Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Doplňování jódu během těhotenství, v jeho průběhu a po něm
Jaké máme důkazy pro to, že by se všechny těhotné ženy měly řídit doporučením American Thyroid Association a denně užívat doplněk stravy s jódem?
Ačkoli v USA byl vážný nedostatek jódu eliminován již téměř před sto lety zavedením jodizované soli, příjem jódu v posledních desetiletích poklesl. Snaha činitelů z oblasti veřejného zdraví omezit příjem soli kvůli snížení kardiovaskulárního rizika, ve spojení s rostoucím používáním nejodizované soli na tom zřejmě nesou svoji část viny.
Nesolení je však zdravé, protože sodík je považován za druhého největšího nutričního zabijáka na světě. Před ním už je jen nedostatek ovoce. Když však sůl použijete, ujistěte se, že je s přidaným jódem. Je to totiž jen mýtus a klamavá reklama, že tzv. „přírodní“ mořská sůl obsahuje významné množství jódu. Ovoce a zelenina jód obsahují, ale množství se může lišit v závislosti na tom, kde je pěstováno; podle toho kolik jódu je v půdě.
Protože jód je obzvláště důležitý pro vývoj mozku lidského plodu, všem americkým ženám se doporučuje během těhotenství, laktace nebo dokonce už během plánování těhotenství doplňovat stravu o jód. Měly by denně užívat doplněk se 150 mg jodidu draselného. Existují důkazy, že ho nyní mají nedostatek?
Rádi bychom viděli hladinu jódu v moči těhotných žen na více než 150 μg, ale ženy v USA mívají průměrně okolo 125 μg. Například nedávný průzkum v New Yorku ukázal, že asi jen polovina těhotných žen této hranice dosáhla. Neužívá snad většina žen těhotenské vitamíny? Jen asi polovina prenatálních multivitaminů vůbec nějaký jód obsahuje.
Takže asi jen 1 z 5 těhotných žen v USA se řídí doporučeními Americké asociace pro štítnou žlázu, která jim doporučuje užívat denně jódový doplněk stravy, konkrétně ve formě jodidu draselného. Ten upřednostňují před mořskými řasami, protože hladiny v mořských řasách podléhají přirozené variabilitě. Ačkoliv obsah jódu se v některých doplňcích pro těhotné ženy lišil až o 90 %, doplňky z řas se lišily ještě výrazněji, až o 170 %.
Americká asociace pro štítnou žlázu sice připouští, že nemají důkazy o tom, že hladina jódu, jež je současně stanovena jako nedostatečná, skutečně vede k nežádoucím účinkům, a tak je jejich odůvodnění, že by měly všechny těhotné ženy doplňky užívat, trochu slabé, ale dokud nemáme další údaje, je lepší mít jistotu, než později litovat.
Randomizovaná placebem kontrolovaná intervenční studie by na otázky odpověděla jednou provždy. Ovšem již existující důkazy svědčící pro suplementaci jódu během těhotenství jsou tak přesvědčivé, že by bylo považováno za neetické podávat některým těhotným ženám pouze placebo. Takže pokud jde o dostatečný příjem jódu během těhotenství, doporučuji si ho opravdu zajistit.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- C A Swanson, E N Pearce. Iodine insufficiency: a global health problem? Adv Nutr. 2013 Sep 1;4(5):533-5.
- Public Health Committee of the American Thyroid Association, D V Becker, L E Braverman, F Delange, J T Dunn, J A Franklyn, J G Hollowell, S H Lamm, M L Mitchell, E Pearce, J Robbins, J F Rovet. Iodine supplementation for pregnancy and lactation-United States and Canada: recommendations of the American Thyroid Association. Thyroid. 2006 Oct;16(10):949-51.
- P K Dasgupta, Y Liu, J V Dyke. Iodine nutrition: iodine content of iodized salt in the United States. Environ Sci Technol. 2008 Feb 15;42(4):1315-23.
- S S Lim, T Vos, A D Flaxman, G Danaei, K Shibuya, H Adair-Rohani, M Amann, H R Anderson, K G Andrews, M Aryee, C Atkinson, L J Bacchus, A N Bahalim, K Balakrishnan, J Balmes, S Barker-Collo, A Baxter, M L Bell, J D Blore, F Blyth, C Bonner, G Borges, R Bourne, M Boussinesq, M Brauer, P Brooks, N G Bruce, B Brunekreef, C Bryan-Hancock, C Bucello, R Buchbinder, F Bull, R T Burnett, T E Byers, B Calabria, J Carapetis, E Carnahan, Z Chafe, F Charlson, H Chen, J S Chen, A T Cheng, J C Child, A Cohen, K E Colson, B C Cowie, S Darby, S Darling, A Davis, L Degenhardt, F Dentener, D C Des Jarlais, K, Devries, M Dherani, E L Ding, E R, Dorsey, T Driscoll, K Edmond, S E Ali, R E Engell, P J Erwin, S Fahimi, G Falder, F Farzadfar, A Ferrari, M M Finucane, S Flaxman, F G Fowkes, G Freedman, M K Freeman, E Gakidou, S Ghosh, E Giovannucci, G Gmel, K Graham, R Grainger, B Grant, D Gunnell, H R Gutierrez, W Hall, H W Hoek, A Hogan, H D Hosgood 3rd, D Hoy, H Hu, B J Hubbell, S J Hutchings, S E Ibeanusi, G L Jacklyn, R Jasrasaria, J B Jonas, H Kan, J A Kanis, N Kassebaum, N Kawakami, Y H Khang, S Khatibzadeh, J P Khoo, C Kok, F Laden, R Lalloo, Q Lan, T Lathlean, J L Leasher, J Leigh, Y Li, J K Lin, S E Lipshultz, S London, R Lozano, Y Lu, J Mak, R Malekzadeh, L Mallinger, W Marcenes, L March, R Marks, R Martin, P McGale, J McGrath, S Mehta, G A Mensah, T R Merriman, R Micha, C Michaudm V Mishra, K Mohd Hanafiah, A A Mokdad, L Morawska, D Mozaffarian, T Murphy, M Naghavi, B Neal, P K Nelson, J M Nolla, R Norman, C Olives, S B Omer, J Orchard, R Osborne, B Ostro, A Page, K D Pandey, C D Parry, E Passmore, J Patra, N Pearce, P M Pelizzari, M Petzold, M R Phillips, D Pope, C A Pope 3rd, J Powles, M Rao, H Razavi, E A Rehfuess, J T Rehm, B Ritz, F P Rivara, T Roberts, C Robinson, J A Rodriguez-Portales, I Romieu, R Room, L C Rosenfeld, A Roy, L Rushton, J A Salomon, U Sampson, R Sanchez-Riera L, Sanman E, Sapkota A, Seedat S, Shi P, Shield K, Shivakoti R, Singh GM, Sleet DA, Smith E, Smith KR, Stapelberg NJ, Steenland K, Stöckl H, Stovner LJ, Straif K, Straney L, Thurston GD, Tran JH, Van Dingenen, A van Donkelaar, J L Veerman, L Vijayakumar, R Weintraub, M M Weissman, R A White, H Whiteford, S T Wiersma, J D Wilkinson, H C Williams, W Williams, N Wilson, A D Woolf, P Yip, J M Zielinski, A D Lopez, C J Murray, M Ezzati, M A AlMazroa, ZA Memish. A comparative risk assessment of burden of disease and injury attributable to 67 risk factors and risk factor clusters in 21 regions, 1990-2010: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2010. Lancet. 2012 Dec 15;380(9859):2224-60.
- S Y Lee, A M Leung, X He, L E Braverman, E N Pearce. Iodine content in fast foods: comparison between two fast-food chains in the United States. Endocr Pract. 2010 Nov-Dec;16(6):1071-2.
- J J Gahche, R L Bailey, L B Mirel, J T Dwyer. The prevalence of using iodine-containing supplements is low among reproductive-age women, NHANES 1999-2006. J Nutr. 2013 Jun;143(6):872-7.
- A Stagnaro-Green, S Sullivan, E N Pearce. Iodine supplementation during pregnancy and lactation. JAMA. 2012 Dec 19;308(23):2463-4.
- R Pessah-Pollack, D C Eschler, Z Pozharny, T Davies. Apparent insufficiency of iodine supplementation in pregnancy. J Womens Health (Larchmt). 2014 Jan;23(1):51-6.
- A M Leung, E N Pearce, L E Braverman. Sufficient iodine intake during pregnancy: just do it. Thyroid. 2013 Jan;23(1):7-8.
- A Stagnaro-Green, M Abalovich, E Alexander, F Azizi, J Mestman, R Negro, A Nixon, E N Pearce, O P Soldin, S Sullivan, W Wiersinga; American Thyroid Association Taskforce on Thyroid Disease During Pregnancy and Postpartum. Guidelines of the American Thyroid Association for the diagnosis and management of thyroid disease during pregnancy and postpartum. Thyroid. 2011 Oct;21(10):1081-125.
- E N Pearce. U.S. iodine nutrition: where do we stand? Thyroid. 2008 Nov;18(11):1143-5.
- A M Leung, E N Pearce, L E Braverman. Iodine content of prenatal multivitamins in the United States. N Engl J Med. 2009 Feb 26;360(9):939-40.
Image thanks to il-young ko via flickr
Nejnovější videa
Jak posílit endoteliální progenitorové buňky (EPC) pro zdraví srdce
Dieta a omezení kalorií pro dlouhověkost – pokusy na opicích
Účinnost a bezpečnost výplňových materiálů, chemického peelingu a laserového…
