Z olova, které byste požili 12 hodin před jídlem, se absorbuje přibližně 60 %, takže většina olova je absorbována; 3 hodiny po jídle je většina olova absorbována; 7 hodin po jídle je většina olova absorbována. Pokud však, pár hodin po vystavení se olovu, přijmete do žaludku nějaké jídlo, můžete potlačit absorpci části nebo téměř všeho olova, které jste požili. Proto je velice důležité, abychom „dostali olovo pryč“ z naší vody z vodovodu. Odhaduje se, že jsme olovu většinou vystavováni spíše z jídla než z vody, ale není to o tom, co jíme, ale co absorbujeme. I když jídlo blokuje až 90 % absorpce olova z jídla, přesto můžete absorbovat do krevního oběhu 10-20krát více olova konzumací stejného množství olova z vody, vypité na prázdný žaludek. Načasování jídla může hrát ještě důležitější roli, protože dětem se žaludky vyprazdňují rychleji než dospělým. A protože se malá bříška vyprázdní již dvě hodiny po jídle, podávání dopolední a odpolední svačinky mezi pravidelnými hlavními jídly může snížit absorpci olova v kontaminovaném prostředí. Ale je také důležité dohlédnout na to, aby si děti před jídlem umývaly ruce. Takže mají předškolní děti, které snídají, nižší hladinu olova v krvi? V první studii svého druhu vědci zjistili, že děti, které pravidelně snídaly, měly skutečně hladinu olova nižší, což podpořilo doporučení dávat pravidelná jídla a svačinky malým dětem, které mohou být ohrožené kvůli vystavení olovu. Existuje nějaká látka v potravinách, která by měla výjimečné ochranné vlastnosti? Vědci testovali všechny možné druhy potravin, aby to zjistili, a ukázalo se, že ten efekt, které jídlo mělo, „byl pravděpodobně z velké části způsoben jeho obsahem vápenatých a fosfátových solí, ale příjem olova byl pravděpodobně ještě snížen fytáty, které jsou hojně obsaženy v celém zrnu.“ Takže pokud mají fosfáty a vápník ochranné účinky, mohli byste si myslet, že mléčné výrobky budou dělat zázraky. A skutečně, od té doby, co se ukázalo, že vápník zabraňuje absorpci olova u krys, začali dávat mléko lidem pracujícím s olovem. Ale zdá se, že v mléce je něco, co u lidí zvyšuje absorpci olova. Nebyl to tuk, protože zjistili stejný problém s odstředěným mlékem. „Již více než sto let bylo, při otravě olovem, bezvýhradně doporučováno mléko,“ ale začalo se od toho upouštět v polovině minulého století, jakmile jsme se dozvěděli že „celkový účinek [mléka může ve skutečnosti] podporovat vstřebávání olova ze střevního traktu.“ Jaká je to v mléce látka, která podporuje vstřebávání olova ze střev? Může se jednat o mléčný cukr, laktózu, i když „mechanismus, kterým laktóza zvyšuje vstřebávání olova, není jasný.“ Závěrem je, že zatímco v minulosti bylo „mléko používáno jako profylaktické činidlo k ochraně pracovníků v průmyslu s olovem,“ nedávné studie „naznačují, že tato praxe je neoprávněná a dokonce může být i škodlivá.“ Takže se lidé možná mohou lépe chránit proti absorpci olova, když budou jíst celá zrna, ačkoli nejbohatší potravinou na vápník a fytáty je tofu. Izolované sójové fytonutrienty mohou mít neuroprotektivní účinek, přinejmenším ve studiích typu Petriho misky, při nichž, pokud přidáte trochu olova do nervových buněk, zabijete asi 40 % z nich, ale pokud do nich potom přidáte více a více sójových fytonutrientů, můžete některé z těchto škod napravit. Předpokládá se, že to způsobují antioxidanty. Pokud přidáte olovo do nervových buněk, nastane velký rozpuk volných radikálů, ale zmenšuje se, když se po kapkách přidává více sójových sloučenin. OK, ale i kdyby to fungovalo mimo laboratoř, umenšování toxických účinků olova je hezké, ale snížení hladiny olova ve vašem těle je ještě lepší. Protože tofu má vysoký obsah vápníku a fytátů, je pravděpodobné, že tofu může zabraňovat absorpci a zadržování olova, čímž se snižuje hladina olova v krvi. Ale to nevíme jistě, dokud to neotestujeme. Byla stanovena spotřeba tofu a koncentrace olova v krvi u asi tisíce mužů a žen v Číně. Při konzumaci 250 g tofu týdně se zdálo, že měli asi o 4 % méně olova ve svém krevním řečišti. A to ve srovnání s těmi, kteří jedli méně než 250 g týdně. Ti, kteří jedli až 70 g denně, měli jen poloviční riziko zvýšené hladiny olova, a ti, kteří konzumovali přes 110 g denně, toto riziko snížili o více než 80 %. Toto byla jen průřezová studie, tedy snímkování v čase, takže nemůže dokázat příčinu a důsledek. Co bychom potřebovali, je intervenční studie, při které náhodně vyberete lidi a rozdělíte je do dvou skupin; polovině z nich podáte nějaké jídlo a zjistíte, zda snižuje hladinu olova – čímž se budeme zabývat příště.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Icons created by Universal Icons, Gan Khoon Lay and Thomas Helbig from the Noun Project. Motion graphics by Avocado Video. Image credit: Unsplash. Image has been modified.

antioxidanty / Asie / děti / fytáty / fytonutrienty / laktóza / mléčné výrobky / mléko / odstředěné mléko / olovo / snídaně / sója / studie na zvířatech / těžké kovy / tofu / tuky / vápník / voda / životní prostředí / zrno