SARS se stal první novodobou globální epidemií 21. století. Celkem se nakazilo zhruba 8 000 lidí a zhruba 800 lidí nemoci podlehlo. Mnoho z prvních případů SARS bylo vázáno k podobnému místu jako většina prvních případů COVID-19: čínská tržiště se živými zvířaty.  Mnoho místních zákazníků považuje čerstvě zabitá zvířata za výživnější a někteří vyhledávají „ye-wei“, divokou chuť, jelikož věří, že konzumace exotických zvířat prospěje jejich zdraví i sociálnímu statusu. Kombinace touhy po čerstvě zabitých a exotických zvířatech dává vzniknout prostředí přejícímu přenosu onemocnění. Na tržištích jsou klece přeplněné zvířaty, a kontaminace krví, močí a výkaly nespočtu druhů zvířat, to vše se slévá do kotle nákazy.  Trh s divokými zvířaty se v 90. letech velmi rozrostl, aby zvládl pokrýt vzrůstající poptávku městské střední třídy hnanou, podle World Bank, zejména čínskou poptávkou po produktech z divokých zvířat. Mnoho z divokých zvířat, obvykle ještě živých, vstupuje do Číny přes Vietnam z Laosu, kde se z trhu s masem divokých zvířat stal druhý největší zdroj příjmu vesnických rodin. Na trzích se tam prodávají tuny zvířat, doslova, a mnoho z nich je kriticky ohrožených.  Když začala poptávka převyšovat nabídku, mezinárodní obchod s divokými zvířaty byl posilněn vznikem intenzivních farem na chov divokých zvířat, která jsou tam často držena za špatných hygienických podmínek a v nepřirozených počtech. Později je čeká přeprava, klece a prodej na trzích. Chov divokých zvířat v Číně zaměstnává 14 milionů lidí a odvětví je oceňováno na 74 miliard dolarů.  Genetické stavební bloky viru SARS mají svůj původ v 11 různých kmenech koronavirů nacházejících se v čínských netopýrech. Koronaviry však v tělech netopýrů najdeme po celém světě. Důvodem, proč se zrovna Čína stala zdrojem několika epidemií smrtíích lidských koronavirů, může být právě existence trhů se zvířaty.  V případě SARS byl jako hostitel prostředník označen oviječ maskovaný, cibetkovitá šelma, jejíž maso je velmi ceněno. Kromě toho, že se chovají na maso, se také využívají penisy cibetkovitých šelem naložené v rýžovém víně jako afrodiziakum. Navíc cibetky také produkují nejdražší kávu na světě. Cibetková káva, kopi luwak, vzniká tak, že cibetky chované v zajetí snědí kávové boby a potom ... vyloučí částečně strávené boby ve svých fekáliích. Nevím, jestli to dobře vidíte, ale toto jsou bobky cibetek. Pižmu podobná látka máslové konzistence vylučována análními žlázami dodává cibetkové kávě její charakteristickou chuť a vůni. Dalo by se říci, že tento jedinečný nápoj si vychutnáte do posledního bob(k)u.  Koronaviry od cibetek z trhů se živými zvířaty byly téměř identické s virem SARS. Ačkoliv cibetky na farmách zásobujících tržiště se živými zvířaty byly z velké části prosty infekce, až 80 % vzorků odebraných cibetkám na tržištích viry obsahovalo. Naznačuje nám to, že k většině přenosů virů dochází až na tržišti, patrně v důsledku velkých koncentrací různých živočišných druhů a stresu oslabujícího imunitu.  Trhy s živými zvířaty umožňují nejen přenos mezi různými druhy, posílení virů a kontakt s lidmi, ale také mutaci virů. Koronavirus SARS využil příležitosti, které mu nabídlo tržiště na jihu Číny, k tomu, aby se přizpůsobil oviječům a lidem. Vypadá to, že cibetky nebyly jen pasivním prostředníkem viru; zřejmě posloužily jako inkubátor mutací viru k adaptaci na lidské tělo.  Virus používá své výběžky jako klíč, který zastrčí do receptorů hostitelových buněk, aby se dostal dovnitř. Aby vir mohl nakazit jiný druh, musí geny kódující tvar výběžků zmutovat tak, aby výběžky pasovaly do receptorů nového hostitele. Nový zámek vyžaduje nový klíč.  Koronavirus SARS a SARS-CoV-2, virus způsobující COVID-19, se váží na specifický enzym pokrývající buňky v plicích. V okamžiku, kdy se směsice netopýřích koronavirů dostala do cibetek, chyběly kotvícím výběžkům viru pouze dvě mutace k tomu, aby se dostaly na konfiguraci schopnou vázat se na lidské receptory. A pak došlo ke zrodu epidemie SARS a přenosu mezi lidmi.  Po konci první epidemie nákazy v roce 2003 byly potvrzeny nové případy provázané s restauracemi nabízejícími cibetky. Na rozdíl od většiny předchozích případů měly nové oběti pouze mírné příznaky a nešířily nemoc dále. Vzorky virů z těl oviječů maskovaných odebrané na místním tržišti a v restauraci byly takřka identické s těmi viry způsobujícími u lidí mírnější příznaky. Nové cibetkové viry sdílely jen jednu ze dvou mutací výběžků pro přenos cibetka-člověk nalezených u nových lidských pacientů, ale ani u jednoho z cibetkových koronavirů z předchozího roku. Tato zjištění naznačují, že hostitelé prostředníci mohou pomáhat s přesunem koronavirů z prvotního rezervoáru v tělech netopýrů a zvýšením nakažlivosti pro lidí. Ano, netopýři se v Asii loví na maso a mnoho lovců je jimi pokousáno.  Ano, manipulace s netopýry a konzumace nedovařeného masa je stále praktikována v Číně, Guamu a dalších částech Asie. Přesto se zdá, že jsou zapotřebí i hostitelé prostředníci, odrazový můstek, který netopýřím koronavirům pomůže přizpůsobit se lidem a spustit pandemii. Těžko si lze představit lepší systém umožňující tento proces než právě trhy se živými zvířaty.  V reakci na epidemii SARS čínská vláda zavedla přísnou regulaci tržišť s divokými zvířaty, včetně zákazu prodeje cibetek. Ačkoliv trvalý zákaz provozu tržišť se živými zvířaty byl označen za „největší krok k zabránění vzniku dalších zoonotických nákaz,“ tak byl už během pár měsíců odvolán a vše bylo při starém. Cibetky se opět ocitly na jídelním lístku.  Kdyby se čínská vláda ze SARS náležitě poučila, naslouchala odborníkům a trvala na trvalém zákazu tržišť s živými zvířaty, je možné, že lidstvo by nyní netrpělo nejhorší pandemií za sto let.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Asie / Čína / COVID-19 / farmářské postupy / káva / koronavirus / pandemie / respirační infekce / virové infekce / zdravé plíce / zoonotická onemocnění