Lidé se mě na přednáškách často ptají, jestli jsou mikrovlnky bezpečné. Já jim odpovídám: „Nejsou, pokud si je upustíte na nohu.“ Kromě toho také záleží na tom, co v nich připravujete – jestli sladké brambory a brokolici, nebo horké taštičky se slanou či sladkou náplní. Je to podobné, jako když jsem zkoumal bezpečnost pálivých omáček vzhledem k jejich potenciální kontaminaci olovem; má reakce byla stejná. Záleží na tom, na co si omáčku dáváte. Když jde o toxické znečišťující látky, první věc, která mě napadne, je vodní potravinový řetězec. Víme například, že když dáváme lidem dokonce jen 200gramovou porci ryby s vysokým obsahem rtuti – jako je tuňák nebo mečoun, jednou týdně (to je asi plechovka a půl týdně), může to lidem hladinu rtuti během několika měsíců zečtyřnásobit. A co olovo? Dietní intervence nejen s jednou, nýbrž s pěti porcemi týdně, významně zvýšila zkoumaným subjektům koncentrace toxických kovů v krvi. Včetně olova. Přestože aktuální příjem byl již znepokojivě vysoký, při konzumaci mořských plodů se zvýšil ještě o čtvrtinu. Z pohledu veřejného zdraví je důležité si uvědomit, že množství mořských živočichů, které použili v této studii, daleko přesahuje příjem většiny populací. Olovo se může bioakumulovat také v jiných zvířatech, ale polovinu naší expozice olovu prostřednictvím stravy zřejmě tvoří rostlinné potraviny. Zvláštním případem jsou zvířata zastřelená olovnatými kulkami. Víme, že olovo je toxické a zakázáno ve většině předmětů pro domácnost. Tedy v rozvinutých zemích a s výjimkou olověného střeliva. Střelivo je pravděpodobně největším a převážně neregulovaným zdrojem olova, jež je vědomě uvolňováno do amerického životního prostředí. Neuvolňuje se ale jen do životního prostředí, ale také do samotného masa. Lidé obecně odmítají myšlenku vstřikování toxických látek do potravin, tedy kromě toho, když jde o lovení divoké zvěře. Bylo zjištěno, že 80 % mletého masa jelenovitých obsahuje olovo. To není nijak překvapivé, vzhledem ke stovkám kovových fragmentů, jež skončí v tělech zastřelené jelenovité zvěře. Standardní náboje do střelných zbraní na bázi olova se roztříští na obrovský počet úlomků, jež je nemožné rukou vysbírat. A to zejména proto, že některé z těchto fragmentů jsou mikroskopické. Při použití rentgenových paprsků výzkumníci ukázali, že během průniku se rozpínající olovnaté jádro kulky typicky roztříští na tisíce, nebo dokonce milióny fragmentů. Desítky milionů mikroskopických částic olova na gram. Takže jedna porce může obsahovat miliardu částic, ačkoliv šlo o nanočástice – ty jsou velmi malé, zhruba velikosti virů. Jediné zdravé množství olova je žádné. Dokonce i velmi nízké hladiny olova mohou vyústit v poškození mozku a nervů. Přesto si většina lovců nemusí být vědoma zdravotních rizik souvisejících s konzumací masa zvířat zabitých olověnou municí. Děti mohou být vystaveny riziku ztráty bodů IQ, což by mohlo zhoršit jejich vyhlídky na budoucnost. Častá reakce lovců při konfrontování s rizikem vystavení olovu bývá: „Podívejte, lovím již léta a jsem v pořádku.“ Na to jim tento lékař odpoví: „No vidíte, a teď si představte, jak jste býval mohl být chytrý.“
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Icons created by Pavel Melnikov, Oliviu Stoian, Benwithpen, Gay Khoon Lay, Nook Fulloption, Jacob Halton, Bakunetsu Kaito, and Yazmin Alanis from The Noun Project. Image credit: By Dinomite (Own work) [CC BY-SA 3.0 via Wikimedia Commons. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video

bezpečnostní limity / brokolice / děti / kognice / kyselina methylmalonová / mořské plody / nezdravé jídlo / olovo / pálivé omáčky / rtuť / ryby / sladké brambory / těžké kovy / tuňák / zvěřina