Nejlepší potraviny pro prevenci rakoviny tlustého střeva

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Nejlepší potraviny pro prevenci rakoviny tlustého střeva

Strava chudá na vlákninu je klíčovou záležitostí ve vyčerpání mikorbiomu, vymizení diverzity v naší prospěšné střevní mikroflóře.

7. 2. 2020

Sdílet toto video

V našem střevě máme 100 bilionů mikroorganismů, s odchylkou +- několika bilionů. Nicméně „šíření západního životního stylu je doprovázeno také mikrobiálními změnami,“ které mohou přispívat k naší epidemii chronických onemocnění. Problém je v tom, že naše strava je založena na mase a sladkostech; typický strávník přijímá velké množství živočišných výrobků, cukru, zpracovaných potravin a naopak jen málo celistvých rostlinných potravin. Na rozdíl od fermentace sacharidů, které se dostanou až do tlustého střeva, jako například vláknina a rezistentní škroby, které nám jsou užitečné třeba tím, že z nich bakterie vytvářejí kouzelné mastné kyseliny s krátkým řetězcem, například butyrát, je rozklad živočišných bílkovin nebezpečný. Pakliže konzumujeme příliš mnoho bílkovin, vznikají v trávicí soustavě potenciálně toxické, prokarcinogenní metabolity zapojené do vzniku kolorektálního karcinomu. Strava, kterou jíme, tedy může způsobit nerovnováhu ve vašem střevním mikrobiomu a potenciálně vytvořit i „předpis“ na rakovinu tlustého střeva. Pokrmy s vysokým obsahem tuku, masa a zpracovaných potravin převažují ručičku vah směrem k dysbióze a kolorektálnímu karcinomu. Naopak strava s vysokým obsahem vlákniny a škrobu, zato s nižším zastoupením masa, nás může posunout zpátky do stavu symbiózy s našimi prospěšnými bakteriemi a vzdálit nás od rakoviny. Nyní máme k dispozici důkazy z intervenčních studií, které naznačují, že „osvojení si stravy s rostlinným základem, minimem zpracovaných potravin a dostatkem vlákniny, může rychle zvrátit nepříznivé účinky stravy s velkým podílem masa na střevní mikrobiom.“ V čem by tedy mohla spočívat nová léčba chronického onemocnění vytvářející personalizovaný a zdraví prospěšný mikrobiom? V jídle. Potrava dokáže velmi rychle a opakovatelně změnit lidský střevní mikrobiom. Když začněte lidem, do té doby konzumujícím celistvou rostlinnou stravu, podávat stravu s převahou živočišných výrobků, už během dvou dní budete moci pozorovat velmi výraznou změnu, která může vést ke vzniku toxických metabolitů. Když lidi převedete na stravu s převahou živočišných potravin, začnou jim stoupat hladiny kyseliny deoxycholové, což je sekundární žlučová kyselina, o které je známo, že podporuje vznik rakoviny jater a poškozuje DNA. Proč její hladiny stoupají? Protože nežádoucí střevní bakterie, které ji vytvářejí, své počty za pouhé dva dny ztrojnásobí. A postupem času se pestrost střevní mikroflóry velmi omezí. Toto je náš bakteriální strom života, který se čím dál více vyčerpává. Proč se tohle děje? Nedostatek vlákniny. „Strava s nízkým obsahem vlákniny je klíčovým faktorem vyčerpání mikrobiomu.“ Je sice pravda, že roli hraje i užívání antibiotik, císařský řez nebo vodovodní síť, ale jediným faktorem, který byl empiricky prokázán jako důležitý, je strava s nedostatkem MACů (nebavíme se o hamburgeru Big Mac), zkratka označuje mikroflórou zužitkovatelné sacharidy. To je odborný název pro vlákninu, nacházející se v celistvých rostlinných potravinách, a pro resistentní škrob, jenž nalezneme převážně ve fazolích, hrachu, čočce a celozrnných obilovinách. Náš příjem vlákniny, příjem rostlinných potravin, je v západním světě kriticky nízký, alespoň ve srovnání s tím, na co jsou naše těla stavěna. Strava s takto nízkým zastoupením vlákniny neposkytuje dostatek výživy pro naše střevní mikroby. Důsledkem je ztráta bakteriální rozmanitosti a hojnosti jejich populací. Dalším důsledkem je snížení tvorby konečných produktů fermentace, které bakterie vyrábějí právě z vlákniny. Způsobujeme tím to, že naše mikrobiální já hladoví. Co budeme dělat se škodlivými následky stravy, která neobsahuje dostatek celistvých rostlinných potravin? Samozřejmě vytvoříme nové funkční potraviny, doplňky stravy a léky: prebiotika, probiotika, synbiotika. Jen pomyslete, kolik peněz se na tom všem dá vydělat! Nebo bychom prostě mohli jíst takovou stravu, na jakou jsou naše těla stavěná. Jenže jakou hodnotu to přinese akcionářům? To nevíte, že probiotické pilulky mohou být dalším velkým zdrojem miliard pro mocný farmaceutický průmysl? Proč vlastně jíst zdravě, když to za nás může dělat někdo jiný a my si pak jen zajdeme na fekální transplantaci od nějakého vegana?! Výzkumníci srovnávali střevní mikroflóru veganů a lidí na běžné stravě. Zjistili, že přátelská střevní mikroflóra veganů chrlila více prospěšných látek. To ukazuje, že rostlinná strava může vést k vyplavování většího množství prospěšných metabolitů do krevního oběhu a naopak menšímu vyplavování škodlivých látek, například TMAO. Přestože byl dopad veganské stravy na to, co bakterie vyráběly, velký, tak vliv na složení střevní mikroflóry byl překvapivě skromný. Našli jen „drobné rozdíly mezi střevní mikroflórou běžných strávníků a veganů“? To výzkumníky šokovalo. Rozdíl byl velmi malý, především s ohledem na to, o kolik vyšší byla jejich konzumace fermentovatelných rostlinných potravin. Vegani jedli dvakrát více vlákniny. Všiml si někdo, v čem tkví problém? Vegani dosáhli sotva minimálního doporučeného denního příjmu vlákniny. Jak je to možné? Jednoduše, plněné sušenky Oreo jsou veganské, kakaové lupínky, hranolky, kola a bramborové lupínky také. Máme i veganské Doritos a Pop-Tarts. Veganská strava může vypadat i velmi nezdravě. Dr. Burkitt ukázal, že k prevenci rakoviny tlustého střeva je nutno konzumovat nejméně 50 gramů vlákniny denně. A to je jen polovina množství, na jaké je naše tělo stavěno. Naše tělo očekává zhruba 100 gramů denně. A právě takto vysoký příjem mají moderní lidské populace, které odolávají epidemii kolorektálnímu karcinomu. Co kdybychom místo veganské stravy lidi krmili právě takovou stravou, tedy stravou založenou na celistvých rostlinných potravinách? To se dozvíme příště.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org