Kolorektální karcinom je třetí nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu na světě. Naštěstí máme ve střevech prospěšné bakterie, které berou zkonzumovanou vlákninu a vyrábějí z ní mastné kyseliny s krátkým řetězcem, jako je butyrát, který nás chrání před rakovinou. My se staráme o bakterie; ony se starají o nás. Pokud nic neuděláte, rakovinné buňky tlustého střeva budou růst. To už rakovina dělá. Pokud však vystavíte buňky rakoviny tlustého střeva koncentraci butyrátu, vytvořeného našimi hodnými bakteriemi ve střevě z vlákniny, růst je najednou zastaven. Jestliže přísun butyrátu ustane, například protože jsme jedli zdravě pouze jeden den a už vlákninu zase nejíme, tak rakovina může svůj růst opět obnovit. Takže v ideálním případě musíme jíst hodně potravin bohatých na vlákninu, tedy celistvých rostlinných potravin, a to úplně každý den. A co populace například v moderní subsaharské Africe, kde se nekonzumuje příliš vlákniny, ale přesto je zde rakovina tlustého střeva vzácný jev? Tito obyvatelé původně jedli hodně vlákniny, ale nyní je jejich strava soustředěna kolem vysoce rafinované kukuřičné mouky. Mají tedy málo vlákniny, ale stále nízké hodnoty rakoviny tlustého střeva. To bylo vysvětlováno skutečností, že i když jim chybí ochranné faktory, jako je vláknina, postrádají také faktory podporující rakovinu, jako jsou živočišné bílkoviny a tuk. Ale opravdu postrádají ochranné faktory? Pokud změříte pH stolice černých obyvatel Jižní Afriky, jejich stolice je kyselejší (nižší pH = kyselejší) navzdory srovnatelnému příjmu vlákniny. Jak jsme se dozvěděli již dříve, je to dobrá věc: chceme mít zásaditou moč a kyselou stolici. A to může vysvětlovat nižší výskyt rakoviny. No počkat, nízké pH ve střevě je způsobeno mastnými kyselinami s krátkým řetězcem, které jsou vyráběny našimi dobrými bakteriemi, když hodují na vláknině, ale ti lidé nejedli více vlákniny. Naznačuje nám to, že je v jejich stravě mimo vlákninu i něco dalšího, čím krmí prospěšné střevní bakterie. A skutečně, navzdory nízkému příjmu vlákniny jejich bakterie v tlustém střevě stále chrlí jako šílené mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Jestliže se jejich bakteriím nedostalo vlákniny, tak co tedy konzumují? Rezistentní škrob. Způsob vaření a konzumace kukuřičné mouky ve formě kaše vedl k nárůstu něčeho, co nazýváme rezistentní škrob. Ten působí v tlustém střevě stejným způsobem jako vláknina, tedy probiotikum, což je potrava pro naše dobré baktérie, které pak vyprodukují ty stejné ochranné mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Rezistentní škrob je jakýkoliv škrob, který odolává trávení, není tráven a absorbován v horním zažívacím traktu, tenkém střevě, a tak prochází dolů do tlustého střeva, aby nakrmil naše dobré bakterie. Podívejte, když vaříte škroby a necháte je vychladnout, některé škroby můžou rekrystalizovat do formy odolné vůči našim trávicím enzymům. Takže odolné škroby můžeme získat konzumací vychlazených škrobů: těstovinový salát, bramborový salát nebo studená kukuřičná kaše. To by tedy mohlo pomoci vysvětlit nápadné rozdíly v mírách rakoviny tlustého střeva. Takže nakonec ti lidé své baktérie krmili, ale místo vlákniny to bylo rezistentními škroby. Z toho plyne, že strava bohatá na sacharidy může působit stejně jako ta bohatá na vlákninu. Protože malá část sacharidů se dostane až do tlustého střeva, čím více sacharidů sníme, tím více butyrátu mohou naše střevní bakterie vyprodukovat. A skutečně, země, kde se jí nejvíce škrobů, mají některé z nejnižších výskytů rakoviny tlustého střeva. Vláknina tedy nemusí být jediným ochranným faktorem. Asi jen 5 % škrobů se může dostat do tlustého střeva, naopak vlákniny se tam dostane 100 %. Ovšem my konzumujeme 10x více škrobů než vlákniny, takže škroby mohou potenciálně hrát důležitou roli ve vyživování bakterií. Takže řeč je dokonce i o nerezistentním škrobu. Ochrana Afričanů před rakovinou může být tedy dvojitá: strava s vysokým obsahem rezistentního škrobu a nízkým obsahem živočišných produktů. Pouhá konzumace rezistentního škrobu nestačí. Maso totiž obsahuje něco, nebo se podílí na výrobě něčeho, co je podezřelé z karcinogenity, například složek N-nitrosaminů. Pokud rozdělíte lidi do tří skupin: 1. skupina bude na dietě s nízkým obsahem masa, 2. skupina na stravě s vysokým obsahem masa, která zahrnuje hovězí, vepřové a drůbež, a 3. skupina na stravě s vysokým obsahem masa, ale se spoustou rezistentního škrobu, tak skupiny s vysokou konzumací masa měly 3x více těchto předpokládaných karcinogenů. Amoniaku lidé měli, oproti skupině s nízkou konzumací masa, dvojnásobek. Nevypadalo to, že by samotné přidání rezistentního škrobu pomohlo. To potvrzuje, že expozice těmto toxickým sloučeninám se zvyšuje úměrně s příjmem masa, navíc 90 % z nich bylo vytvořeno až v našem střevě. Nezáleží tedy na tom, jestli máme čerstvé maso bez obsahu dusičnanů. Tyto nitrosaminy jsou vytvářeny z masa, které leží v našem tlustém střevě. Může to pomoci vysvětlit vyšší výskyt rakoviny tlustého střeva v populacích konzumujících maso, spolu s nárůstem amoniaku. Ani jedno z toho neovlivníte prostým přidáním rezistentního škrobu k masu. Takže škodlivé účinky živočišných produktů na metabolismus tlustého střeva potlačují potenciálně příznivé účinky jiných ochranných živin. Takže bychom měli zkombinovat oba kroky: 1) jíst více celistvých rostlinných potravin 2) jíst méně masa. Spolu s pohybem tak prospějete nejen střevu, ale i zdraví celkově.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image thanks to Ed Uthman via flickr

Afrika / amoniak / butyrát / drůbež / hovězí maso / kolorektální rakovina / maso / mastné kyseliny s krátkým řetězcem / mikrobiom / nitrosaminy / onemocnění střev / ovoce / pH / prebiotika / rakovina / rakovina tlustého střeva / rezistentní škrob / rostlinná strava / střevní flóra / vegani / vegetariáni / vepřové maso / vláknina / zdravé tlusté střevo / zelenina / živočišné produkty / zrno