Infekční onemocnění se globálně vynořují dosud nevídaným tempem. Během posledních několika dekád vznikly a opětovně se vynořily doslova stovky nových patogenů. Naše strava je přitom zodpovědná za většinu nových onemocnění, která přeskočila ze zvířat na lidi.  V reakci na dravý proud nově vznikajících zoonotických onemocnění přenášených ze zvířat na lidi tři přední světové organizace, WHO, Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod OSN a Světová organizace pro zdraví zvířat, uspořádaly konzultaci ke stanovení klíčových příčin tohoto problému. První na seznamu bylo „zvýšení poptávky po živočišné bílkovině.“  Největšími Damoklovými meči jsou viry ptačí chřipky H5 a H7, které najdeme na značné části Země. Pandemie ptačí chřipky by mohla být katastrofální, jak ukazuje stoupající tendence smrtnosti, jako u eboly s 50 %. Vzhledem k tomu, že vznik těchto smrtících virů ptačí chřipky H5N1 a H7N9 je „dáván do souvislosti se zintenzivněním chovů drůbeže,“ volají někteří po „odprůmyslení živočišné výroby.“ Například, jak navrhují v Annals of the New York Academy of Sciences, „nahradit velkochovy zvířat menšími farmovými chovy s menší hustotou kusů.“ Mohlo by to teoreticky snížit stres a tím i náchylnost k nemocím, zmenšit intenzitu infekčního kontaktu a zmenšit infekční zátěže. Možná by se právě zvířatům hodilo dodržovat mezi sebou rozestupy.  American Public Health Association, největší a nejstarší sdružení odborníků na veřejné zdraví na světě, volá po moratoriu na průmyslové velkochovy zvířat už takřka dvacet let. Možná je COVID-19 jen zkouškou, kterou jsme potřebovali, protipožárním cvičením, které nás má probudit z nevšímavosti a přimět k reformě potravinářství, dokud je čas.  Pokud, jak si to vizualizovala Organizace pro výživu a zemědělství, započne příští pandemie kvůli „zvýšené poptávce po drůbežářských výrobcích,“ tak ještě předtím, než skončíme u přenosu z člověka na člověka, se budeme muset zabývat tím, abychom zvířatům dopřáli prostor. Tento úvodník v časopise American Public Health Association zachází ještě dále a volá po deintenzifikaci drůbežářství, zpochybňuje rozumnost chovu tak velkého množství zvířat na jídlo. Je proto zvláštní, vzhledem k hrozbě pandemie, že změnění způsobu, jak lidé zachází se zvířaty - v podstatě přestat je jíst, nebo konzumaci masa alespoň radikálně omezit - je většinou mimo hledáček, když se řeší preventivní opatření. Taková změna, dostatečně přijata nebo vyžadovaná, by mohla snížit riziko obávané chřipkové epidemie. A s ještě větší pravděpodobností by pomohla předejít vzniku neznámých nových nemocí, které bez takových změn mohou z intenzivních chovů užitkových zvířat porážených na jídlo přijít. Přesto lidstvo tuto možnost ani nezvažuje.  Naštěstí díky inovacím v potravinářství se to může začít měnit. Podívali jste se v nedávné době do oddělení mléčných výrobků? Některé z největších amerických mlékáren nedávno zbankrotovaly kvůli novým spotřebitelským volbám. Byl jsem okrajově zapojen do největšího stahování masa z trhu v lidské historii. Pamatujte si na záběry krav zvedaných vysokozdvižným vozíkem? Skrytá kamera na kalifornských jatkách pro „vysloužilé“ mléčné krávy. Výsledkem bylo stažení zhruba 68 000 000 kilogramů hovězího kvůli porušení bezpečnostních předpisů chránících spotřebitele před onemocněním šílených krav. Povalené dojnice, tak nemocné, že nemohly ani chodit, byly taženy na porážku řetězy, aby skončily v jídelnách státních škol. S kontaminovanými kravskými mozky si však nemusíte dělat starosti, pokud si dopřáváte ovesné mléko.  Rostlinná mléka jsou jasnou volbou mozku, ale bez cizích mozků.  Asi chápete, kam tím mířím. Ano, můžete pomocí regulací zastavit kanibalistické zkrmování jatečního odpadu mléčným kravám - nebo můžete veřejnosti poskytnout lepší alternativy a nechat trh samotný eliminovat riziko úplně. V rostlinách priony nejsou.  HIV/AIDS pravděpodobně vznik tím, že lidé pojídali opice. 30 milionů lidí by nyní nemuselo být mrtvých, kdybychom raději sklízeli jídlo z keřů, než lovili divokou zvěř v houští. Z květáku koronaviry nechytíme. Výroba falafelu nepřináší riziko chřipky, bez ohledu na to, kolik cizrnových kuliček namačkáte vedle sebe. Tím chci říci, že naše stravování neovlivňuje pouze naše osobní zdraví, ale i zdraví globální. A to nejen z hlediska změny klimatu, ale také zvyšování rizika pandemie.  Dochází k obrovskému nárůstu zájmu o diverzifikované zdroje bílkovin vzhledem ke stále pevnější shodě na tom, že snížení konzumace masa je klíčovým krokem pro boj s klimatickou krizí i stále palčivějšími epidemiemi onemocnění ze špatné životosprávy. Snížení spotřeby masa může nejen pomoci zachránit svět, ale také pomoci předejít ztrátě více než 10 milionů lidských životů ročně. Čínské vládě však musím přičíst k dobru, že v roce 2016 doporučila svým občanům omezit konzumaci masa na polovinu, zčásti proto, aby snížili stále stoupající výskyt chronických nemocí. Čistě rostlinná strava by mohla přinést díky svým zdravotním přínosům 30 bilionů dolarů, a to by bylo jen díky snížení výskytu chronických onemocnění, jako je rakovina, srdeční onemocnění či cukrovka 2. typu, není do toho započítáno snížení rizika katastrofické pandemie. Co jíme, má vliv nejen na naše osobní zdraví, ale také na globální zdraví, a to více než jedním způsobem.  Zdravější jídelníček by mohl pomoci s řešením příští epidemie koronaviru nejen cílením na zdroje, tedy vyhýbáním se trhům se zvířaty, ale také snížením výskytu komorbidit zvyšujících riziko úmrtí u všech smrtelných koronavirů: SARS, MERS i COVID-19. Musíme brát v potaz rizikové faktory pro závažnost COVID-19 a úmrtí: obezitu, srdeční onemocnění, hypertenze, cukrovku 2. typu a chronické plicní onemocnění. V prakticky všech studiích vyšla rostlinná bílkovina jako nadřazená živočišné bílkovině - z hlediska nižšího výskytu srdečního onemocnění, cukrovky 2. typu a nižšího krevního tlaku. Zde je metaanalýza zveřejněná před několika měsíci. Týká se rizika vzniku cukrovky a konzumace živočišných bílkovin. Co se týče hypertenze, maso včetně drůbeže může přispívat k vyššímu riziku vysokého krevního tlaku. Maso může být dokonce spojeno s narušením funkce plic a může zvyšovat riziko plicních nemocí jako emfyzém.  Stejná strava, jaká vám může pomoci přežít tuto pandemii, nám může také pomoci předejít vzniku té příští. Namísto podporování masného průmyslu kompenzacemi ve výši 100 milionů dolarů měsíčně z peněz poplatníků a udržování masokombinátů otevřených, můžeme změnit svůj jídelníček tak, aby nevedl k pandemii. Naštěstí s tím nyní pomáhá i rozšiřování trhu. Trh vegetariánských výrobků už není malý, mnoho z velkých výrobců masných výrobků zpestřuje svůj sortiment rostlinnými bílkovinami a vyrábí hybridní masné výrobky jako Perdue’s Chicken Plus Nuggets nebo klobásky Whole Blends od Tyson's. Smithfield, největší producent vepřového, nedávno představil celou řadu rostlinných výrobků. Hormel má také novou řadu rostlinných výrobků. Dodavatelé lančmítu SPAM... nyní věří v sílu rostlin. Podívejte se na tento nadpis starý teprve pár týdnů: „KFC se chystá zaplavit Čínu rostlinnou náhradou kuřete od Cargill's.“ To teprve bude kulturní revoluce. Nejde o žádný Tofurkey. Cargill je největší soukromá americká korporace a jeden z největších baličů masa na světě.  O kolik stanic na mixování virů se zatočeným ocáskem (prasat) je nyní na světě méně, když Dunkin' Donuts začal prodávat bezmasý snídaňový sendvič? O kolik méně slepic je namačkáno v halách vedle sebe, když police obchodů zaplavily pomazánky na pečivo z bezvaječné majonézy? Quorn, značka bezmasé alternativy k masu vyrobená z hub, otevřela továrnu, která sama ročně vyrobí ekvivalent 20 milionů kuřat v podobě svých výrobků. Tyto výrobky sice z osobního pohledu nemusí být nejzdravější - koblihový sendvič bez vepřového je stále koblihovým sendvičem - ale jak si stojí taková směna za bezvaječnou omeletu od Tim Hortons z hlediska pandemie? Přináší nulové riziko.  Nemusí však jít jen o rostliny. V tomto odborném posudku potravinářství v éře koronaviru bylo zmíněno, že „výzkumníci pátrají po alternativních zdrojích bílkovin všude.“ Napadá vás nějaká alternativa ke kravskému mléku? Co takhle mléko ze švábů? A to vám přišlo mandlové mléko šílené? Dali byste si šváby s kukuřičnými lupínky? Takový nápoj může být zdravější než kravské mléko a neobsahuje laktózu, takže nejsou problémy s alergií. Důležitá alternativa. Nedovedu si představit nic jiného, z čeho vyrobit mléko. A ještě k tomu bez lepku! Jediným mínusem byla údajně chuť. Nebyli vědci financováni vlivnými chovateli hmyzu? Přičítají to skutečnosti, že hodnotitelé o přítomnosti švábů v pečivu věděli, takže lze říci, že byli předpojatí. Stejně si myslím, že raději zůstanu u rostlin.  Pokud však patříte do skupiny „tu vepřovou kotletu mi vezmeš jedině přes mou mrtvolu,“ pak existuje i způsob, jak si maso ponechat a jíst ho. Ještě inovativnější přístup k prevenci pandemie byl nadnesen už Winstonem Churchillem v roce 1932. V článku v časopise Popular Mechanics nazvaném „Za padesát let ode dneška“ předpověděl, že „bychom měli uniknout absurditě chovu celých kuřat, když z nich jíme jen prsa nebo křídla, měli bychom se naučit pěstovat tyto části zvlášť na vhodném mediu.“  A tato předpověď se skutečně zhmotňuje. Místo odebírání řízků rostlině a vypěstování zeleniny prostě odebíráte vzorek ze zvířete a pěstujete z něj maso. Potenciální výnos z jednoho vzorku může být třeba i půl miliardy kg masa. Z hlediska efektivity by pak pěstování masa přímo ze svalových buněk mohlo ušetřit až 96 % plynných emisí a vody. Využívání půdy by se snížilo až o 99 %. Pokud zohledníme faktor rizika vzniku pandemie, přínosy lidskému zdraví ze získávání masa bez porážek by byly rovnocenné přínosům pro planetu.  Bezpečnost potravin je považována za primární zdravotní přínos takové řešení. Během několika posledních desetiletí došlo k zešestinásobení případů otravy potravinami, každý rok onemocní miliony Američanů. Kontaminované maso a živočišné produkty jsou nejčastější příčinou. Když průmysl laboratorního masa nazývá své produkty „čistým masem“, není to jen poklona čisté energii. Patogeny z potravin - jako E. coli, Campylobacter a Salmonella - jsou v mase přítomny kvůli zbytkům fekálií. Stopy fekálií byly v USA nalezeny na většině vzorků drůbežího masa a zhruba polovině mletého hovězího a vepřových kotlet z obchodů. Jsou to střevní bakterie, nemusíte si s nimi proto dělat starosti, pokud vyrábíte maso bez vnitřností. Nemusíte se snažit z masa všechno vypéct, když není co. Tak jako se nemusíte bát respiračních virů schopných zabít miliony lidí, když pěstujete maso bez plic.  „Kulinářské zvyklosti z jihu Číny vedly k fatální infekci v Hong Kongu a následně způsobily 8 000 případů těžkého akutního respiračního syndromu (SARS) a takřka 1 000 úmrtí v 30 zemích na 6 kontinentech.“ Kéž bychom se z toho tehdy poučili. Od nového viru podobného HIV nás může dělit jeden pokrm z divokého zvířete. Jeden talíř s luskounem nás může dělit od dalšího smrtícího koronaviru a jeden velkochov nás může dělit od příští smrtící chřipky. Tragické je, že lidé asi budou muset zažít pandemii virem podobným H5N1, než si konečně uvědomí skutečnou cenu levného kuřete.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Asie / bílkoviny / chronická onemocnění / Čína / COVID-19 / cukrovka / drůbež / E. coli / fakta o zdraví / farmářské postupy / HIV/AIDS / hypertenze / kampylobakterie / kardiovaskulární onemocnění / koblihy / koronavirus / krevní tlak / kuře / maso / medicína životního stylu / mléčné výrobky / náhražky masa / nemoci způsobené potravinami / obezita / otázky a odpovědi / otravy jídlem / ovoce / pandemie / respirační infekce / rostlinná strava / rostlinné bílkoviny / salmonela / srdeční onemocnění / zdravý životní styl