Příliš velké množství cholesterolu v krvi je už dlouho považováno za primární rizikový faktor pro rozvoj Alzheimerovy nemoci a možná i Parkinsonovy nemoci. Ukazoval jsem vám tyto pozoruhodné snímky znázorňující, jak vypadají mozkové tepny pitvaných obětí Alzheimerovy nemoci. Jsou ucpané tukem a cholesterolem. Takhle pak vypadají u starších lidí bez tohoto typu onemocnění. Ale počkat… Cholesterol nemůže přímo pronikat přes hematoencefalickou bariéru, takže se nemůže dostat až do mozku nebo z něj. Co když má mozek příliš mnoho cholesterolu a potřebuje se nějakého zbavit? Jako bezpečnostní ventil v mozku slouží enzym, který oxiduje cholesterol. Oxidovaný už pak může opustit mozek a nakonec tělo. Jo takhle, ale je tu jeden háček: tato skutečnost sice znamená, že mozek může eliminovat přebytečné množství těchto produktů oxidace, jenže ono to může fungovat obousměrně. Mohlo by to umožnit toxickému množství oxysterolů – oxidovaného cholesterolu – přítomných v krevním oběhu, aby se vydaly opačnou cestou a hromadily se v mozku. Tato obava není jen teoretická. Tato elegantní studie ukázala, že měřením množství oxidovaného cholesterolu v krvi vycházející z mozku, v krční žíle, a jeho porovnáním s množstvím, které naopak do mozku přes tepnu vstupuje, můžete zjistit rozdíl v těchto dvou číslech. Říká nám to, že pokud máte příliš mnoho oxidovaného cholesterolu v krevním řečišti, může tento cholesterol skončit v mozku. To je problém, protože hromadění oxysterolů může být cytotoxické, mutagenní, aterogenní a možná i karcinogenní. Jinými slovy toxické pro buňky i DNA. Přispívá k srdečním onemocněním a možná i k rakovině. Ano, vzorky z aterosklerotických plaků z pitvy obsahují 20x více cholesterolu než normální tepny. Jenže nalezené množství oxidovaného cholesterolu je dokonce 45x vyšší. Produkty oxidace cholesterolu mohou být až stokrát patologičtější, toxičtější než neoxidovaný cholesterol. Přispívají nejen k srdečním onemocněním, ale také k nejrůznějším závažným chronickým onemocněním, včetně Alzheimerovy choroby. Dobře, jak tedy můžeme snížit množství těchto oxysterolů v našem těle? Jednou možností je nekonzumovat je. Oxidovaný cholesterol se nachází v sušeném mléku, mase a masných výrobcích (včetně ryb), sýrech, vejcích a vaječných výrobcích. Až do nedávné doby bylo naše chápání omezené nedostatkem zkušebních metod. Až dosud jsme nebyli schopni přesně analyzovat množství v různých potravinách. Tyto látky byly nalezeny napříč spektrem živočišných produktů. Konzervovaný tuňák jich měl překvapivě hodně, ale ghí mělo nejvíce. Ghí, tj. přepuštěné máslo, vařené máslo, se běžně používá v indické kuchyni. Zdá se, že způsob přípravy znásobuje hladiny oxidovaného cholesterolu až desetkrát. Toto vystavení oxidovanému cholesterolu ze stravy může pomoci vysvětlit, proč je indický subkontinent tolik decimován nemocemi srdce. A to se děje i přesto, že významná část populace se vyhýbá masu a vejcím. Řada indických mléčných dezertů se dělá podobným způsobem. Oxidovaný cholesterol ve stravě je zdrojem oxidovaného cholesterolu v lidském krevním řečišti, kde může snadno překonat hematoencefalickou bariéru mozku. Tam může vyvolat zánět mozku, nárůst amyloidního plaku, který se vyskytuje již roky před diagnostikováním poškození paměti. Tyto studie z dřívější doby ukazují na tvorbu oxidovaného cholesterolu v krvi těch, kteří se živí stravou bohatou na oxidovaný cholesterol. Dojde k takto prudkému nárůstu v krevním řečišti poté, co jídlo sníte. Pokus byl proveden například se sušenými vejci, což je ingredience, kterou naleznete v mnoha druzích zpracovaných jídel. Není to však typické jídlo, které na vás čeká, když zasedáte ke stolu. Stejný efekt však přináší i konzumaci běžných potravinových zdrojů. Dejte pár lidem trochu salámu a parmezánu, které jsou přirozeně bohaté na produkty oxidace cholesterolu, a později v ten samý den již bude kolovat v jejich tělech. Vyšší úrovně nejsou spojeny pouze s mírnou kognitivní poruchou, ale také s Alzheimerovou chorobou. Zvýšené koncentrace v mozku mohou podporovat buněčné poškození, způsobit dysfunkci nervových buněk, degeneraci a mohly by také přispět k neurologickému zánětu – zánětu mozku a tvorbě těchto amyloidních plaků. Můžete pozorovat zesílení zánětlivé genové exprese přímo v Petriho misce. Můžete vypěstovat lidské nervové buňky in vitro a pokapat je trochou cholesterolu – a zánět rychle stoupne. Ovšem přidáte-li stejné množství oxidovaného cholesterolu, je to mnohem horší. Když se při pitvě podíváte na změny v mozkových oxysterolech v různých fázích Alzheimerovy choroby, můžete vidět, jak se tam hromadí tři hlavní produkty oxidace cholesterolu. Bylo prokázáno, že se hladiny v mozcích pacientů s Alzheimerovou chorobou dramaticky zvyšují, což dokládá, že oxidovaný cholesterol může být hnací silou rozvoje Alzheimerovy nemoci.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: Pexels via Pixabay. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video

ajurvédská medicína / Alzheimerova choroba / cholesterol / chronická onemocnění / epigenetické změny / ghí / Indie / karcinogeny / kardiovaskulární onemocnění / kognice / máslo / maso / mléčné výrobky / mléko / mořské plody / paměť / Parkinsonova choroba / poškození DNA / rakovina / ryby / srdeční onemocnění / sýry / tuňák / vejce / zánět / zdravé srdce / zdravý mozek / živočišné produkty