Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Spouští mléčná bílkovina zvaná kasein diabetes 1. typu?
Čím to je, že vystavení kravským bílkovinám zvyšuje riziko autoimunitní cukrovky 1. typu u dětí?
Diabetes 1. typu je autoimunitní onemocnění, které typicky postihuje děti a mladé dospělé. Při tomto onemocnění vlastní imunitní systém napadá a ničí buňky produkující ve slinivce břišní inzulín. Pokud se nemoc neléčí, je smrtelná. Ovšem i s dobře zvládnutou inzulínovou terapií vám cukrovka může vzít 10 let života. Když je dítěti diagnostikován diabetes 1. typu, je to pro rodinu zdrcující.
Jedním ze svatých grálů moderní medicíny je pochopit, co způsobuje útok na vlastní buňky těla – a snad nemoci i zabránit a moci ji vyléčit. Genetická predispozice hraje důležitou roli, ale u jednovaječných dvojčat se vyvine diabetes 1. typu jen v 50 % případů. Když někdo se stejným DNA jako vy dostane diabetes 1. typu, vy ho dostanete jen s 50% pravděpodobností. To znamená, že svou roli musejí hrát i vnější faktory.
Některé země mají nízkou míru výskytu této nemoci, jiné mají míru vysokou. Například obyvatelé Japonska mají oproti USA 18x nižší pravděpodobnost vzniku diabetu 1. typu. Není to jen genetikou, protože když děti emigrují, mají tendenci převzít i riziko odpovídající jejich nové zemi. Naznačuje nám to nutnou spojitost s něčím ohledně stravy, životního prostředí nebo stylu. Faktem je, že výskyt diabetu 1. typu se v rámci světa liší až 350krát. Některé země mají riziko několiksetkrát vyšší než země jiné.
Navíc je toto onemocnění na vzestupu. Výzkumníci prověřili 37 populací z celého světa a odhalili 3% roční stoupání výskytu nemoci. Dokonce nemohli najít ani jedinou populaci, která by se v tomto ohledu vyvíjela opačně. 3% vzestup každý rok. Naše geny se nemění takhle rychle. Něco se děje a začalo to okolo 2. světové války. Nejlepší dostupné důkazy naznačují, že diabetes 1. typu vykazoval stabilní a relativně nízký výskyt v průběhu první poloviny 20. století a byl následován zřetelným nárůstem od poloviny 20. století. Otázkou je: Proč vlastně?
Celá řada faktorů je podezíraná z uvržení dětí do diabetu 1. typu, včetně nedostatku vitaminu D, některých infekcí nebo expozice kravskému mléku. Před několika desítkami lety byla zveřejněna srovnání napříč různými zeměmi, jako je toto. Graf ukazuje těsný vzájemný vztah mezi konzumací mléka a výskytem diabetu 1. typu, tedy diabetu, při kterém je nutné doplňovat inzulín a objevuje se již v dětství. Vidíme až 94% geografické rozdíly ve výskytu.
Šlo by to vysvětlit pouhou rozdílnou mírou v konzumaci mléka. Finsko, země úplně na vrcholu ve spotřebě mléka, zavedla výzkum právě do této oblasti. Všechno to začalo se studiemi, jako je tahle. Ukazuje, že čím méně jsou miminka kojena, tím vyšší je u nich výskyt diabetu 1. typu. To vědce přivedlo k očividnému závěru: mateřské mléko novorozence ochraňuje. Na druhou stranu v případě, že děti nedostávají mateřské mléko, dostávají umělou dětskou výživu, která obsahuje mléčné bílkoviny. V prvních měsících života je střevo obzvláště propustné proteinům. Takže možná při snaze našeho imunitního systému bojovat s cizími proteiny skotu dochází k zasažení buněk slinivky břišní.
Tento závěr je však zkonstruován na základě experimentů na zvířatech. U vnímavých myší vedla strava obsahující mléčnou bílkovinu kasein ke vzniku diabetu. U potkanů k tomu však nedošlo. Jsme tedy spíše jako myši, nebo potkani?
Výzkumníci odebrali krev dětem s diabetem 1. typu, aby zjistili, jestli měly ve srovnání s kontrolní skupinou zvýšené hladiny protilátek proti proteinům skotu. A každé z postižených dětí skutečně mělo ve své krvi zvýšenou hladinu protilátek proti proteinům skotu, a to ve srovnání s mnohem nižšími hladinami u kontrolních subjektů. Dobře, zní to přesvědčivě, ale co Island? Islanďané pijí více mléka než Finové, přesto mají méně než poloviční výskyt diabetu. Islandský paradox probereme v příštím videu.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- Gale EA. The rise of childhood type 1 diabetes in the 20th century. Diabetes. 2002 Dec;51(12):3353-61.
- Egro FM. Why is type 1 diabetes increasing? J Mol Endocrinol. 2013 Jul 12;51(1):R1-13.
- Nielsen DS, Krych Ł, Buschard K, Hansen CH, Hansen AK. Beyond genetics. Influence of dietary factors and gut microbiota on type 1 diabetes. FEBS Lett. 2014 Nov 17;588(22):4234-43.
- Beyan H, Wen L, Leslie RD. Guts, germs, and meals: the origin of type 1 diabetes. Curr Diab Rep. 2012 Oct;12(5):456-62.
- Akerblom HK, Savilahti E, Saukkonen TT, Paganus A, Virtanen SM, Teramo K, Knip M, Ilonen J, Reijonen H, Karjalainen J, et al. The case for elimination of cow's milk in early infancy in the prevention of type 1 diabetes: the Finnish experience. Diabetes Metab Rev. 1993 Dec;9(4):269-78.
- Harlan DM, Lee MM. Infant formula, autoimmune triggers, and type 1 diabetes. N Engl J Med. 2010 Nov 11;363(20):1961-3.
- Karvonen M, Viik-Kajander M, Moltchanova E, Libman I, LaPorte R, Tuomilehto J. Incidence of childhood type 1 diabetes worldwide. Diabetes Mondiale (DiaMond) Project Group. Diabetes Care. 2000 Oct;23(10):1516-26.
- Onkamo P, Väänänen S, Karvonen M, Tuomilehto J. Worldwide increase in incidence of Type I diabetes--the analysis of the data on published incidence trends. Diabetologia. 1999 Dec;42(12):1395-403.
- Karjalainen J, Martin JM, Knip M, Ilonen J, Robinson BH, Savilahti E, Akerblom HK, Dosch HM. A bovine albumin peptide as a possible trigger of insulin-dependent diabetes mellitus. N Engl J Med. 1992 Jul 30;327(5):302-7.
- Dahl-Jørgensen K, Joner G, Hanssen KF. Relationship between cows' milk consumption and incidence of IDDM in childhood. Diabetes Care. 1991 Nov;14(11):1081-3.
- Borch-Johnsen K, Joner G, Mandrup-Poulsen T, Christy M, Zachau-Christiansen B, Kastrup K, Nerup J. Relation between breast-feeding and incidence rates of insulin-dependent diabetes mellitus. A hypothesis. Lancet. 1984 Nov 10;2(8411):1083-6.
Image credit: Ishai Parasol via flickr. Image has been modified.