Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Observační studie ukazují podobné výsledky jako randomizované kontrolované studie
Jak oprávněná je běžná korporátní kritika vědecké literatury o výživě, že totiž důvěryhodnost pozorovacích studií je pochybná?
Přestože jsou randomizované kontrolované studie vysoce spolehlivé pro potřeby testování léků, při výzkumu stravování slouží hůře. Onemocnění ze špatné stravy se někdy rozvine až za desítky let. Nelze lidem ani podat placebo potravinu a je těžké lidi přimět, aby se přiděleného jídelníčku drželi, zejména má-li to trvat roky, což je potřebné pro pozorování vlivu na závažné důsledky, jako jsou srdeční onemocnění a rakovina. Proto musíme používat observační studie na velkém množstvím lidí a sledovat jejich jídelníčky v čase. Pak můžeme vidět, které potraviny se možná pojí s jakou nemocí. Zajímavé je, že při porovnání dat získaných z observačních populačních studií a randomizovaných studií se v průměru výsledky těchto typů studií nijak zásadně neliší. Nejen směrování působení, ale i obecný rozsah účinku studovaného je asi u 90 % podobný.
A co ona neshoda ohledně substituční hormonální terapie, o které jsem mluvil v minulém videu? Ukázalo se, že když se zpětně podíváte na data, rozdíl byl jen v načasování období, kdy bylo zahájeno užívání Premarinu. Nakonec výzkumy přece jen ukázaly stejné výsledky.
I kdyby observační studie poskytovaly méně kvalitní důkazy, možná ani nepotřebujeme stejnou úroveň jistoty, když jde jen o to říkat lidem, aby jedli více brokolice a pili méně limonád. Na rozdíl od případu, kdy se rozhoduje o tom, zda člověku předepsat daný lék. Konec konců, léky na předpis jsou třetí nejčastější příčinou úmrtí v USA. První je srdeční onemocnění, druhá rakovina, třetí lékaři. 100 000 Američanů každý rok zemře na vedlejší účinky léků na předpis, které užívali podle pokynů lékaře. Vzhledem k obrovským rizikům je lepší mít skálopevné důkazy o tom, že přínosy léku převáží nad riziky. Je to hra s ohněm, proto skutečně stojím o randomizované dvojitě zaslepené a kontrolované studie léčiv. Když však jde jen o to doporučit někomu omezení spotřeby koblih, není potřeba mít tak pevné důkazy.
Ostatně průmyslem financovaný dokument o cukru dospěl k závěru, že výživová doporučení radící lidem omezit příjem cukru nejsou věrohodná, protože čerpají z „důkazů nízké kvality“. To je příklad nevhodného použití paradigmatu studií léčiv na výzkum výživy. Říkáte si, co jiného měli autoři dělat? Pokud je GRADE standardem pro posuzování doporučení, nemůžeme jim to mít za zlé. Jenže my máme i jiné nástroje, třeba NutriGrade, což je bodovací systém specificky navržený ke stanovení a posouzení úrovně důkazů ve výzkumu výživy.
Jedna z věcí, kterou mám na NutriGrade rád, je jak přímo bere v potaz předpojatost plynoucí z financování, takže studie financované dotčeným průmyslem získají méně bodů. Není divu, že průmyslem placení autoři si raději vyberou nevhodnou metodu pro hodnocení léčiv. Dalším nástrojem je HEALM, Hierarchies of Evidence Applied to Lifestyle Medicine, ten je přímo navržen k doplnění ostatních nástrojů jako GRADE, které nejsou vhodné na zodpovězení otázek, jež nelze dostatečně prozkoumat prostřednictvím randomizovaných kontrolovaných studií. Každá výzkumná metoda svým jedinečným způsobem přispívá k poznání. V laboratoři lze prozkoumat exaktní mechanismy, randomizované kontrolované studie ukáží příčinnost a velké populační studie mohou sledovat stovky tisíc lidí třeba i po celá desetiletí.
Jako příklad si vezměme trans-tuky. Měli jsme randomizované kontrolované studie ukazující, že trans-tuky zvyšují rizikové faktory pro srdeční onemocnění. Měli jsme i populační studie ukazující, že čím více trans-tuků lidé jedí, tím více mají srdečního onemocnění. Společně tak tyto studie sestavily důkazní bázi o škodlivých účincích konzumace trans-tuků na srdeční onemocnění. Jako důsledek byly trans-tuky z větší části odstraněny z potravinářství v USA, čímž jsme předešli prodělání až 200 000 srdečních infarktů ročně. Je pravda, že jsme nikdy nezískali randomizované kontrolované studie vedoucí až k nejhoršímu konci, srdečním infarktům a úmrtí. Je to tím, že bychom museli lidi randomizovat na mnoho let každodenní konzumace celé vaničky margarínu. Perfekcionismus nesmí stát v cestě pokroku, když jsou v sázce tisíce životů.
Pracovníci z odvětví veřejného zdraví musí pracovat s nejlepší aktuálně dostupnou bilancí důkazů. Podobné je to při stanovení horních přijatelných limitů pro vystavení olovu a PCB. Rozhodně jsme nejprve nerandomizovali děti k pití různých dávek olova a nepozorovali, komu olovo způsobilo ještě přijatelné poškození mozku. Takové pokusy dělat nemůžete. Proto se musíte spolehnout na důkazy z co nejvíce různých zdrojů a sestavit co nejlepší odhad.
„I když jsou randomizované kontrolované studie nedostupné nebo je nelze provést, máme spoustu důkazů z observačních studií svědčících pro výživové příčiny mnoha druhů rakoviny; například červené maso zvyšuje riziko kolorektální rakoviny.“ Kdyby výživová doporučení zaměřená na prevenci rakoviny vycházela z metod jako GRADE určených primárně pro léčiva, dospěli bychom ke stejnému závěru jako onen dokument placený výrobci cukru - že máme jen důkazy s nízkou kvalitou. Není proto překvapením, že instituce sponzorovaná masným průmyslem najala stejného člověka, který pomohl koncipovat a navrhnout studii financovanou cukrovým průmyslem. A je to tu. Hlavní autor tvrdí, že můžeme ignorovat výživová doporučení pro omezení spotřeby červeného a zpracovaného masa. Opět totiž použili metodu GRADE k vyhodnocení přesvědčivosti důkazů, a ačkoliv v současných výživových doporučeních stojí, že máme omezovat příjem masa, jejich výsledky předvídatelně ukázaly, že kvalita důkazů pro toto doporučení je nedostatečná.
Než se do hloubky podíváme na vědecké studie o masu, povím vám ještě o jednom paradoxu článku o cukru. Autoři použili nekonzistentnost konkrétních doporučení napříč různými doporučeními pro příjem cukru vydaných za dvacetileté období, aby vzbudili obavy o kvalitě těchto výživových doporučení. My pochopitelně očekáváme, že se doporučení budou vyvíjet, nicméně nejnovější vydání ukazují pozoruhodnou konzistenci. Jedinou výjimkou jsou doporučení z Institute of Medicine z roku 2002, ve kterých stojí, že čtvrtina vaší stravy může být tvořena čistými cukry a stále vám nebude hrozit nedostatek živin. Tento odlišný názor plyne z částečného financování institutem podplaceným Coca-Colou, Pepsi a výrobci cukrovinek a sušenek. Říkají: Vidíte, doporučení se silně rozcházejí (z části kvůli nám), a proto se jim nedá věřit.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- Qian F, Riddle MC, Wylie-Rosett J, Hu FB. Red and processed meats and health risks: how strong is the evidence? Diabetes Care. 2020;43(2):265-71.
- Anglemyer A, Horvath HT, Bero L. Healthcare outcomes assessed with observational study designs compared with those assessed in randomized trials. Cochrane Database Syst Rev. 2014;(4):MR000034.
- Benson K, Hartz AJ. A comparison of observational studies and randomized, controlled trials. N Engl J Med. 2000;342(25):1878-86.
- Vandenbroucke JP. The HRT controversy: observational studies and RCTs fall in line. Lancet. 2009;373(9671):1233-5.
- Blumberg J, Heaney RP, Huncharek M, et al. Evidence-based criteria in the nutritional context. Nutr Rev. 2010;68(8):478-84.
- Gøtzsche PC. Our prescription drugs kill us in large numbers. Pol Arch Med Wewn. 2014;124(11):628-34.
- Starfield B. Is US health really the best in the world? JAMA. 2000;284(4):483-5.
- Erickson J, Sadeghirad B, Lytvyn L, Slavin J, Johnston BC. The scientific basis of guideline recommendations on sugar intake. Ann Intern Med. 2016;166(4):257-67.
- Satija A, Yu E, Willett WC, Hu FB. Understanding nutritional epidemiology and its role in policy. Adv Nutr. 2015;6(1):5-18.
- Schwingshackl L, Knüppel S, Schwedhelm C, et al. Perspective: nutrigrade: a scoring system to assess and judge the meta-evidence of randomized controlled trials and cohort studies in nutrition research. Adv Nutr. 2016;7(6):994-1004.
- Katz DL, Karlsen MC, Chung M, et al. Hierarchies of evidence applied to lifestyle Medicine (Healm): introduction of a strength-of-evidence approach based on a methodological systematic review. BMC Med Res Methodol. 2019;19(1):178.
- Mozaffarian D, Katan MB, Ascherio A, Stampfer MJ, Willett WC. Trans fatty acids and cardiovascular disease. N Engl J Med. 2006;354(15):1601-13.
- Sadeghirad B, Johnston BC. The scientific basis of guideline recommendations on sugar intake. Ann Intern Med. 2017;167(3):219.
- Heaney RP. Nutrition, chronic disease, and the problem of proof. Am J Clin Nutr. 2006;84(3):471-2.
- Jukola S. On the evidentiary standards for nutrition advice. Stud Hist Philos Biol Biomed Sci. 2019;73:1-9.
- Texas A&M University. August 21, 2019.
- Johnston BC, Zeraatkar D, Han MA, et al. Unprocessed red meat and processed meat consumption: dietary guideline recommendations from the nutritional recommendations (Nutrirecs) consortium. Ann Intern Med. 2019;171(10):756-64.
- Zeraatkar D, Han MA, Guyatt GH, et al. Red and processed meat consumption and risk for all-cause mortality and cardiometabolic outcomes: a systematic review and meta-analysis of cohort studies. Ann Intern Med. 2019;171(10):703-10.
- Schillinger D, Kearns C. Guidelines to limit added sugar intake: junk science or junk food? Ann Intern Med. 2016;166(4):305-6.