Přibližně u každé čtvrté ženy se časem vyvine myom. Myomy se nejčastěji projevují jako nadměrně silná menstruace a bolest nebo tlak v podbřišku. Proč byste měla cítit určitý tlak? Protože v sobě, ve vlastní děloze, můžete nosit až 12 kg nezhoubných nádorů. Myomy jsou nejčastějším důvodem, proč ženy podstupují hysterektomii – tedy úplné odstranění dělohy. Je to závažný chirurgický zákrok, spojený s poškozením těla i úmrtími. Ovšem všechny operace s sebou nesou určité riziko. Pravděpodobnost úmrtí během měsíce po této operaci je asi jenom 1:1200, což ji řadí mezi nejbezpečnější chirurgické zákroky. Bezpečnější než je například odstranění žlučníku. Jenže samozřejmě ztratíte možnost přivést na svět děti, a tyto zákroky stojí miliardy dolarů ročně. I přesto, jak častý tento problém je, jakou značnou bolest a utrpení způsobuje, a jak velký má hospodářský dopad, stále relativně málo rozumíme jeho příčině. Stejně jako procesu, jímž se toto onemocnění vyvíjí až do stavu myomu. Vyvarovat se vystavení záření z atomové bomby, jak je to jen možné, to je asi dobrý nápad, jak snížit riziko vzniku myomů. Co tak ale nějaké snadněji ovlivnitelné rizikové faktory? No, třeba konzumace alkoholu je spojena se zvýšeným rizikem, a to zejména pití piva. Kdykoliv toto zaslechnete, kdykoliv slyšíte zmiňovat konkrétně pivo, myslí se tím účinky na hormonální soustavu, kterou může právě pivo ovlivňovat. Konkrétně silný fytoestrogen obsažený v chmelu. Jestliže tento fytoestrogen zvyšuje riziko vzniku myomu, co pak fytoestrogeny v sóji? Toto bylo prozkoumáno ve studii zvané Black Women’s Health Study. Myomy se totiž mezi Afro-Američankami vyskytují dvakrát až třikrát častěji. Proto se vědci domnívali, že k tomuto nepoměru možná přispívá spotřeba mléka. Americké černošky vykazují totiž větší míru výskytu intolerance laktózy. A skutečně, konzumace mléka byla spojena se sníženým rizikem. Vědci z toho usoudili, že by v pozadí mohl stát obsah vápníku v mléce, nebo možná vitamínu D. Co když ale ženy místo klasického mléka pily mléko sójové, a to zvyšovalo riziko? Ne, příjem sóji zde nehrál žádnou roli. Ke stejnému zjištění dospěli vědci i ve skupině tvořené převážně běloškami. Všimli si ovšem také určitého ochranného účinku v důsledku množství lignanů, které se nacházely v jejich těle. Lignany jsou další třídou fytoestrogenů; nacházejí se hojně ve lněných semínkách, ale i jinde napříč rostlinnou říší. Těžko dělat nějaká zobecněná tvrzení o sójových fytoestrogenech, protože měřená spotřeba sóji byla dost nízká. Výzkum totiž proběhl ve státě Washington. Pokud se podíváme do Japonska, kde mají nejvyšší spotřebu sóji na osobu na světě, můžeme získat větší rozpětí jejího dávkování. Vědci již dříve zjistili, že příjem sóji byl nepřímo úměrný riziku hysterektomie. To znamená, že ženy, které jedly více sóji, méně často podstupovaly hysterektomii. Naznačuje nám to potenciální ochranný účinek sóji proti děložním myomům. Ty jsou totiž hlavním důvodem, proč si ženy nechávají odstranit dělohu. To by bylo v souladu s in vitro studiemi, které zjistily, že hlavní sójový fytoestrogen zřejmě potlačuje množení buněk myomů při testování v Petriho misce. Jenže když se touto otázkou vědci zabývali detailněji, neobjevili nakonec žádný důkaz o spojitosti konzumace sóji s myomy, tedy žádné ochranné, ale ani žádné záporné účinky. Totéž se potvrdilo v jedné studii z Číny. Vyšší příjem ovoce a zeleniny byl zde spojen s významně nižším rizikem vzniku myomů, ale konzumace sójových potravin nikoliv. Zato další čínská studie, která byla publikovaná stejného roku, již na významnou souvislost narazila. A to konkrétně mezi příjmem sójového mléka a výskytem myomů. To je v souladu se třemi alarmujícími zprávami o ženách s nálezy myomů, které uváděly „neobvykle“ vysokou spotřebu sójového mléka, anebo pravidelně konzumovaly „nadměrné“ množství sóji, či dokonce „extrémně vysoké“ množství sóji, a to každý den, po celá desetiletí. Je těžké tyto případy brát vážně, když nikde není uvedeno, kolik sóji ve skutečnosti ženy konzumovaly. Jediná zmínka o množství byla 40 gramů isoflavonoidů, což se rovná zhruba 1 500 litrům sójového mléka vypitého každý den. To by bylo skutečně nadměrné množství – ale zároveň zcela nereálné. Jediný způsob, jak můžeme získat jistotu, je podrobit to testu. A tím nemyslím jen populační studie, nebo tzv. případové studie (na jedincích), ale randomizovanou studii. S každodenním podáváním fytoestrogenů v množství odpovídajícím 3-5 šálkům sójového mléka, a to po dobu dvou let. Taková studie proběhla – a nebyl zaznamenán žádný významný účinek na četnost výskytu či růst myomů.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: Noemí Jiménez via Unsplash. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video.

Afroameričané / alkohol / chirurgický zákrok / doplněk vitamínu D / fytoestrogeny / hysterektomie / Japonsko / lignany / lněné semínko / menstruace / mléčné výrobky / mléko / myomy / nápoje / ovoce / pivo / sója / sójové mléko / vápník / víno / zdravá žena / zelenina