Tato studie, která uváděla, že jídelníček s vysokým obsahem masa, vajec a mléčných výrobků můře být stejně zdraví škodlivý, jako je kouření, naznačila, že lidé pod 65 let, konzumující hodně masa vajec a mléčných výrobků, mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu nebo diabetes. Ale pokud se na tu studii podíváte, uvidíte, že to jednoduše není pravda. Ti, kteří konzumují mnoho živočišných bílkovin, neměli čtyřnásobně vyšší riziko úmrtí na diabetes; měli 73x větší riziko. A co ti, kteří je konzumují střídmě? Lidé ze skupiny konzumující průměrné množství bílkovin, tj. asi 10-19 % kalorií z bílkovin, měli asi 23x vyšší riziko úmrtí na cukrovku ve srovnání s těmi, kteří konzumovali doporučené množství. To je asi 6-10 % kalorií z bílkovin, tedy přibližně 50 gramů denně. Takže to, co považovali za nízký příjem bílkovin, je vlastně doporučený příjem, který je spojený s významným snížením rizika rakoviny a celkové úmrtnosti ve středním věku až do 65 let. Všimněte si však, že u starších lidí údajně ne. Pokud jde o úmrtí na cukrovku, je spojen nižší celkový příjem bílkovin s delším životem ve všech věkových kategoriích. U rakoviny se to však po 65 letech věku mění. Tyto výsledky naznačují, že nízký příjem bílkovin během středního věku následovaný střední až vysokou konzumací bílkovin u starších dospělých osob může optimalizovat délku zdravého života a délku života jako takového. Někteří odborníci navrhli, že standardní denní dávka bílkovin bude 0,8 gramu bílkoviny na každý zdravý kilogram tělesné hmotnosti. To může dobře sloužit většině lidí, ale starší lidé možná potřebují víc. Toto je studie, dle které byla určena doporučená denní dávka. Přestože byl vznesen návrh, že by starší lidé měli dostávat více, důkazů k provedení rozličných doporučení naneštěstí nebyl dostatek. Definitivní studie byla zveřejněna v roce 2008 a nenalezla žádný rozdíl v požadavcích na bílkoviny mezi mladými a starými lidmi. Stejná doporučená denní dávka by tedy měla být adekvátní i pro starší lidi. Adekvátní příjem však není nutně optimální příjem. Studie o požadavcích na bílkoviny neřeší možnost, že by příjem bílkovin nad doporučenou denní dávku mohl být pro lidi prospěšný, nebo to alespoň tvrdí člen odborného panelu zaměřeného na syrovátkový protein a konzultant Národní asociace hovězího dobytka. Pokud budete sledovat osoby starší 65 let se sedavým způsobem života, zjistíte, že ztrácejí asi 1 % ze své svalové hmoty ročně. Pokud byste donutili lidi ležet v posteli celý den po celé dny, každý z nich by ztratil svalovou hmotu, ale starší lidé mohou ztrácet svalovou hmotu při klidovém režimu v posteli až 6x rychleji než mladí lidé. Buď svaly používáme, nebo o ně přijdeme. Platí to pro všechny, ale zdá se, že staří lidé je ztrácejí rychleji. Dobrou zprávou je, že podobná studie v Japonsku – v kontrastu s 12letou americkou studií – zjistila, že snižování svalové hmoty související s věkem bylo zanedbatelné. Proč ten rozdíl? Ukázalo se, že účastníci byli informováni o výsledcích své svalové síly, a tak se ji často snažili zlepšit tréninkem před dalším vyšetřením. Obzvláště muži, kteří se stali dost soutěživými, se s přibývajícím věkem dokonce zlepšovali. To nám ukazuje, že ztráta svalů není nevyhnutelná; stačí jen vynaložit trochu úsilí. Přitom přidání dalších bílkovin se nezdálo účinné. Přidání vaječných bílků do jídelníčku neovlivnilo svalové odezvy na odporový trénink. A to byly tyto studie dokonce financovány Americkou vaječnou radou. Dokonce ani Národní mléčná rada nezměnila tento poznatek. Zřejmě silový trénink vyvolal zlepšení tělesné kompozice. Síla a velikost svalů i fyzické fungování těla se nezlepší, když staří lidé zvýší svůj příjem bílkovin. Ani běžnou cestou příjmu bílkovin, ani prostřednictvím doplňků. Pokud jde o stravu, existuje něco, čím bychom ochránili své svaly před stárnutím? Zelenina. Konzumace doporučeného množství zeleniny byla spojena se snížením pravděpodobnosti úbytku svalové hmoty na polovinu. Proč? Zásadité účinky zeleniny mohou neutralizovat mírnou metabolickou acidózu, ke které dochází s postupujícím věkem. Může to být právě ta malá převaha kyselin v těle, která usnadňuje rozpad svalů. Mluvil jsem o tom dříve. Ztrácení svalů se jeví jako adaptivní reakce na acidózu. Zdá se, že s postupujícím věkem dostáváme chronickou acidózu nízkého stupně. Naše ledviny totiž přestávají správně pracovat a také jíme stravu, která acidózu podporuje. To znamená stravu s vysokým obsahem ryb, vepřového, kuřecího a sýrů a naopak chudou na ovoce a zeleninu. Jak vidíte, fazole a další luštěniny jsou jediným hlavním zdrojem bílkovin, který je alkalický – namísto kyselinotvorného. A skutečně, strava založená na rostlinách, tedy zásaditější strava, byla příznivě spojena s množstvím svalové hmoty u žen ve věku 18 až 79 let. Takže pokud budeme po dosažení věku 65 let zvyšovat spotřebu bílkovin, bylo by lepší jíst rostlinné bílkoviny, které by nás ochránily před chatrným zdravím. Bez ohledu na to, jak staří jsme, je strava soustředěná okolo rostlinných potravin pravděpodobně schopná maximalizovat zdravotní přínosy u všech věkových skupin.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image thanks to PublicDomainPictures via Pixabay.

acidobazická rovnováha / Americké sdružení výrobců vajec / bílkoviny / cukrovka / fazole / kuřata / luštěniny / maso / mléčné výrobky / ovoce / pohyb / proteinový prášek / rostlinná strava / rostlinné bílkoviny / ryby / senioři / stárnutí / svalová síla / sýry / úmrtnost / vegani / vegetariáni / vejce / vepřové maso / zdravé svaly / zelenina / živočišné bílkoviny / živočišné produkty