Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Pravidlo poměru pěti ku jedné
Návrh, jak číst etikety na výrobcích z obilovin (pečivo, snídaňové cereálie).
Když lidé pomyslí na vlákninu, napadne je zácpa. A je to pravda, kdybychom dokázali přimět Američany jíst alespoň minimální doporučený denní příjem potravin obsahujících vlákninu, mohli bychom naší zemi ušetřit 80 miliard dolarů – a to pouze na účincích zácpy samotné.
Hromadící se důkazy naznačují, že větší příjem vlákniny ve stravě snižuje riziko vzniku cukrovky, srdečních onemocnění, některých druhů rakovin, tloustnutí, obezity, divertikulární choroby, stejně jako zácpy. Takže potřebujeme jíst více potravin bohatých na vlákninu, což znamená jíst více celozrnných potravin, zeleniny, ovoce, a luštěnin (fazolí, hrachu, cizrny a čočky). Jak příjem vlákniny stoupá, riziko metabolického syndromu, zdá se, klesá: méně zánětu a evidentně i postupný pokles rizika obezity.
A tak není možná překvapivé, že větší příjem vlákniny ve stravě je spojován s nižším rizikem onemocnění srdce. O 9 % nižší riziko na každých dalších 7 g na den celkové spotřeby vlákniny. To je trochu rýže a fazolí, nebo pár porcí ovoce a zeleniny.
Jak vláknina uplatňuje své kouzlo? Jaké jsou mechanismy, kterými dokáže vláknina ve stravě prodloužit naše životy? Napomáhá zbavovat se nadbytečné žluče, živí naše dobré bakterie, mění naše střevní hormony, což celkově pomáhá regulovat náš cholesterol, tělesnou hmotnost, hladinu cukru v krvi a krevní tlak, což všechno snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Snižování zánětu je zase úplně jiný mechanismus, kterým může vláknina pomoci předcházet chronickým onemocněním.
Doprovodný editorial k metaanalýze vlákniny a srdečních onemocnění úpěnlivě žádal lékaře, aby nadšeně a zkušeně doporučovali pacientům konzumovat více vlákniny. To znamená mnoho rostlinných potravin. Pokud však kupujeme něco baleného, první slovo v seznamu složek by mělo být „celé“, ale zbylé ingredience mohou být přesto odpad, čili další strategií je podívat se na poměr gramů sacharidů ke gramům vlákniny. Hledáme pět ku jedné nebo méně.
Takže například celozrnný pšeničný chléb Wonder projde první zkouškou. První slovo je „celé“, ale pak jsou v něm věci jako kukuřičný sirup a sada chemikálií. Podívejme se, jestli projde pravidlem pět ku jedné. Co uděláte je, že vydělíte sacharidy vlákninou. 20 děleno 2,7 je přibližně 7, to je víc než pět, takže chléb vrátíme zpátky do regálu. Ovšem byl lepší než bílý chléb, který se dostane až přes 18.
Tady je ten, který projde výběrem. 15 děleno 3 = 5. Stejnou věc můžete udělat se snídaňovými cereáliemi. Víceczrnné Cheerios… Zní to zdravě, ale poměr má více než 7. A odtud už to s tím jde jenom z kopce. Zde je příklad těch, které nicméně kritérii prošly, a to s hodnotou pod čtyři. Jak shrnul editorial, doporučení konzumovat stravu s odpovídajícími množstvími vlákniny může být nejdůležitějším nutričním doporučením ze všech.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- K N Grooms, M J Ommerborn, D Q Pham, L Djousse, C R Clark. Dietary fiber intake and cardiometabolic risks among US adults, NHANES 1999-2010. Am J Med. 2013 Dec;126(12):1059-67.e1-4.
- J K Schmier, P E Miller, J A Levine, V Perez, K C Maki, T M Rains, L Devareddy, L M Sanders, D D Alexander. Cost savings of reduced constipation rates attributed to increased dietary fiber intakes: a decision-analytic model. BMC Public Health. 2014 Apr 17;14:374.
- D E Threapleton, D C Greenwood C E Evans, C L Cleghorn, C Nykjaer, C Woodhead, J E Cade, C P Gale, V J Burley. Dietary fibre intake and risk of cardiovascular disease: systematic review and meta-analysis. BMJ. 2013 Dec 19;347:f6879.
- R B Baron. Eat more fibre. BMJ 2013; 347.
- A Satija, F B Hu. Cardiovascular benefits of dietary fiber. Curr Atheroscler Rep. 2012 Dec;14(6):505-14.
- R Landberg. Dietary fiber and mortality: convincing observations that call for mechanistic investigations. Am J Clin Nutr. 2012 Jul;96(1):3-4.
- C J North, C S Venter, J C Jerling. The effects of dietary fibre on C-reactive protein, an inflammation marker predicting cardiovascular disease. Eur J Clin Nutr. 2009 Aug;63(8):921-33.
Images thanks to Farouq Taj via Flickr.