Obezita není novinkou, ale epidemie obezity ano. Od pár korpulentních králů a královen, například Jindřicha VIII. nebo Ludvíka VI. přezdívaného Ludvík Veliký/Tlustý, jsme se dostali až k pandemii obezity. Ta je nyní považována za nejhůře zvládnutou hrozbu pro zdraví veřejnosti v těchto dnech. Zhruba 37 % amerických mužů a 41 % amerických žen je obézních. Konec je v nedohlednu. Zprávy z dřívějška naznačovaly, že se vzestup obezity zpomaluje, ale ve skutečnosti zřejmě nedochází ani k tomu. Také jsme si mysleli, že jsme konečně dostali pod kontrolu dětskou obezitu, po 35 letech nepolevujícího přívalu špatných zpráv, ale ono to neskončilo. Míra obezity dětí a dospívajících nadále stoupá, nyní už 4. desetiletí v řadě.  Během posledního století se výskyt obezity zhruba zdesetinásobil, z 1 : 30 na 1 : 3. Nebylo to ale postupně. Vypadá to, že se něco muselo změnit zhruba v 70. letech. A nejen v USA, ale celosvětově. Pandemie obezity započala ve většině států s vysokými příjmy mezi 70. a 80. lety minulého století. Skutečnost, že k prudkému vzestupu došlo skoro současně napříč státy industrializovaného světa, svědčí o společné příčině. Co ji mohlo spustit?  Možný spouštěč by musel být globální a korespondující se vzestupem epidemie. K té změně muselo dojít asi před 40 lety a musela se velmi rychle rozšířit po světě. Pojďme se podívat, jak si stojí jednotlivé teorie. Někteří obviňují „nový způsob výstavby,“ změnu v plánování obcí, která vedla k tomu, že obce už tak nepobízejí k delší pěší chůzi a jízdě na kole kvůli nakupování. Teorie však nesplňuje naše kritérium pro věrohodnou příčinu, protože nedošlo k celosvětové a simultánní změně výstavby v časovém rámci.  Když uděláte průzkum u stovek zákonodárců, většina z epidemie obezity obviní nedostatek osobní motivace. Chápete však, jak pramálo to dává smysl? Například zde v USA obezita vzrostla napříč celou populací na sklonku 70. let. Chcete mi snad říci, že ve všech sektorech v celé populaci došlo k jakémusi souběžnému poklesu vůle? Všechna pohlaví, věkové a etnické skupiny se svými odlišnými postoji a zkušenostmi náhodou a naráz ztratily svou kolektivní kapacitu sebekontroly? Věrohodnější než globální změna povahy lidí by byla nějaká celková změna způsobu žití našich životů.  Potravinářský průmysl obviňuje nedostatek pohybu. „Kdyby všichni spotřebitelé cvičili,“ řekl CEO PepsiCo, „obezita by neexistovala.“ Coca-Cola zašla ještě o krok dále a utratila 1,5 miliónů dolarů za vytvoření Global Energy Balance Network zlehčující roli stravy v obezitě. Uniklé e-maily ukazují, že společnost plánovala využít GEBN jako zbraně pro změnu směru konverzace o obezitě ve své válce s komunitou ze sféry veřejného zdraví.  Tato taktika je velmi rozšířená u výrobců potravin a nápojů, má dokonce své jméno: leanwashing. Asi jste již slyšeli o greenwashingu, kdy firmy předstírají, že jim záleží na životním prostředí. Leanwashing je jeho obdoba, kdy se firmy snaží vytvářet dojem, že pomáhají řešit krizi obezity, ale ve skutečnosti se na ní přímo podílejí. Například největší potravinářská firma na světě, Nestlé, změnila svůj branding tak, aby byla vnímána jako „přední světová společnost dbající na zdraví a wellness lidí.“ Ano, to Nestlé, které vyrábí Cookie Crisp a za své existence dalo vzniknout více než 100 různým značkám laskomin, včetně Butterfinger, Kit Kat, Goobers, Gobstoppers, Runts a Nerds. Dalším z jejich sloganů je: „Dobré jídlo, dobrý život.“ Jejich Raisinets sice obsahují trochu ovoce, ale spíše než wellness ve mě evokují Willyho Wonku. Mimochodem, na jejich webové stránce „Co dělá Nestlé proti obezitě?“ se z článku „Dočtěte se o našem Nestlé programu pro zdravé děti“ nic nedovíte, ukáže vám to totiž jen chybu „stránka nenalezena“.  Neustálé korporátní nátlaky a kladení přehnaného důrazu na nedostatek pohybu zřejmě fungují. Výsledky ankety Harris, tedy odpovědi na otázku: „Co z těchto možností považujete za hlavní důvod, proč je obezita na vzestupu?“ ukázaly, že valná většina viní nedostatek pohybu. Jen 34 % lidí viní nadměrnou konzumaci kalorií. A to je jedna z nejběžnějších mylných představ o obezitě. Vědecká obec dospěla k docela rozhodnému závěru: faktory pojící se s příjmem kalorií ovlivňují výslednou kalorickou rovnováhu silněji. Na vině je spíše rychlé občerstvení než naše pomalé tempo.  Ve vědecké literatuře se dokonce značně debatuje o tom, zdali změna fyzické aktivity měla vůbec nějakou roli v této epidemii obezity. Samotný nárůst kalorického příjmu na osobu bohatě stačí k vysvětlení epidemie obezity v USA i po celém světě. Můžeme dokonce říci, že úroveň fyzické aktivity se během několika posledních dekád v Evropě a Severní Americe naopak o něco zvýšila. Paradoxem je, že to může být vlastně výsledkem toho, že pohyb v těžším těle vyžaduje větší energetický výdej. Šlo by tedy spíše o důsledek problému s obezitou, ne příčinu.  Cvičení jako takové představuje však jen zlomek z celkové denní aktivity. Zamyslete se nad tím, o kolik více fyzické práce lidé vykonávali, ať už na farmě, nebo jen při údržbě domácnosti. Nejde jen o přechod od fyzické k duševní práci. Nárůst automatizace, informatizace, mechanizace, motorizace a urbanizace, to vše se podílelo na vzniku sedavého života během posledního století. V tom však tkví háček této teorie. Změna sektorů zaměstnání a příchod strojů usnadňujících práci byl postupný a z větší části předcházel prudkému tloustnutí světové populace. Automatické pračky, vysavače a Ford model T tu byly už před rokem 1910. Když to podrobíte testu nejmodernější metodou k měření kalorického příjmu a výdeje, skutečně vyjde, že kalorický příjem, nikoliv aktivita, předpovídá přibírání na váze v průběhu let.  Běžným nedorozuměním je, že obezita je způsobena převážně nedostatkem pohybu. A nemusí to být jen neškodný omyl. Osobní teorie příčiny obezity evidentně mají vliv na váhu těchto lidí. Lidé obviňující nedostatek pohybu mají mnohem větší riziko nadváhy. Když je posadíte do místnosti s čokoládou, přistihnete je při konzumaci více sladkostí.  Lidé věřící této teorii se však mohou lišit něčím jiným. Bez řádného testu nelze prokázat vztah příčiny a následku. Test byl proveden. Lidé náhodně přiřazeni k přečtení článku obviňujícího z obezity nedostatek pohybu snědli výrazně více sladkostí než ti, kteří si přečetli článek o výzkumu obviňujícím stravu. Podobná studie zjistila, že lidé konfrontovaní s výzkumem obviňujícím genetické predispozice následně snědli mnohem více sušenek. Dokument byl pojmenován: „Nezamýšlený způsob, jakým vás geny pro tloušťku dělají tlustými.“
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Coca-Cola / děti / fakta o zdraví / hubnutí / kalorie / limonády / nápoje / nezdravé jídlo / obezita / otázky a odpovědi / pohyb / přibývání na váze / průmyslové znečišťující látky / rafinované potraviny / tělesný tuk / zdravý životní styl