Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Jak předcházet Alzheimerově chorobě správným stravováním
Jaké důkazy máme o tom, že naše masovo-cukrovinková strava hraje příčinnou roli v rozvoji demence?
Co je důvodem dramatického nárůstu demence v Japonsku během posledních desetiletí? Možná za to může zvýšený výskyt obezity, nebo zvýšená hladina cholesterolu, nasycených tuků a železa, nebo je to způsobeno zvýšením spotřeby živočišných produktů a masa. Celkově se kalorická hodnota stravy v Japonsku zvýšila jen o 10 %, zatímco spotřeba živočišného tuku a masa vzrostla o 500 %, což je desetinásobek zvýšení spotřeby sladkostí. Víme, že během stejného časového období klesla spotřeba rýže, ale nevyvozujeme z toho, že bílá rýže může přinášet nějaké ochranné účinky. Jen si myslíme, že asi Japonci začali jíst namísto bílé rýže něco horšího. Je to podobné jako zjištění, že konzumace ryb je přímo úměrná nižší nemocnosti. Říkáme si, jestli to není tím, že konzumace ryb nahradila nějaký škodlivější druh masa.
Když se podíváte, jak jsou na tom v řadě zemí, získáte podobný vzorek. Zdá se, že spotřeba masa je tou nejdůležitější souvislostí, která spojuje naše zdraví s Alzheimerovou chorobou. Dalším faktorem mohou být také vejce a tučné mléčné výrobky. Vypadá to, že existuje opravdu velmi úzký vztah mezi Alzheimerovou chorobou a spotřebou masa na hlavu. Studie v jednotlivých zemích přinášejí obdobné výsledky: Alzheimerova choroba a pokles kognitivních schopností jsou spojeny se stravou založenou na masných, sladkých a tučných pokrmech, zatímco konzumace většiny rostlinných produktů je spojována se snižováním rizika těchto onemocnění.
To může být z řady důvodů. Živočišné výrobky obvykle obsahují více mědi, rtuti, olova a kadmia, a žádnou kyselinu listovou. Zato obsahují nasycené tuky a cholesterol, a také „produkty pokročilé glykace“, které způsobují záněty. Je tady tolik mechanismů, jejichž prostřednictvím může být úprava jídelníčku tím nejlepším opatřením ke snížení rizika Alzheimerovy choroby. Ale jaké máme důkazy, že jde skutečně o vztah příčiny a následku mezi konzumací masa a Alzheimerovým onemocněním? Je zde síla této korelace, neboli tohoto vztahu, konzistence výsledků u různých typů studií, skutečnost, že změna jídelníčku předchází riziku demence, vztah přímé úměry – čím více masa, tím větší riziko, dlouhá řada možných mechanismů. Víme, že maso je rizikovým faktorem pro jiná civilizační onemocnění, nikdy však nebyla vypracována randomizovaná a kontrolovaná studie, která by otestovala tuto hypotézu.
Když čtete recenze o škodlivých účincích stravy s vysokým obsahem tuku na mozek a poznávací funkce, je zde exponována řada faktorů, které mají na svědomí, že tučná strava poškozuje mozek. Oxidační stres, inzulínová rezistence, záněty, změny v cévách a poškození hematoencefalické bariéry. Tyto výsledky jsou však založeny především na studiích hlodavců. Ano, strava s vysokým obsahem tuku může způsobit energetické dysfunkce v mozku. Ukázala to sofistikovaná vyšetření na magnetické rezonanci. Pokud se však podíváte na tento snímek a řeknete si: „Ten mozek vypadá nějak divně“, nemýlíte se – díváte se totiž na krysí mozek.
Dovolte ale, abych vám ukázal dvě řady mozkových cév člověka; tyto cévy se nacházejí hluboko uvnitř vaší lebky. Takto při pitvě vypadají mozkové tepny starších osob, které netrpěly demencí. A tady jsou cévy pacientů trpících Alzheimerovou chorobou. Vidíte, že jsou téměř úplně ucpané aterosklerotickým plakem, napěchovaným tukem a cholesterolem. Pomocí počítačové tomografie (CT) můžeme sledovat tuto stenózu intrakraniální arterie. Vidíme, jak se v průběhu času tato mozková tepna ucpává. Můžeme sledovat postup od mírné kognitivní poruchy až po Alzheimerovu chorobu. Ti, kteří měli pouze stenózu nízkého stupně, byli z hlediska svých kognitivních funkcí v průběhu času poměrně stabilní. Byli schopni se sami oblékat a žít aktivním každodenním životem. Zatímco lidé, kteří měli tepny ucpané více, se s přibývajícími roky začínali horšit. Stav těch, kteří měli tepny ucpané nejvíce, se horšil velmi rychle. Ateroskleróza v mozku ústila s dvojnásobnou pravděpodobností do plně rozvinuté Alzheimerovy choroby.
Dlouhodobá konzumace standardní západní stravy, s hojným zastoupením nasycených tuků a cholesterolu, může ohrozit naši cerebrovaskulární integritu, ohrozit krevní cévy v našem mozku. A tak se samozřejmě předpisují léky; jedná se o pokus farmaky ovlivnit dysfunkci vyvolanou stravou. Nebylo by ale jednodušší na prvním místě… prostě jíst zdravěji?
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- Grant WB. Trends in diet and Alzheimer's disease during the nutrition transition in Japan and developing countries. J Alzheimers Dis. 2014;38(3):611-620.
- Grant WB. Using multicountry ecological and observational studies to determine dietary risk factors for Alzheimer's Disease. J Am Coll Nutr. 2016;35(5):476-489.
- Freeman LR, Haley-Zitlin V, Rosenberger DS, Granholm AC. Damaging effects of a high-fat diet to the brain and cognition: a review of proposed mechanisms. Nutr Neurosci. 2014;17(6):241-251.
- Zhu J, Wang Y, Li J, Deng J, Zhou H. Intracranial artery stenosis and progression from mild cognitive impairment to Alzheimer disease. Neurology. 2014;82(10):842-849.
- Lathe R, Sapronova A, Kotelevtsev Y. Atherosclerosis and Alzheimer--diseases with a common cause? Inflammation, oxysterols, vasculature. BMC Geriatr. 2014;14:36.
- Pallebage-Gamarallage M, Takechi R, Lam V, Elahy M, Mamo J. Pharmacological modulation of dietary lipid-induced cerebral capillary dysfunction: Considerations for reducing risk for Alzheimer's disease. Crit Rev Clin Lab Sci. 2016;53(3):166-183.
- Raider K, Ma D, Harris JL, et al. A high fat diet alters metabolic and bioenergetic function in the brain: A magnetic resonance spectroscopy study. Neurochem Int. 2016;97:172-180.
Image credit: Caio Resende via Pexels. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video.