Příjem nasycených tuků a přidaných cukrů, dvou hlavních složek moderní západní stravy, je spojen s rozvojem Alzheimerovy choroby. Došlo ke globálnímu posunu ve složení stravy. Odklonili jsme se od tradiční stravy bohaté na škroby a vlákninu směrem ke stravě, kterou nyní nazýváme západní strava. Západní strava obsahuje hodně tuku, cukru a je chudá na celistvé rostlinné potraviny. Co je tak skvělé na ovoci a zelenině? Rostlinné potraviny obsahují tisíce sloučenin s antioxidačními vlastnostmi, z nichž některé dokáží překonat hematoencefalickou bariérou mozku, kde pak chrání neurony tím, že pomáhají s antioxidační obranou. Existuje koncept zvaný „mozková rez,“ který říká, že neurodegenerativní onemocnění vzniká z nadbytku oxidativního stresu. Příroda však lidstvo obdarovala obrovským množstvím rostlin – ovoce, zeleniny a ořechů. Různorodý sortiment bioaktivních živin přítomných v těchto plodech přírody může hrát klíčovou roli v prevenci a jednoho dne možná i léčbě různých neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba. Shromážděné důkazy naznačují, že přirozeně se vyskytující rostlinné sloučeniny mohou teoreticky bránit neurodegeneraci a dokonce zlepšit paměť a kognitivní funkci. O to jsem se s vámi již podělil ve svých videích o borůvkách a jahodách a o léčení Alzheimerovy choroby kořením, jako je šafrán a kurkuma. Zelenina může být obzvláště ochranná. Částečně za tím stojí jisté sloučeniny, které se po požití koncentrují v našem mozku. Tyto látky se nacházejí v tmavě zelené listové zelenině. Konzumace této zeleniny je spojena s nižší mírou poklesu kognitivní funkce ve stáří. Přesto při přečtení systematických přehledů na téma, co můžeme dělat, abychom zabránili poklesu kognitivní funkce, narazíte na závěry, jako je tento: „Současná literatura neposkytuje dostatečné důkazy k doporučení intervencí.“ To stejné u Alzheimerovy choroby. „V současné době neexistují dostatečné důkazy k vyvození pevných závěrů o spojitosti jakýchkoli ovlivnitelných faktorů s rizikem Alzheimerovy choroby.“ Mluví o tom, že nemají dostatek randomizovaných kontrolovaných studií k podložení závěrů. Tyto studie jsou zlatým standardem používaným při testování nových léků. Lidé se rozdělí do dvou skupin, jedna dostane lék a druhá ne, aby se vyloučil vliv jiných faktorů. Důkazy nejvyšší kvality jsou nebytností, léky totiž mohou zabít každoročně tisíce Američanů. Nejde přitom o předávkování, pochybení ani nedovolené užití. Takové věci se můžou stát i u běžných léků na předpis schválených FDA. Léčiva jsou v USA šestou nejčastější příčinou úmrtí. Takže byste si raději měli být naprosto jisti, že přínosy nových léků převýší smrtelná rizika. My však mluvíme o zdravější stravě a dostatečném pohybu. Nežádoucí účinky jsou pouze prospěšné, nemusíme tedy trvat na tak kvalitních důkazech proto, abychom mohli nové návyky předepsat. V nedávné době byl zveřejněn skromný návrh v časopise Journal of Alzheimer’s Disease. Úvodník volá po longitudinální studii na téma prevence demence. Shodli se na tom, že rozhodné důkazy o účinnosti metod prevence demence chybějí, a proto potřebujeme rozsáhlé randomizované studie. Začněme s 10 000 zdravými dobrovolníky ve věku 20-30 let, které rozdělíme do 5 skupin. Existují například důkazy, že traumatické poškození mozku je rizikovým faktorem Alzheimerovy choroby, protože u lidí s poraněním hlavy se vyskytuje častěji. Ještě to však nebylo testováno. Vezměme tedy 2 000 lidí a polovině z nich dejme ránu baseballovou pálkou a druhé dejme kontrolní ránu pálkou z polystyrenu. Dokud nebudeme mít údaje z randomizovaných kontrolovaných studií, nemůžeme přece dovolit lékařům jen tak radit pacientům, aby si dávali pozor na hlavu. Nejspíše bychom měli připoutat tisíc lidí k běžeckému trenažéru na 40 let a tisíc lidí k pohovce, a až poté případně doporučovat lidem cvičit. Tisíc lidí přimějeme luštit křížovky a dalších tisíc sledovat reprízy pořadu Jerry Springer. Někteří budou jíst hodně masa a mléčných výrobků, jiní zase minimum, po dobu 40 let. A taky bychom měli zařídit, aby tisíc lidí vykouřilo 4 krabičky cigaret denně, pro jistotu. Podívejte, my přece pomáháme pacientům přestat kouřit, přestože neexistuje ani jedna randomizovaná kontrolovaná studie, ve které by lidé pod dohledem museli vdechovat kouř zaváděný do plic několik desetiletí. Je na čase si uvědomit, že nikdy nebude proveden žádný konečný výzkum na toto téma. Nedostatek definitivních důkazů by však neměl lékařům bránit v činění přiměřených doporučení na základě již dostupných důkazů.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to Petter Duvander via Flickr.

Alzheimerova choroba / antioxidanty / bobuloviny / borůvky / cukr / délka života / demence / dlouhověkost / FDA / fytonutrienty / jahody / kognice / koření / kouření / kurkuma / léky / listová zelenina / maso / medicína založená na důkazech / mléčné výrobky / nasycené tuky / ovoce / oxidační stres / pohyb / rostlinná strava / šafrán / standardní strava / stárnutí / tuky / úmrtnost / vedlejší účinky / vláknina / zánět / zdravý mozek / zelenina