přidaných cukrů jsou „nízké kvality“ a „nesplňují kritéria potřebná pro sestavení věrohodných doporučení“. Toto bylo uskupení financované mezinárodními potravinářskými a agrochemickými korporacemi, od Coca-Coly, přes Monsanto, až po velké výrobce kukuřičného sirupu. Byli obviněni ze „zneužití vědeckého procesu k nečestným účelům v podobě zasetí pochybností a ohrožení veřejného zdraví.“ Ale jak přesně se jim to povedlo?
Zde je jejich dokument zpochybňující důkazní podklady pro sestavení výživových doporučení pro příjem cukru. Pomocí standardu „GRADE“ dospěli k závěru, že celková kvalita důkazů pro podpoření doporučení tohoto typu byla nízká až velmi nízká. GRADE je anglický akronym pro Grading of Recommendations Assessment Development and Evalutaion. Je to iniciativa, která vznikla pro to, aby klinická doporučení stála na pevnějších základech. Díky za to. Klinická doporučení, například, které léky dávat kterým pacientům, byla dříve sestavována pomocí metody známé jako „GOBSAT“, což je jen akronym pro to, když si pár starých chlápků sedne ke stolu.
Pod standardem GRADE vysoce kvalitní důkazy zřejmě pocházejí exkluzivně z randomizovaných studií. To není překvapivé, jelikož proces GRADE byl navržen speciálně pro léky a léky pochopitelně chcete podrobit kvalitní studii. Pamatujete si na příběh s Premarinem? Tehdy po celou dekádu organizace doporučovaly, aby lékaři podporovaly ženy po menopauze v užívání hormonální substituční terapie, protože ženy užívající hormony měly zdánlivě méně srdečních infarktů. Když to však bylo podrobeno testu v randomizovaných kontrolovaných studiích, ukázal se naprostý opak. Proto rozhodně chceme, aby všechny léky prošly randomizovanými studiemi s dvojitým zaslepením a placebem. V takových studiích jsou lidé randomizováni k užívání léku nebo placeba, přičemž nevědí, co dostávají, a nevědí, kdo je v jaké skupině. To se dozví až na konci. Pak lze pozorovat, jak si ty dvě skupiny vedly ve vzájemném porovnání.
Všichni se shodnou, že randomizované kontrolované studie jsou ohromně hodnotné v mnoha oblastech lékařského výzkumu, jako při testování léků a podobně. Ale počkat, jak to použít se stravou? Placebo dieta neexistuje. Jak by bylo možné přiřadit lidi náhodně k různé stravě, ale zároveň před nimi skrýt, kterou dietu dodržují? Lidé si obvykle všímají, co si vkládají do úst. Randomizované kontrolované studie jsou navíc tak drahé, že obvykle trvají jen pár týdnů až měsíců. Většině rakovin však rozvoj trvá i celé dekády. Proto je téměř nemožné zjistit, jak různé stravování způsobuje nebo předchází rakovině s pomocí těchto studií. Abychom zjistili, zda kouření způsobuje rakovinu, můžeme sledovat rozsáhlé kohorty kuřáků a nekuřáků po celé dekády a pozorovat, kdo z nich dostane nebo nedostane rakovinu. Rozhodně však nelze randomizovat lidi ke kouření nebo nekouření po několik desítek let. Když zkoumáte intervence z oblasti životosprávy, často prostě nemůžete provést randomizované kontrolované studie. A i i kdyby ano, nemuselo by to být etické.
Jako příklad si vezměme syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS). Prvotní studie sledující návyky kojenců, kteří zemřeli, zjistila, že spánek na bříšku je rizikovým faktorem. Proto jsme začali rodičům radit ukládat miminka na záda, aby se probudila. Výskyt SIDS následně poklesl. Co více potřebujeme? Bylo by vůbec etické randomizovat tisíce miminek ke spánku na zádech nebo na břichu a pak sčítat úmrtí? Když už jsme vypozorovali souvislost? Dostatečné důkazy pro sestavení doporučení pro zdravou životosprávu a záchranu životů můžeme získat i bez randomizovaných kontrolovaných studií.
Zásadní otázky jako „Jaký výživový směr přináší nejlepší zdravotní výsledky při celoživotním následování?“ zkrátka nelze zodpovědět randomizovanými kontrolovanými studiemi. Nelze lidi randomizovat k různému stravování na celý život a očekávat, že se toho budou držet. Proto potřebujeme sestavit soubor důkazů z ostatních typů studií.
Nedostatek důkazů z randomizovaných kontrolovaných studií se přesto stal častou argumentační strategií pro kritizování výživových doporučení. Podobné argumenty měl i tabákový průmysl, když se snažil zdiskreditovat důkazy o škodlivosti tabáku. Konkrétním příkladem je tzv. kampaň „silná věda“ spuštěná firmou Philip Morris. Je to přímo ze strategické příručky tabákového průmyslu.
Philip Morris využil firmy pro styk s veřejností a právníky, aby vytvořil program „silné vědy“, který zahrnoval nábor dalších odvětví a problémů, aby zakryl roli hranou tabákovým průmyslem. Pokusili se zakotvit „dobré epidemiologické praktiky“, které by učinily nemožným dospět k závěru, že pasivní kouření - a tedy i jiné toxiny v životním prostředí - způsobuje onemocnění.
„Odborníci z oboru veřejného zdraví si musí být vědomi, že hnutí za ‚silnou vědu‘ není vlastní snahou přímo z profese ke zlepšení kvality vědeckého výzkumu. Spíše odráží sofistikovanost kampaní firem pro styk s veřejností řízenými vedoucími pracovníky průmyslu a právníky, jejichž cílem je manipulace se standardy vědeckých důkazů takovým způsobem, aby sloužily korporátním zájmům jejich klientů“. A ne pouze tabákových klientů. Doufají v rozšíření do oboru potravinářského, plastového a chemického průmyslu. Philip Morris zašel ještě dál než k „zasetí pochybností“ a „kontroverze“ ohledně vědeckých důkazů, pokusil se totiž přímo změnit vědecké standardy pro kvalitu důkazů. Nicméně randomizované kontrolované studie nejsou jediným zdrojem dobrých důkazů. Jak řekl sám sir Bradford Hill, který je pionýrem randomizovaných kontrolovaných studií: „Každé přesvědčení, že kontrolovaná studie je jedinou správnou cestou, by znamenala, že se kyvadlo nejen příliš vychýlilo, ale že se přímo utrhlo.“
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
Nejnovější videa
Zpomaluje zvýšení příjmu bílkovin úbytek svalové hmoty související s věkem?
Má astragalus přínos pro prodloužení života a boj s rakovinou?
Způsobuje hliník Alzheimerovu chorobu?
