Jaká je ideální hladina bílých krvinek?

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Jaká je ideální hladina bílých krvinek?

Jelikož je hladina bílých krvinek tak silným předpovědním faktorem délky života, k jakému číslu bychom se měli chtít přiblížit a jak toho dosáhnout?

8. 7. 2018

Sdílet toto video

Vyšší počet bílých krvinek může být důležitým prediktorem pro výskyt a mortalitu kardiovaskulárních onemocnění, úmrtnosti na rakovinu i všech dalších příčin úmrtí a poklesu funkce plic. Je tedy důležitým předpovědním faktorem srdečních infarktů, mrtvic a zhoršující se funkce plic. Také úmrtnosti na rakovinu a předčasné smrti obecně. Není překvapením, že počet bílých krvinek cirkulujících v krevním řečišti je známkou systémového zánětu. Naše tělo produkuje dennodenně více bílých krvinek v reakci na příčinu zánětu. O tomto vztahu mezi vyšším počtem bílých krvinek a infarktem víme již od 70. let, kdy jsme zjistili, že vyšší riziko srdečního infarktu je spojeno s vyšším počtem bílých krvinek. Je to stejné jako s vyšší hladinou cholesterolu a vyšším krevním tlakem: fakt, který se potvrzoval takřka v každé další provedené studii. Desetiletí výzkumu zahrnujícího stovky tisíc pacientů, jenž prokázal mnohem vyšší úmrtnost u lidí s vyšším počtem bílých krvinek. Ale proč? Proč počet bílých krvinek předpovídá úmrtnost? Možná proto, že je to známka zánětu a oxidace v našem těle. Může se dokonce jednat o indikátor toho, jak rychle stárneme. Nebo i něco více, než jen indikátor zánětu – může to být aktivní faktor, který přímo přispívá k rozvoji nemoci prostřednictvím různých mechanismů, včetně skutečné obstrukce průtoku krve. Obvyklý průměr bílých krvinek je přibližně 7 a půl mikrometru, zatímco naše nejmenší vlásečnice mají průměr jen 5 mikrometrů. Takže bílá krvinka se musí zmáčknout do podlouhlého tvaru, aby se prosmykla skrz. A když je přítomen zánět, tyto buňky se mohou stát lepivými. Zde jsou další obrázky bílých krvinek blokujících cévy při snaze opustit malou tepnu a vtěsnat se do ještě menší vlásečnice. Tím zpomalí, nebo dokonce na okamžik zastaví průtok krve. Pokud se tam skutečně „zaseknou“, může to skončit tím, že uvolní svůj vnitřní arzenál zbraní, který je normálně vyhrazen pro boj s vetřelci, a poškodí tím naše cévy. Z toho důvodu můžete ve dnech předcházejících infarktu nebo mrtvici naměřit prudký nárůst bílých krvinek. Ať už je počet bílých krvinek jen známkou zánětu, nebo se na něm aktivně podílí, vždycky je lepší mít bílých krvinek raději méně. Jak můžeme míru zánětu v našem těle snížit? Pokud se zdržíte kromě klasického kouření i pasivního kouření, tak vám to může pomoci snížit počet bílých krvinek asi o polovinu bodu. Lidé, kteří mají dost pohybu, jsou na tom také lépe, ale nevíte, jestli je zde vztah příčiny a následku. Tedy, dokud to neotestujete. Dva měsíce navštěvování lekcí Zumby – jen 1x až 2x týdně – stačí k poklesu asi o 1 a půl bodu. To by mohl být jeden z důvodů, proč nás pohyb chrání před nemocemi. Nebylo to však jen kvůli tomu, že lidé zhubli? Evidentně hraje roli kondice i tloušťka. Více než polovina, přesně 51,5 % obézních osob s nízkou fyzičkou má počet bílých krvinek nad hodnotou 6,6. Ti, kteří jsou v lepší kondici, nebo jsou štíhlejší, mají menší pravděpodobnost, že se dostanou na tuto hladinu. Samozřejmě to může být jednoduše proto, že cvičící lidé a štíhlejší lidé jedí zdravěji – konzumují méně zánětlivých jídel Jak víme, že přebytečný tělesný tuk sám o sobě zvyšuje zánět a počet bílých krvinek? Musíte najít nějaký způsob, jak docílit, aby lidé zhubnuli i bez změny stravy nebo pohybu. Jak bychom toho mohli dosáhnout? Liposukcí. Pokud z lidí odsajete cca 1 litr tuku, můžete výrazně snížit počet bílých krvinek – přibližně o jeden bod. Možná by nás to mělo přimět k přehodnocení takzvaného normálního referenčního rozsahu pro počet bílých krvinek. Asi bychom ho měli snížit, tak jako jsme učinili u cholesterolu a triglyceridů. Až dosud jsme normální hodnoty odvozovali od lidí, kteří mohli mít skryté zánětlivé onemocnění. Pokud bychom brali v potaz jen ty s C-reaktivním proteinem v normě – C-reaktivní protein je dalším z ukazatelů zánětu – pak by normálními hodnotami nebylo 4,5 až 10, ale přehodnotili bychom je spíše na 3 až 9. Dobře, kolik tedy mívají nejzdravější lidé, tedy lidé, jejichž tělo není devastováno chronickými zánětlivými onemocněními, jako jsou srdeční choroby a běžné druhy rakoviny? Populace, jejichž strava se soustřeďuje kolem celistvých rostlinných potravin, mívá bílých krvinek průměrně 5 mld./l. Průměr v USA byl v té době blíž k 7 nebo 8. Již víme, že příčina netkví v genetice, protože jakmile vezmete lidi stravující se tradiční vesnickou africkou stravou, jejichž hodnoty bílých krvinek jsou okolo 4 nebo 5. a pak je přestěhujete do Británie, jejich hodnoty se zvýší na nějakých 6, 7 nebo dokonce 8. Výzkumníci si paradoxně mysleli, že je to dobré znamení, považovali zmíněné hodnoty bílých krvinek na „necivilizované“ stravě za neutropenické – tedy nezdravě nízké. Poznamenávají však, že v průběhu infekce nebo těhotenství, tedy v období, kdy skutečně potřebujete bílých krvinek více, se jejich počet zvýšil na onu správnou a potřebnou hodnotu. Kostní dřeň lidí, kteří se stravovali tradiční, převážně rostlinnou stravou měla schopnost vytvářet zcela dostatečný počet bílých krvinek; jen jejich tělo netrpělo nadměrnou stimulací. Na to nekouřili dost cigaret a nejedli dost zánětlivých potravin. K podobným zjištěním dochází u západních populací stravujících se převážně rostlinnou stravou. Pokles bílých krvinek je zcela zjevný, a čím více jídelníčku tvoří rostlinná strava, tím je znatelnější. Možná však existují i jiné než dietní faktory, jako je třeba menší míra kuřáctví u lidí, kteří jedí zdravěji? To, co potřebujete, jsou intervenční testy, které by to prozkoumaly. Pouhých 21 dní bez masa, mléka, alkoholu a nezdravých pochutin stačilo k významnému poklesu v počtu bílých krvinek, a to dokonce i u lidí, kteří začínali na hodnotě 5,7. Těm, kteří začínali s ještě vyšší hladinou – pacienti s revmatoidní artritidou s hodnotou okolo 7 – oproti kontrolní skupině, která své stravování neměnila, poklesly bílé krvinky o 1 a půl bodu již za 1 měsíc. Jejich jídelníček byl upraven na celistvou rostlinnou stravu a zmíněný pokles představoval 20 %. To je více, než snížení zánětu, jakého byste mohli dosáhnout ukončením kouření celého balíčku cigaret po dobu 28 let. Nejpozoruhodnější pokles, který jsem viděl, byl ve studii 35 astmatiků. Po čtyřech měsících na nerafinované rostlinné stravě se průměrný počet bílých krvinek u nich snížil takřka o 60 %. Z nějakých 12 na zhruba 5. Jen jsme neměli žádnou kontrolní skupinu a počet pacientů nestačil k dosažení statistické významnosti. Pokud je počet bílých krvinek tak jasným prediktorem mortality, tak levným, spolehlivým a dostupným indikátorem, proč není pro diagnózu a prognózu využíván častěji? Možná je až příliš levný. Komerční zájmy se raději poohlížejí po zajímavějších rizikových faktorech, které by mohly lépe zpeněžit.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Icons created by Oliviu Stoian and Catherine Please from The Noun Project. Image credit: Oorka via 123RF. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video.