Restrikce methioninu jako strategie k prodloužení života

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Restrikce methioninu jako strategie k prodloužení života

Rostlinná strava může být užitečnou výživovou strategií k potlačení růstu rakoviny i prodloužení délky života, jelikož taková strava je přirozeně chudší na aminokyselinu methionin.

17. 5. 2015

Sdílet toto video

Tento nedávný přehled studií shledal, že veganská strava se může – zčásti proto, že obsahuje přirozeně málo methioninu – prokázat jako účinná výživová strategie při kontrole růstu rakoviny. Vědci zde též zkoumali souvislost mezi prodloužením života a omezením methioninu. Zdá se, že čím méně methioninu se v tělních tkáních nachází, tím déle mají zvířata tendenci žít. Jaké jsou však možné důsledky pro lidi? Již jsem hovořil o teorii volných radikálů a stárnutí, o konceptu, který považuje stárnutí za oxidaci našich těl, tak jako je rez oxidací kovu. O methioninu se předpokládá, že má „pro-oxidační účinek“. Předpoklad je takový, že nižší příjem methioninu vede k nižší produkci volných radikálů, tzv. reaktivních forem kyslíku, což zpomaluje rychlost poškození DNA, a to následně zpomaluje rychlost mutace DNA, zpomaluje rychlost stárnutí a nemocnost, a tak potenciálně prodlužuje náš život. Existují tři způsoby, jak snížit příjem methioninu: omezení kalorií – zde to nazývají dietním omezením, což znamená, že snížíte příjem jídla na polovinu, například jíte pouze každý druhý den. Tím by se dal váš příjem methioninu snížit. Nebo, vzhledem k tomu, že se methionin nachází koncentrovaný v určitých bílkovinách, mohli byste prakticky omezit celkový příjem bílkovin a jíst tak stravu relativně chudou na bílkoviny. Nebo třetí možností je jíst dostatek jídla, jíst dostatek bílkovin, ale jíst pouze rostlinné bílkoviny, protože ty obsahují poměrně málo methioninu. Omezení kalorií je těžké, protože chodíte po světě pořád hladoví. Něco jako jíst každý druhý den si pravděpodobně nezíská mnoho popularity jako nástroj pro dlouhověkost u lidí, takže může být realizovatelnější usilovat o mírné omezení methioninu. Vzhledem ke skutečnosti, že rostlinná strava mívá relativně nízký obsah této aminokyseliny. Jak jsme viděli, rostlinné produkty mívají zpravidla nižší obsah methioninu než živočišné produkty. Ano, celkové omezení bílkovin může být také způsobem, jak se vyhnout hladu při redukci kalorií, ale znovu, methionin může být snížen i důrazem na vysoce kvalitní rostlinné zdroje bílkovin s nízkým obsahem methioninu. Mezi potravinami obsahujícími rostlinné bílkoviny jsou na esenciální aminokyseliny bohaté především luštěniny, které jsou výbornou náhradou bílkovin živočišného původu. Skutečnost, že luštěniny obsahují poměrně málo methioninu, bývá běžně považována za jejich nevýhodu. Ale s ohledem na potenciál omezit methionin a snížit tak rychlost vzniku volných radikálů ve vnitřních orgánech, snížit markery chronických onemocnění, a zvýšit maximální životnost mění se paradoxně tato „nevýhoda“ na silnou výhodu a dobře zapadá do významné role luštěnin ve zdravé stravě, jako v tradiční středomořské stravě. Zajímavé je, že sójová bílkovina také obsahuje obzvláště málo methioninu, a je obecně uváděno, že sójové potraviny působí na lidi příznivě. Inu, na celopopulační úrovni by lidé těžili už jen z omezení příjmu bílkovin. Tečka. „Průměrný příjem bílkovin (a tedy methioninu) lidské populace na Západě je mnohem vyšší, než je třeba.“ Proto jen samotné snížení této hladiny má velký potenciál „snížit tkáňový oxidativní stres a navýšit délku zdravého života u lidí, a přitom se vyvarovat možných nežádoucích účinků“ omezení kalorií. Přijímáme dvakrát více bílkovin, než kolik potřebujeme, takže první věc, kterou můžeme doporučit, je samotné omezení příjmu bílkovin, což má samo o sobě velký potenciál přinést zdravotní benefity, ale methionin můžeme snížit ještě víc tím, že budeme jíst rostlinnou stravu. Proč má rostlinná strava tak ochranné účinky není známo. Ano, zelenina obsahuje tisíce fytochemikálií, ale zkoumat samostatně jejich ochranný potenciál bude nemožný úkol. Začíná být přijímána představa, že ochranný účinek není způsoben žádnou z jednotlivých složek rostlinných potravin, ale jejich synergickým „kombinovaným účinkem“. Nicméně na základě vztahu mezi přebytkem methioninu ve stravě a toxicitou pro hlavní životně důležité orgány a pravděpodobný mechanismus vytváření vyššího množství volných radikálů, existuje možnost, že ochranné účinky rostlinné stravy mohou být působené, přinejmenším částečně, nižším obsahem methioninu. Nejedná se o novou myšlenku. Předložena byla již v roce 2009, ale teprve nyní si získává širší přijetí ve více mainstreamových vědeckých kruzích. Tedy možnost, že „nízký obsah methioninu ve veganské stravě může být reaálnou strategií k prodloužení života.“
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to windsordi and Ed Yourdon via flickr; and thanks to Ellen Reid, Maxim Fetissenko, PhD, and Laurie-Marie Pisciotta for their Keynote help.