Zdá se, že u dětí, které přišly na svět císařským řezem, existuje zvýšené riziko různých alergických onemocnění. Jde o to, že vaginální porod napomáhá k prvotnímu osídlení střev mateřskými poševními bakteriemi, zatímco děti rozené císařským řezem jsou o tuto přirozenou kolonizaci ochuzeny a vyskytuje se u nich jiná střevní flóra. Tuto myšlenku podpořil výzkum, díky němuž bylo zjištěno, že poruchy mateřské vaginální flóry během těhotenství mohou být spojeny s raným astmatem u dětí těchto matek. To vše naznačuje, že přirozená střevní flóra může ovlivnit vývoj našeho imunitního systému, a to pozitivně, nebo negativně. Dvě studie zveřejněné v roce 2001 naznačují, že v dospělosti mohou mít probiotika podpůrné účinky na systémovou imunitu. Subjektům byl naordinován probiotický režim na 3 až 6 týdnů a byl zaznamenán významný nárůst schopnosti jejich bílých krvinek snížit počet potenciálních útočníků. A co je zajímavé, je to, že i když bylo podávání probiotik zastaveno, i o několik týdnů později byly imunitní funkce posíleny ve srovnání s výchozím stavem. Stejné zlepšení se projevilo ve schopnosti přirozených zabijáků, tzv. NK buněk, zabíjet rakovinné buňky. Podobné výsledky byly také zjištěny za použití jiného kmene probiotik. Zlepšení funkce imunitních buněk v Petriho misce je sice hezké, ale skutečně se to u lidí projevuje tak, že mají méně infekcí? Na odpověď jsme museli čekat dalších 10 let, ale nyní máme randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie dokazující, že ti, kteří berou probiotika, mohou mít výrazně nižší počet nachlazení, jsou nemocní méně dní a mají méně příznaků. Nejnovější přehled nejlepších studií dosud zjistil, že probiotika, jako ta v jogurtu, v sójovém jogurtu nebo v doplňcích stravy, mohou skutečně snížit riziko infekce horních cest dýchacích, ale celkové množství důkazů je stále považována za slabé, takže je pravděpodobně příliš brzy na to, formulovat nějaká doporučení. Pokud nedošlo k závažnému narušení střevní flóry antibiotiky nebo střevní infekcí – pokud člověk nevykazuje symptomy, jako je průjem nebo nadýmání, navrhoval bych, zaměřit se nejprve na výživu „hodných“ bakterií, které už máme, a to tak, že budeme jíst tzv. prebiotika, jako je vláknina. Koneckonců, jak jsme už viděli předtím, kdo ví, co dostanete, když si koupíte probiotika? V době, kdy je kupujete, nemusí být už dokonce ani živá. Musí také přežít cestu dolů, do tlustého střeva. Celkově tyto připomínky naznačují, že výhody prebiotik – nacházejících se v potravinách rostlinného původu – převažují výhody probiotik. A tím, že budeme jíst syrové ovoce a zeleninu možná získáme oboje. Ovoce a zelenina jsou pokryty miliony bakterií mléčného kvašení, z nichž některé jsou stejného typu jako ty používané v probiotikách. Takže když studie ukazují, že když jíte více ovoce a zeleniny, zlepšuje to imunitu, mohou v tom hrát roli prebiotika i probiotika.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to Sofa-King and William Brawley via flickr

alergie / antibiotika / astma / císařský řez / doplňky stravy / imunitní funkce / jogurt / kojenci / mikrobiom / nachlazení / nadýmání / ovoce / prebiotika / probiotika / průjem / rakovina / respirační infekce / sója / střevní flóra / vláknina / zelenina / žlučové kyseliny