Každý z nás má zhruba 9,6 miliard kilometrů DNA. Jak naše tělo toto množství organizuje, aby zabránilo zamotání? Existují speciální bílkoviny nazývané histony, které působí jako cívky, na které se DNA namotává podobně jako nit. Enzymy nazývané sirtuiny obalí DNA kolem histonových cívek a tím utlumí všechny geny v daném úseku DNA. Jejich jméno, sirtuin, je odvozené od aglického „silencing information regulator,“ což znamená zhruba „regulátor tlumení genetické informace.“ Ačkoli byly objeveny teprve před deseti lety, studium sirtuinů se stalo jednou z nejslibnějších oblastí biomedicíny. Vypadá to totiž, že souvisejí se zdravým stárnutím a dlouhověkostí. Potlačení této klíčové obrany hostitele je považováno za hlavní rys Alzheimerovy nemoci. Pitvy obětí Alzheimerovy choroby odhalují, že ztráta aktivity enzymu sirtuinu je úzce spojena s hromaděním plaků a neurofibriálních klubek/uzlíčků v mozku, které jsou charakteristické pro Alzheimerovu chorobu. Zdá se, že sirtuiny aktivují cesty, které odvádějí mozek od tvorby plaků a bílkovin zvaných amyloid beta. Protože pokles aktivity sirtuinu může mít zjevně škodlivé účinky na nervové zdraví, snaží se vědci vyvinout léky, které by zvýšily aktivitu sirtuinu. Proč však rovnou nezabránit potlačení jeho aktivity? Glykotoxiny z potravy potlačují aktivitu sirtuinu. Problémem jsou tzv. produkty pokročilé glykace, označované zkratkou AGE. Naše moderní strava obsahuje nadměrné množství AGE, které může být neurotoxické. Vysoká hladina AGE v krvi může předvídat pokles kognitivních funkcí v průběhu času. Pokud změříte hladinu glykotoxinů v moči u starších dospělých lidí, ti s nejvyššími úrovněmi během následujících devíti let trpěli nejpokročilejším kognitivním úpadkem. S tím, jak stárneme, se náš mozek doslova scvrkává. Okolo 60 a 70 let ztrácíme průměrně pět krychlových centimetrů celkového objemu mozkové tkáně za rok. Někteří však ztrácejí více než jiní. Mozková atrofie může být méně výrazná u velmi zdravých jedinců. Zlomek lidí pak neztrácí vůbec žádnou mozkovou hmotu. Běžně ztrácíme asi 2 % objemu mozku každý rok, to je však jen průměr. Ačkoli průměrná ztráta mozku u lidí okolo 70 a 80 let byla 2,1 %. Někteří z nich ztráceli mozkové hmoty více, jiní méně. Někteří muži a ženy ale v průběhu 4 let nepřišli o žádnou mozkovou hmotu. Výzkumní pracovníci v Austrálii poskytli první důkazy spojující AGE s tímto typem ztráty mozkové hmoty. Omezení konzumace těchto sloučenin může tedy mít významné přínosy pro zdraví veřejnosti. Protože nedostatku sirtuinu lze předejít a dokonce ho i zvrátit prostřednictvím snížení příjmu AGE, terapeutická strategie, která zahrnuje omezení příjmu AGE, může nabídnout novou strategii v boji proti epidemii Alzheimerovy choroby. Některé z těchto glykotoxinů vznikají uvnitř těla, zejména u diabetiků. Každý je však může do těla dostat z kouření a jídla, zejména potravin s vysokým obsahem tuku a bílkovin. V jednom z předchozích videí jsem uvedl 15 potravin nejvíce kontaminovaných glykotoxiny. Většinou šlo o kuřecí maso, ale také vepřové, hovězí a rybí maso. To nám může pomoci vysvětlit, proč mají lidé konzumující nejvíce masa oproti dlouhodobým vegetariánům až trojnásobné riziko vzniku demence.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to Meagan via Flickr and Richard Wheeler via Wikimedia Commons.

AGE / Alzheimerova choroba / délka života / demence / dlouhověkost / duševní zdraví / glykotoxiny / histony / hovězí maso / kognice / konečné produkty pokročilé glykace (AGE) / kuřata / onemocnění mozku / ryby / stárnutí / vegani / vegetariáni / vepřové maso / zdravé nervy / zdravý mozek