Jedna z klíčových otázek, kterou bychom si měli položit, když čteme článek v lékařském časopise, zní: Kdo tuto studii financoval? Ve většině časopisů musí badatelé identifikovat své zdroje financování, takže kde je problém? No, vědci mohou zakrýt skutečný původ finanční podpory: mohou ho skrýt, zamaskovat nebo dokonce peníze přes někoho vyprat. Příkladem budiž studie bagatelizující rizika vzniku rakoviny plic, částečně financovaná Nadací pro rakovinu plic: Včasná detekce, prevence a léčba. To nezní tak špatně, dokud si neuvědomíte, že dostali milióny od tabákové společnosti. Vězte, že povinnost zveřejnit původ peněz ze svého zdroje financování nemají. To umožňuje společnostem vyhnout se požadavkům na zveřejňování informací o financování a je pak těžší tok peněz sledovat. Proč na zdroji financování záleží? Všech osm odborných recenzí pokrývajících tisíce studií zjistilo, že výzkum financovaný průmyslem častěji vyvozuje závěry, které jsou pro daný průmysl příznivé. Například, proč některé odborné recenze o zdravotních účincích pasivního kouření dospívají k odlišným závěrům než jiné? Jediným faktorem bylo, zda byl autor napojen na tabákový průmysl. To je znepokojující zjištění. Naznačuje to, že svět objektivní a čisté vědy zdaleka není bez ovlivnění střety zájmů, které mohou být právě oním hlavním faktorem v určení výsledků mnoha studií. Ne že byste se to dozvěděli, 77 % autorů zdroje financování nezveřejnilo. A to je další problém; odpovědnost za zpřístupnění zdrojů financování je ponechána zcela na autorech. Kolik výzkumníků tedy zveřejňuje pravdu? Například v Dánsku prošel zákon, který vyžaduje, aby lékaři ohlásili jakoukoliv spolupráci s průmyslem. To umožnilo výzkumníkům křížově posoudit studie, které byly publikovány, aby zjistili, jestli byly poctivé. Ve 48 % případech nebyly konflikty zájmů zveřejněny. Posiluje to zdání, že lékaři konflikt zájmů jednoduše neberou vážně. Přinejmenším ti dánští. Jak je to v USA? To jsme nevěděli, dokud nebyla zveřejněna tato studie. Předtím neexistovaly žádné prostředky k potvrzení nebo ověření toho, když americký lékař tvrdil, že není zapojený do žádného střetu zájmů. Ovšem v roce 2007 byla společnost vyrábějící náhradní umělé kyčle a kolena nucena zaplatit pokuty v řádu stovek miliónů dolarů za protizákonné uplácení ortopedických chirurgů. Mnoho ortopedických chirurgů se rozhodovalo v závislosti na tom, kolik z toho mohli mít peněz. K implantaci zvolili výrobek, jehož tvůrci nabídli nejvíce peněz. Očekáváme, že lékaři budou činit rozhodnutí na základě toho, co je v nejlepším zájmu jejich pacientů, jak uvedlo Ministerstvo spravedlnosti, nikoliv na základě toho, co je nejlepší pro jejich bankovní účty. Součástí dohody bylo, že museli zveřejnit všechny platby, které lékařům poskytli. Vydání těchto záznamů nabídlo jedinečnou příležitost ke zjištění, zda lékaři přiznávají pravdu ve formulářích, jež musí podávat. No, dopadlo to tak, že více než polovina plateb nebyla zveřejněna. Celkem se jednalo o miliony dolarů. Toto se týkalo lékařů a výrobců lékařských přístrojů. Jak je to s lékaři a farmaceutickými společnostmi? To samé se stalo i zde. Výrobci léků byli nuceni zveřejnit, komu vyplácejí úplatky. Podívali se na publikace lékařů, kteří dostali nejvíce peněz, což bylo nejméně 100 tisíc dolarů. A výsledek byl ještě horší než u chirurgů. V 69 % případů lékaři nepřiznali své vazby na průmysl. Problémem je, že my od výzkumníků očekáváme upřímné jednání a říkání pravdy. Dle těchto zjištění ovšem přesnost a úplnost přiznání střetu zájmů předpokládat nemůžeme. I když tedy vědecký článek tvrdí, že střet zájmů se zde nenachází, kdo ví, je-li to pravda? Dlouholetý šéfredaktor lékařského časopisu New England Journal of Medicine napsal kousavý článek o výrobcích léků a lékařích. Šlo o nepřiznané úplatky ve výši stovek tisíc dolarů od farmaceutických společností, jako je GlaxoSmithKline, která byla pokutována v řádech miliard dolarů za uplácení a zatajování informací. Pokud došli k výsledkům, které byly komerčně nepřijatelné, jednoduše informace pohřbili. Pokuty byly sice v řádu miliard, ale pro farmaceutické firmy to mohou být jen běžné náklady na podnikání. Nakolik jsou praktiky farmaceutických firem trestuhodné, lékařské povolání může jednat ještě trestuhodněji. Víte, od farmaceutických společností byste asi očekávali, že upřednostní zisk, ale od lékařské profese bychom toho asi měli očekávat více.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image thanks to David Pearson via flickr.

dopady průmyslové výroby / kouření / lékařská profese / lékařské vzdělávání / medicína životního stylu / tabák