Jak trvalé je snížení hmotnosti po bariatrické operaci?

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Jak trvalé je snížení hmotnosti po bariatrické operaci?

Znovunabytí hmotnosti po bariatrické operaci může mít zničující psychické následky.

25. 3. 2022

Sdílet toto video

Jak udržitelný je úbytek na váze dosažený bariatrickou operací? Většina pacientů se žaludečním bypassem část shozené váhy za první rok až dva po operaci nabere zpátky. Po pěti letech si tři čtvrtiny udrží alespoň 20 % svého úbytku. Typická trajektorie pro obézního člověka začínajícího na 129 kg je zhubnout k nadváze na 80 kg dva roky po bariatrické operaci, a pak znovu ztloustnout na obézní váhu 93 kg. Připisujeme to „pastvě“, kdy kompulzivní jedlíci přejdou z nárazovitého přejídání, které je po operaci obtížné, na konzumaci menších dávek rozdělených tak, že něco malého jí v podstatě celý den. Po osmi letech asi polovina pacientů se žaludečním bypassem nadále uvádí epizody poruchy příjmu potravy. Jak řekl jeden specialista na pediatrickou obezitologii: „Viděl jsem spoustu pacientů, kteří si čokoládové tyčinky rozmixují v mixéru se smetanou, jen aby nějak překonali technické překážky (jako je bandáž žaludku).“ Reklamy na bariatrickou operaci uvádějí samé „žili šťastně až do smrti“. Zazní v nich jen pečlivě vybrané pozitivní výsledky, žádná negativa. V jedné analýze reklam to nazvali: „Šťastný konec jako z pohádky o Popelce“. Možná to přispívá k faktu, že pacienti často přeceňují množství kilogramů, které díky operaci shodí, a zároveň podceňují náročnost rekonvalescence. Operace přinutí k výrazným změnám stravovacích návyků, je nutno jíst pomalu, po malých kouscích a hodně žvýkat. Žaludek se z původní velikosti dvou softballových míčků zmenší na velikost půlky tenisového míčku při tubulizaci a půlky pingpongového míčku při žaludečním bypassu nebo bandáži. Jak si asi umíte představit, opětovné přibrání ztracených kilogramů po operaci může mít zničující vliv na psychiku, jelikož pacienti mohou mít pocit, že poslední naděje selhala. Možná proto jsou pacienti po bariatrické operaci více ohroženi depresí a sebevražednými sklony. Sama těžká obezita může zvýšit riziko depresí se sebevražednými sklony, ale i lidé se stejnou váhou mají vyšší riziko v případě, že bariatrickou operaci podstoupili. Se stejným BMI, věkem a pohlavím měli příjemci bariatrické operace téměř 4krát větší pravděpodobnost sebevraždy než jejich protějšky, které na operaci nešly. A co je ještě přesvědčivější, zrcadlové analýzy ukázaly, že riziko vážného sebepoškozování u stejných jedinců po operaci oproti původnímu stavu vzroste. Asi 1 z 50 pacientů bariatrické chirurgie se uchýlil k sebevraždě nebo musel být hospitalizován kvůli pokusu o sebevraždu či sebepoškozování. V záznamech najdeme jen potvrzené sebevraždy, takže žádné zamaskované pokusy, jako je předávkování „s neurčitelným záměrem“. Pacienti po bariatrické operaci také mají zvýšené riziko úmrtí při nehodách, ačkoliv částečně asi jde o změny v metabolismu alkoholu. Když lidem s bypassem žaludku dáte dva panáky vodky, tak kvůli pozměněné anatomii krevní hladina alkoholu vystřelí přes legální hranici pro řízení vozidla (v USA) během pár minut. Není jasné, jestli to hraje roli v 25% navýšení výskytu nových problémů s alkoholem přicházejících během druhého roku od zákroku. I jedinci, kteří úspěšně zhubnou své nadbytečné kilogramy a podaří se jim udržet váhu, mají velké problémy s adaptací. Po deseti letech se sice fyzické zdraví a s ním spojená kvalita života drží zlepšená, ale celkové duševní zdraví značně strádá při porovnání se spokojeností před operací i u těch největších smolařů. Paradoxem je běžná představa, že bariatrická operace je pro ty, kteří chtějí podvádět a zhubnout bez úsilí, údajně je operace jednoduchým způsobem, jak zhubnout bez námahy. Shození kilogramů však nezaručí ztrátu stigmatu z dřívější obezity. Studie naznačují, že v očích ostatních je člověk, který býval dříve obézním, nadále jako obézní vnímán, a tak se k němu ostatní i chovají. Navíc vůči operacím máme předsudky. Lidi, kteří se rozhodnou zhubnout pomocí skalpelu, vnímáme nejvíce negativně, například z hlediska fyzické přitažlivosti. Lze si lehce představit, že když člověk zůstává nadále terčem předsudků, ačkoliv už patří do stejné společnosti, může mu to podrývat duševní zdraví. Velký úbytek na váze může mít i nečekané fyzické důsledky, jako je vznik velkých převisů kůže. Kromě toho, že je převislá kůže těžká, nepohodlná a překáží v pohybu, může dojít k podráždění pokožky, svědění, dermatitidě nebo vzniku kožní infekce. Paniktuletomie, odstranění záhybů převislé kůže na břiše, může být drahá. Navíc přináší ve více než 50 % komplikace, z nichž nejběžnější je dehiscence, neboli rozpad chirurgické rány. „I kdyby se operace ukázala jako udržitelně účinná,“ napsal zakládající ředitel Prevention Research Center z Yale University, „nutnost spoléhat se na přestavění přirozené anatomie trávicího ústrojí jako na alternativu k lepšímu používání svých nohou a vidliček (pohybu a stravy) se zdá býti společenskou parodií.“ Ve středověku hladovějící rolníci snili o gastronomických utopiích, kde jídlo pršelo z nebe. V Anglii pro takový svět měli název Kingdom od Cockaigne. Kdyby tak bajkáři věděli, že přijdou časy, kdy mnoho jejich potomků bude v takovém světě nejen trvale žít, ale budou si i řezat kusy žaludků a střev, aby s nadbytkem bojovali. Kritikové upozorňují na paradox, kdy chirurgicky upravujeme zdravé orgány tak, aby byly dysfunkční, záměrně narušujeme vstřebávání živin, což se jim zvláště nelíbí v případě dětí. Bariatrické operace u dětí a dospívajících jsou stále běžnější; někdy lékaři operují už pětileté děti. Chirurgové praktiku obhajují, argumentují tím, že vyrůstání s tloušťkou může zanechat emoční jizvy a přinést „trvalé zaostávání v sociálním životě“. Zastánci preventivní medicíny polemizují, že bariatrická operace je příslovečnou „ambulancí stojící dole u úpatí útesu“. Zastánci pediatrické bariatrické chirurgie odpovídají: „Často se mluví o tom, jak se máme soustředit na prevenci. Samozřejmě, s tím souhlasím. Ovšem pokud se někdo zrovna topí, neřeknu mu, aby se šel naučit plavat, zachráním ho.“ Pádným důvodem může být, že přínosy bariatrické operace s přehledem převáží rizika v případě, kdy je alternativou zůstat morbidně obézní. Silná obezita z lidského života ukrojí tucet i více let. Ačkoliv pro to ještě nemáme žádné důkazy z randomizovaných studií, tak v porovnání s obézními pacienty bez operace se očekává, že bariatričtí pacienti budou v průměru žít delší dobu. Není divu, že chirurgové konzistentně prezentují plánovanou operaci jako nezbytnost a záležitost života a smrti. Jde o falešnou dichotomii. Přínosy převáží rizika jen tehdy, když není jiná možnost. Mohl by existovat způsob, jak zdravě zhubnout bez nutnosti ulehnout na operační stůl? Přesně o tom je má kniha How Not to Diet.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org