Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Jak změnit svůj enterotyp

Co se stane s naší střevní mikroflórou, když změníme stravu z rostlinné na živočišnou nebo naopak?

8. 4. 2017

Sdílet toto video

Pokud by jakýkoliv z enterotypů střevní flóry mohl hrát důležitou roli v míře našeho rizika vzniku chronických onemocnění spojených s výživou, vzniká otázka, zda můžeme svůj střevní mikrobiologický systém změnit svou stravou. A odpovědí je, že strava může rychle a opakovaně měnit bakterie v našem střevě. Stále vzrůstají obavy, že nedávné inovace v oblasti životního stylu, především západní strava s vysokým obsahem tuku a cukru, změnily složení a činnost naší střevní flóry. Tyto stravou vyvolané změny ve střevních mikrobiálních společenstvech jsou nyní podezřelé z toho, že přispívají k rostoucí epidemii chronických onemocnění v rozvinutém světě. Přesto zůstávalo nejasné, jak rychle naše střevní bakterie mohou na změny ve stravování reagovat. Takže byly připraveny dvě diety: „rostlinná strava“ bohatá na obiloviny, luštěniny, ovoce a zeleninu; a „živočišná strava“, která se skládala z masa, vajec a sýrů. Všimněte si, že nikde žádné rafinované cukry; prostě chtěli testovat rostliny versus živočichy. A během jediného dne, kdy živočišná strava zasáhla střeva, došlo k významnému posunu. Například, celoživotní vegetarián. Co se stane, když ho převedete na živočišnou stravu? No, začal jako Prevotella, stejně jako jeden vegan v typizační studii, ale oproti všem ostatním jako jediný, protože ostatní jedli spíše standardní americkou stravu. Pozoruhodné je, že živočišná strava obrátila vegetariánův poměr Prevotella k Bacteroides, což způsobilo, že Bacteroides převýšily Prevotellu během pouhých čtyř dnů na živočišné stravě. Celá jeho střevní flóra se otočila vzhůru nohama. Skutečnost, že naše střeva dovedou tak rychle přecházet mezi býložravými a masožravými funkčními profily může být možná dobrá z pohledu teorie evoluce. Tím chci říct, že když skolíte mamuta a na pár dní jíte maso, než se vrátíte zpět k rostlinám, chcete, aby se s tím vaše střevo dokázalo vypořádat. A tato flexibilita se projevuje v rozmanitosti lidské stravy dodnes. Ale jaký je ten zdravější stav, ve kterém bychom převážně měli být? Prozkoumána byla řada různých faktorů. V první řadě množství produkovaných mastných kyselin s krátkým řetězcem. Tento typ mastných kyselin, jako je acetát, butyrát, funguje při potlačení zánětu, potlačení rakoviny – a naše střevní flóra na rostlinné stravě jich produkovala víc než na stravě živočišné. Jiné mikrobiální metabolity, jako jsou sekundární žlučové kyseliny, rozvoj rakoviny podporují, a s výrazným navýšením bakteriální enzymové aktivity potřebné k vytvoření těchto sekundárních žlučových kyselin na živočišné stravě došlo k významnému navýšení karcinogenů, jako je DCA. To je sekundární žlučová kyselina, známá tím, že způsobuje poškození DNA a rakovinu jater. Tendence mikrobiálního enzymu produkovat shnile páchnoucí oxid siřičitý na živočišné stravě také prudce stoupá, a to pak pěkně zapáchá, protože to poškozuje DNA a podílí se na vývoji zánětlivých onemocnění střev, jako je ulcerózní kolitida. Sirovodík je vytvářen patogeny jako Bilophila wadsworthia, která na živočišné stravě stoupá, opět již během pár dní, což nasvědčuje souvislosti mezi stravou a růstem mikroorganismů schopných vyvolat zánětlivé onemocnění střev. Zatímco jediný patogen, který můžete pozorovat při veganském jídelníčku, je virus, který infikuje špenát.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org